V říjnu jsme se viděli poprvé. Náš cíl byl jasný: vytvořit ze skupiny dvanácti mentees a dvanácti mentorů a mentorek 12 mentoringových dvojic. Zopakovali jsme si rychlopokecy, které se nám vloni osvědčily a pomocí appky a algoritmu jsme nechali všechny se rozřadit.

Potom jsme si dali už jen stmelovací aktivitu a těšili jsme se na sobotu. Na úvodním sobotním workshopu jsme probrali 3 témata. Zuzka Vlachovská přiblížila organizační průběh mentoringu a přidala i kariérní okénko. Markét Mížová vysvětlila základy prezentačních dovedností a nakonec se Eliška Võ podělila o své zkušenosti a doporučení pro roli mentee.

Spoilery k tomu, na co se můžeme těšit po Vánocích, jsme si poslechli na konci listopadu na prezentačním večeru, kde nám holky poprvé ukázaly, na čem pracují.

Protože nám bylo během mentoringu občas smutno, potkaly jsme se v jeho průběhu ještě dvakrát na kafíčko a pokec o tom, jak holkám jde práce na projektech, ale i o věcech úplně mimo mentoring. :D

A srandy byl konec… (nebo teprve začátek?)
V únoru jsme se potkali naposledy, a to na závěrečném večeru letošního mentoringu, kde nám naše mentees odprezentovaly výsledky své práce.

Lenka Michaleová představila svou aplikaci Eatwise, která obsahuje databázi jídel, kalorické tabulky, generování jídelníčku i analýzu nutričních hodnot jídla z obrázku. Jejím mentorem byl Jonáš Václavek.

Liza Fesina představila svou online platformu Pawsitive, která zjednodušuje adopci zvířat z útulků. Lizy mentorem byl Honza Čuma.

Linda Hrdinová odprezentovala svou aplikaci Můj doktor, která složí k organizaci termínů návštěv lékařů. Jejím mentorem byl Filip Jirsák.

Natalya Kursa nám představila svou aplikaci Rébusy, která gamifikovaně zprostředkovává výuku cizích jazyků. Její mentorkou byla Alča Omachtová.

Andy Poláková odprezentovala svou aplikaci Neurobuddy, která slouží jako nástroj k propojení osob s ADHD a poruchou autistického spektra, včetně edukace o těchto tématech. Jejím mentorem byl Tony Truong.

Viktoriia Berseneva představila svůj projekt CzechMyst, který gamifikovanou formou podporuje objevování České republiky. Jejím mentorem byl Luděk Roleček.

Monča Pazderová prezentovala svou webovou aplikaci Turistický deník, která slouží k zapisování a sledování výletů. Monči mentorem byl Lukáš Čížek.

Ála Kadecká představila svou aplikaci Love Less, podporující zero-waste životní styl. Jejím mentorem byl Lukáš Uranus Valenta.

Bára Flegelová představila aplikaci Connect Me, zaměřenou na propojování aktivních lidí a tvorbu komunit. Jejím mentorem byl Kuba Smagin.

Naše porota, tentokrát ve složení Eliška Võ, Ondra Kučera, Markéta Willis a Natália Rydzá, neměla ani v letošním mentoringu lehké rozhodování.

Nakonec si ale ocenění Best Project od poroty odnesla Natalya Kursa s projektem Rébusy. Gratulujeme!

Publikum svým projektem projektem Pawsitive zaujala Liza Fesina a vysloužila si tak ocenění Audience Award. Gratulujeme!

Moc děkujeme všem letošním mentees za to, že jste mentoring 2025 udělaly nezapomenutelným. Děkujeme všem mentorům, a to i těm, jejichž mentees nakonec na závěrečném večeru prezentovat nemohly (Linh Le, Roman Polák) vážíme si vaší podpory, ochoty a trpělivosti. Děkujeme také Mews za prostory a podporu při všech akcích v rámci mentoringu.

Všem mentees přejeme hodně štěstí na další cestě a těšíme se, co dalšího přinese příští podzim!

Začátky a motivace

Co tě přimělo změnit kariéru a vstoupit do IT?

Snažila jsem se najít oblast, která by mi umožnila realizovat jak mou kreativitu, tak logické a analytické myšlení. Oblast, kde je prostor pro dynamický rozvoj a učení se. Hledala jsem něco, co mi zároveň přijde jako velmi lukrativní obor s potenciálem pro výkon v remote režimu.

Jaká byla tvá původní profese/studium a jaké dovednosti z ní jsi si přenesla do IT?

Řekla bych, že má minulost je celkem rozmanitá. Studovala jsem, ale zároveň jsem i pracovala. Studovala jsem všeobecné lékařství. Přišlo mi to zajímavé a některé oblasti mě i velmi bavily, ale bylo mi jasné, že v praxi bych práci v tomto oboru vykonávat nechtěla. V tomto oboru je velice obtížné vyvážit osobní a pracovní život, pracovní podmínky většinou nejsou zrovna přívětivé a chyběla mi v něm kreativita.

Dále jsem pracovala jako roommaster v únikových hrách a občas jsem dělala fotografa a překladatele.

Medicína mě naučila vytrvalosti, práci s neúspěchem, zachování chladné hlavy i když se nedaří a prioritizaci přijímaných informací. Pomohla mi rozvinout způsob přemýšlení nad problémy z různých úhlů pohledu. V únikových hrách jsem komunikovala s desítkami klientů denně. To mi přineslo určitou míru sebevědomí ve vystupování a komunikaci a schopnost pružně reagovat na změny. Zároveň v případě zahraničních klientů mi to pomáhalo aktivně používat angličtinu i mimo volný čas.

Jaké jsi měla před změnou zkušenosti s technologiemi?

Před změnou jsem byla spíše uživatel. Zajímaly mě technické parametry mobilů, notebooků, fotoaparátů, ale ne příliš do hloubky. S programováním jsem se setkala jen velice okrajově. Na gymnáziu mi informatika šla, i mě celkem bavila, akorát jsem tou dobou neměla dostatečnou motivaci se jí věnovat více do hloubky. V práci jsem později mimo jiné spravovala náš web (ve Wordpressu). Jednou jsem ale potřebovala vyřešit problém, který potřeboval zásah do kódu, a tak nějak pomocí selského rozumu a drobné analýzy se mi problém podařilo vyřešit a uvědomila jsem si, že věnovat se kódu více do hloubky by mě bavilo. A tak jsem se začala po programovacích technologiích pídit více.

Cesta k IT

Jak jsi se učila nové dovednosti? Studium, kurzy, samostudium?

Ze všeho nejdřív jsem se začala zajímat o to, co všechno se vlastně v IT dá dělat a co by mě bavilo nejvíc. Takže takový obecný research o pozicích v IT. Nejvíce mi pomohlo se bavit s lidmi z oboru, hlavně s programátory a scrum masterem. Dívala jsem se i na pracovní nabídky na českých i zahraničních portálech a LinkedInu.

Začala jsem také na LinkedInu sledovat profily firem a lidí, co se IT tématikou zabývají. Došla jsem k závěru, že minimálně na start mám nejblíže k Front-endu a začala jsem zjišťovat, kde začít. Tou dobou jsem byla v zahraničí, potkala jsem několik nomádů, a ptala jsem se na jejich začátky a zkušenosti. Nechala si doporučit kurzy, články.

Nakonec jsem se rozhodla pro dlouhodobý intenzivní kurz od Czechitas — Digitální Akademii: Web. V průběhu akademie jsem studovala i sama za pomoci podpůrných materiálů z kurzu i mimo něj. Do toho jsem si aktivně hledala informace na webech jako StackOverflow, W3Schools a dalších. Bavila se o problematice s lidmi z oboru a sledovala videa na YouTube, která do hloubky vysvětlovala věci ohledně CSS, JavaScriptu a Reactu. Zároveň jsem chodila na meetupy. Nejvíce bych pro webový vývoj na začátek doporučila ty od ReactGirls, neb jsou přesně na toto téma a jsou často ve spolupráci ze zajímavými společnostmi. I když tou dobou pro mě některá témata byla dost abstraktní, tak si jsem jistá, že i to mě posunulo a mimo jiné jsem díky tomu poznala spoustu zajímavých lidí z oboru a začala si tvořit síť kontaktů, což je podle mě velice důležité jak v rozvoji, tak při hledání práce.

Jak dlouho trvala tvá příprava na první IT práci?

Od rozhodnutí, že chci přejít do IT po nástup do první práce to bylo cca 10 měsíců.

Co bylo na této cestě nejtěžší?

Nejtěžší pro mě tenkrát bylo poslouchat, jak firmy momentálně příliš nenabírají juniory. Zároveň jsem prakticky veškerý čas věnovala studiu a omezila proto jiné své aktivity. Celý proces vyžadoval spoustu píle, soustředění a času.

První práce v IT

Jak jsi získala první práci v IT? Byl to těžký proces?

Paradoxně to byl pro mě mnohem snazší proces, než získat mou druhou práci v IT. V průběhu kurzu Digitální Akademie: Web si mě vyhlídnul jeden z mentorů, kteří nám v průběhu akademie asistovali při zpracování závěrečného projektu. Sice to nebyl konkrétně můj mentor, ale na závěrečném galavečeru mě oslovil s tím, zda bych neměla zájem přijít do společnosti, kde on pracoval, na pohovor. A bylo vymalováno.

Řekla bych, že jsem v tomto ohledu měla celkem štěstí si najít první práci. Respektive, štěstí a zásluhy v podobě tvrdé práce sama na sobě a učení se, díky čemuž jsem na akademii vyčnívala. Na druhou stranu to pro mě nebyla vysněná firma, nebyla jsem tam spokojená a nesetrvala jsem tam dlouho. Ale pomohlo mi to se zas o krok posunout, vyzkoušet si nové technologie, práci ve skutečném týmu a získat první zkušenost a reálnou představu.

Jaká byla tvá první role a jaké dovednosti jsi musela ovládnout?

Byla jsem Front-end developer. Náš front-endový tech stack zahrnoval Next.js a TypeScript, což pro mě byla novinka, tudíž jsem se díky této zkušenosti naučila něco více o těchto technologiích v kombinaci s dalšími knihovnami a tooly. Zároveň jsem si osahala i design a plánování práce, občas když to bylo nevyhnutelné i určitý management tasků a týmu.

Jak jsi se adaptovala na nové prostředí a pracovní styl v IT?

Na týmové ceremonie typu ranní standupy, retrospektivy a obecně fungování v IT týmu, používání Jiry, Slacku, Outlooku jsem se adaptovala snadno. Asi největší výzva v mé první práci byla komunikace s některými členy týmu, kteří na rozdíl od nás dvou vývojářek juniorek pracovali na velmi malé úvazky a nechodili od kanceláře, tudíž jsem často byla odkázaná sama na sebe a musela jsem si poradit a učit se hodně sama.

Celkově bych svou první pracovní zkušenosti v IT nedávala jako vzorový příklad ideálního pracovního prostředí obzvláště pro juniora, ale i taková zkušenost mě hodně posunula. Ve své současné práci jsem velice spokojená, prostředí a dynamika mi vyhovuje daleko více. Myslím si, že když člověk najde firmu, kde ten „fit“ oboustranně je, jde to poměrně snadno. Hlavní je mít možnost se ptát, zajímat se a mít koho se ptát.

Současná situace a budoucnost

Co tě na práci v IT nejvíc baví?

Baví mě, že jakmile dokončím dílčí součást nějaké funkcionality, jsem schopná si ji sama otestovat a vidět výsledek. Vědomí toho, že systémy, které vyvíjíme se skutečně používají, fungují a klienti jsou spokojení mi dělá radost. Líbí se mi určitá hravost ohledně programování, vymýšlení co nejefektivnějších způsobů, jak psát kód a jak budovat jednotlivé komponenty. Zároveň mě baví objevovat nové technologie, nové přístupy a získávat nové znalosti a úhly pohledu na vývoj jako takový. Dynamičnost prostředí. Plus jsem velmi vděčná za svůj tým, kde se cítím dobře a dobře se mi s ostatními spolupracuje. Celkově práce v Mews, kde aktuálně pracuji pro mě byla sen a jsem vděčná, že jsem tuto příležitost dostala.

Jaké jsou podle tebe největší mýty o přechodu do IT?

Největší mýtus je podle mě to, že to může dělat každý, jak občas slýchám. Nemůže. Myslím si, že jsou k tomu potřeba určité prerekvizity, bez kterých to prostě nejde. Jednak je to dostatek času a energie na vzdělávání se, na praktická cvičení, dumání nad kódem. Nestačí si odchodit povinné lekce na kurzu a dostat certifikát. Zároveň chuť a snaha opravdu chápat to, jak ty věci fungují. Vzhledem k tomu, že sama koučuji a mentoruji na IT kurzech, měla jsem možnost do tohoto tématu nahlédnout i z té druhé strany. Často jsem viděla studenty, kteří by nejradši jen zkopírovali kód od spolusedícího, nebo si ho vygenerovali pomocí AI, hlavně aby to fungovalo. O tom ale programování není. Je to o hledání řešení. O přemýšlení. V tomhle ohledu není důležitý jen cíl, ale hlavně pro juniory ta cesta, budování si myšlení ve smyslu skutečně chápat, proč se ten kód chová, jak se chová a co se děje na pozadí.

Také mít jako jedinou hlavní motivaci méně práce za více peněz a pracovat ideálně z pláže také není příliš realistické. Když člověk začíná na juniorní pozici, může se samozřejmě stát, že člověk zprvu půjde s platem dolů. Zároveň ne každá společnost je stavěná na fungování v remote režimu. Plus hledání samotné práce může být občas běh na dlouhou trať, zájemců je hodně. Ale stojím si za tím, že pokud se člověk opravdu snaží, je nadšený, trpělivý a má na to časovou kapacitu, tak přechod do IT je naprosto reálný.

Jaké máš profesní plány/vize do budoucna?

Momentálně si chci nadále prohlubovat znalosti v TypeScriptu a Reactu. Zároveň si chci více osahat management tasků na základě plánování, rozdělování práce do menších logických celků a tak, což mi zároveň umožní trochu více proniknout do managementové a businessové stránky našeho produktu. Mám v plánu se posunout na seniornější úroveň a třeba i pomoct s onboardingem nových juniorů u nás v týmu. Časem bych se ráda naučila backend.

Na závěr bych se ráda zeptala na aktuální téma, které juniorní vývojáře velmi trápí. Jak podle tebe ovlivňují AI technologie práci pro juniorní vývojáře?

Záleží, jak se k nim člověk staví, každá mince má dvě strany. Vnímám riziko opomíjení hledání vlastního řešení výměnou za rychlé dosažení výsledku. Pokud člověk AI využívá spíše jako podpůrný nástroj, nad vygenerovaným obsahem přemýšlí, nechává si věci vysvětlovat a informace si ověřuje, může to být dobrý způsob, jak si rozšířit obzory a učit se rychleji.

Říjnové (první) setkání sršelo očekáváním. Všichni mentoři, mentorka a mentees se formou “rychlopokeců” navzájem seznámili a svoje preference zadali do párovací aplikace, kterou nám pomáhala vyvíjet Míša Markazcová — naše koučka a jedna z našich úspěšných mentees z loňska. Letos poprvé jsme se také sešli v Active24 na úvodním workshopu, kde nám Zuzka Vlachovská popovídala o tom, jak mentoring bude probíhat, Markét Mížová nás obohatila o téma prezentačních dovedností a Terka Vaňková s mentory sdílela tipy a triky pro mentorování.

Podařilo se nám vytvořit (pro nás rekordních) čtrnáct mentoringových dvojic, které začaly na projektech makat. V listopadu jsme se potom poprvé namlsali projekty v Mews na prezentačním večeru, kde všechny mentees ukázaly své nápady a výsledky své dosavadní práce. 💪

Třešničku na dort jsme položili 30. ledna na závěrečném večeru letošního mentoringového programu. V Ackee své projekty odprezentovalo, a následně certifikát získalo, deset mentees.

Co za projekty tedy letos vzniklo?

Jako první představila Bára Lendacká svůj projekt Kabinet, tedy redesign webu literárního časopisu a vývoj nové webové aplikace na míru podle požadavků klienta, který vytvořila pod vedením mentora Františka Páce.

Eva Čechová nám představila svůj web pro nabídku kameramanských služeb s názvem Amateur at Everything, na kterém pracovala pod vedením mentora Jirky Šimečka.

Yelyzaveta Fesina naprogramovala interaktivní mapu, která vám pomůže objevit perfektní lokalitu k pronájmu podle vašich životních preferencí. Svůj projekt nazvala Home and the City: Prague a zpracovala ho pod vedením mentora Lukáše Kratochvíla.

Terka Mužíková pracovala pod vedením mentora Matyase Mihálky na projektu Trackfolio, tedy na webové aplikaci pro sledování a analýzu investic do akcií.

Bára Smetanová nám udělala chutě na sladké, když prezentovala svou aplikaci kuchařky na pečení, kterou pojmenovala trefně: MojePečení. Báry mentorem byl Roman Polák.

Knížka, kterou dávno máte v knihovničce nebo poukaz na zážitek, který zase určitě propadne? Už nikdy víc — díky aplikaci Giftado, na které pilně pracovala Petra Zemanová, jejímž mentorem byl Honza Čuma.

Thi Phuong Võ (Eliška) nám ukázala svůj projekt buk klab, což je webová aplikace pro všechny vášnivé čtenáře i nečtenáře. Phuong na projektu pracovala pod vedením našeho mentoringového matadora Lukáše Čížka.

Eliška Janovcová nás zavedla do světa sportu svým projektem PoleTrack, aplikací pro pole dance nadšence. Z role mentora Elišku podporoval Anh Viet Linh Le (Linh).

Eva Jílková nás motivovala svým příběhem tvorby webové stránky na sdílení vybavení a deskových her mezi společnými známými, kterou se rozhodla pojmenovat Family Circles. Jako mentor Evu na její cestě podporoval Lukáš Valenta.

Nakonec nám Eliška Novotná představila aplikaci Skleníkomil — plánovací aplikaci pro zahrádkáře, co si zrovna postavili skleník, kterou tvořila za podpory mentora Tondy Simerského.

Bylo to pro naši porotu (ve složení Markéta Willis, Naty Rydzá, Eva Machová, Ondra Kučera) opravdu těžké rozhodování, protože skvělých projektů jsme letos měli opravdu spoustu, ale nakonec se usnesla na jedné mentee, které udělila cenu Best Project. Mezitím se činili i všichni v publiku, kteří zvolili pomocí hlasovacího formuláře projekt, který je nejvíce oslovil, a který si tak vysloužil cenu Audience Award.

Porota se po dlouhém zvažování rozhodla, že cenu Best Project udělí Thi Phuong Võ (Elišce) za projekt buk klab. Gratulujeme! 👏

Publikum v letošním běhu mentoringu nejvíce oslovila Eliška Novotná s projektem Skleníkomil. Také moc gratulujeme! 🙌

Děkujeme všem mentees a mentorům, i těm kteří je dorazili podpořit na závěrečný večer. Velké díky patří také Ackee a Markét Hlaváčkové za zázemí a organizační support.💙 Díky letí dále za Mews, kteří nám kromě dlouhodobé podpory věnovali také hlavní výhru pro Best Project. Ještě jednou díky všem a uvidíme se někdy příště! 🙋🏻‍♀️

Tým ReactGirls

Marcela Karafizievová je účastnice našeho prvního běhu ReactGirls mentoringu. Momentálně pracuje už přes dva roky jako Frontend Developerka. Jak se dostala k programování a jak se jí daří nyní? Co má v plánu za projekty a co by doporučila těm, kteří se teprve odhodlávají nastoupit do technologického rychlíku? 🚆

Jak ses dostala k programování?

Během pandemie jsem získala dostatek volného času a přihlásila se na svůj první kurz HTML & CSS. Později jsem se rozhodla vyzkoušet backendové programování a připojila jsem se k PyLadies, kde jsem si osahávala Python. Už ke konci jsem cítila, že Python pro mě nebude to pravé a ke konci kurzu, jsem zkoumala i JavaScript.

Po této zkušenosti jsem se vrátila zpět k JavaScriptu a narazila díky tomu na ReactGirls, konkrétně na soutěž o tříměsíční mentoring. Přihlásila jsem se a byla vybrána do úplně prvního mentoringu. Mým původním záměrem nebylo měnit zaměstnání, ale naučit se něco nového.

Proč si se přihlásila do mentoring programu ReactGirls?

Lákalo mě mentoring vyhrát. Co se týká průběhu, tak se mi líbil se přístup 1:1. Na začátku jsem měla jen základy JavaScriptu. Díky mentoringu jsem se zaměřila na React. Po jeho ukončení jsem pokračovala v samostudiu, abych se doučila základy JavaScriptu a dále jsem rozvíjela projekt, který pro mě po mentoringu stále nebyl příliš reprezentativní.

Dalo by se říct, že jsem další 3 měsíce jela ve stejném tempu, jen už bez mentorky.

Jaký projekt jsi v rámci programu řešila?

Projekt jsme společně vymysleli s komunitou, protože jsem neměla žádný konrétní nápad. Nakonec jsem se rozhodla pro vytvoření prototypu e-shopu. Inspirací pro tento projekt byl již existující e-shop, pro který jsem dřív pracovala. Postupně jsme s mentorkou tento hotový projekt transformovaly do Reactu.

Mentoringový projekt: https://coffeeshot-reactgirls-project.vercel.app/
Kód na GitHubu: https://github.com/CoffeeladyCZ/first-app-react

Jak se ti pracovalo s mentorkou? Jak probíhala vaše spolupráce?

Moje mentorka byla Veronika Gabrielová. Všechny schůzky jsme měly online, konkrétně jednou týdně. Verča mi byla také nápomocná i mimo tyto pravidelné schůzky. Pravidelně jsme si psaly na komunikačním kanálu Slack.

Během mentoringu se mi podařilo zvládnout mnoho technických výzev, jako například přidat karty produktů, poprvé použít komponentu z externí knihovny. Poprvé jsem začala používat Git a projekt měla v repozitáři na GitHubu, díky tomu mi mentorka mohla dělat code review.

Co ti mentoringový program ReactGirls přinesl? V čem tě obohatil?

Mentoringový program ReactGirls mi pomohl začít postupně rozvíjet své dovednosti a překonat začátečnické překážky. Umožnil mi zaměřit se na konkrétní technologie, a to díky individuálnímu přístupu. Verča mi pomohla se zorientovat ve světě Reactu a dávala mi tipy na co bych se měla zaměřit teď a co stačí až v budoucnu, až zvládnu základy.

Získala jsem důležité zkušenosti, které mi umožnily stát se lepší programátorkou a uplatnit své dovednosti v praxi. Poprvé jsem si vyzkoušela jaké to je pracovat v malém týmu a co reálně frontend developer dělá. Jaká je cesta od napsání kódu, přes code review až po deploy aplikace.

Hledala jsi práci hned po mentoringu? Šlo to rychle?

Po mentoringu jsem pořád nebyla se svým projektem spokojená, tak jsem následující tři měsíce pokračovala ve stejném tempu. Přidala jsem si na seznam také zlepšení základů JavaScriptu. Až poté jsem se odhodlala začít posílat CV.

Pořád jsem si ale nevěřila, tak jsem odpovídala na inzeráty s pozicí testera. V jednom případě jsem měla štěstí a místo původní pozice testera mi nabídli pozici junior frontend developera se zaměřením na Vue.js.

7. Pracuješ jako Frontend Developerka v CZ.NIC. Co tvá práce obnáší? Jaký je tvůj tým?

Můj tým je složený ze 4 frontend developerů a teamleadera. Samozřejmě úzce spolupracuji s backend developery a testery. Moje práce po získání nějakého tasku je zanalyzovat, zda mám všechny potřebné informace, design ve Figmě a případné překlady do jiných jazyků. Pokud nějaké informace nemám nebo zjistím, že API, které mám použít nefunguje nebo tam chybí nějaká data, tak jdu buď za teamleaderem nebo se obracím rovnou na backend developery. Pak už je to o tom napsat fungující kód, nebrat si komentáře kolegy v code review osobně (cíl je mít znovupoužitelný kód) a doufat, že testeři nenajdou žádné bugy.

Velké procento mé práce je googlení problémů, hledání podobných řešení na StackOverflow a v poslední době povídání si s ChatGPT. Samozřejmě se hodně ptám seniorních kolegů, kteří kód znají nejlépe a taky ne všechno můžu svěřit internetu.

8. Potřebuješ v práci i soft skills?

Určitě. Moje práce je hodně o komunikaci a pochopení druhé strany. Občas narazím na seniorního kolegu, který mi sice chce poradit ale neuvědomuje si, že nejsem tak seniorní a jeho řešení nerozumím. Taky je dobré umět rozdělit velký problém na menší části, umět komunikovat problémy a ptát se, když něco není příliš jasné.

Co plánuješ do budoucna?

V budoucnu mám v plánu dokončit svůj projekt — malou aplikaci nazvanou Mapa kaváren, kterou vyvíjím v Reactu. Ráda bych i nadále rozšiřovala své znalosti a zkušenosti v oblasti programování, a to zejména na poli frontendového vývoje.

Momentálně mám práci, kde používám Vue.js. Mým cílem je přejít z Vue.js na React. Navíc si zkouším vytvořit své vlastní API a neustále se zdokonalovat ve svém oboru.

To zní skvěle! Můžeš nám říct více o tvém projektu Mapa kaváren? Jakým způsobem tato aplikace funguje a co tě inspirovalo k vytvoření této aplikace?

Určitě. Je to projekt na kterém pracuji už od začátku své kariéry a čas od času něco vylepším a přidám. Jedná se mapu kaváren, kterou jsem postavila na Google Maps API a píšu ji v Reactu. Je to mapa kaváren, kde si uživatel může filtrovat kavárny podle lokality a zobrazit detail kavárny.

V současné době bych chtěla vytvořit login sekci aby se uživatel mohl zaregistrovat a přidat i nějakou sekci poznámek ke kavárně, hodnocení kávy a umožnit přidání kavárny a editaci vlastníkům kaváren. Aby to bylo možné, tak pracuju na backendu v Express.js a postupně se snažím naučit vytváření API a pochopit “magii” backend světa.

Nemám s tím, žádné velké úmysly, jen jsem milovník výběrové kávy a přišlo mi to jako fajn nápad na vlastní projekt. Už se těším až to dotáhnu do konce a budu se moct pustit do dalšího projektu, který už mám v hlavě :D

Máš nějaké tipy, kde se dál vzdělávat?

Asi hlavně pracovat na vlastním projektu, tím vznikají problémy s kterými se musíte popasovat a vyřešit je. Hodně se to podobá reálné praxi v práci. Tyhle problémy vám při projektu, který kódujete z tutoriálu, nevzniknou. Potom také se setkávat s dalšími developery na meetupech (např. komunit ReactGirls, Frontendisti). Poslouchat podcasty, číst články o nových technologiích.

Co bys vzkázala lidem, kteří si pohrávají s myšlenkou začít programovat?

Nenechte se odradit tím, že je to ze začátku těžké. Časem to do sebe začne zapadat. Za sebe si myslím, že je lepší začít se solidními základy JavaScriptu až poté se vrhnout na React. Stále existují firmy, které mají staré části kódu ve vanilla JavaScriptu a i učení Reactu pak bude jednodušší.

Programování by vás mělo bavit. To je to nejdůležitější. Potom vás žádné delší zaseknutí neodradí a pokoření každé nové technologie pro vás bude výzva. Lepší je začít se učit základy JavaScriptu — než jít rovnou do Reactu. JavaScript je v každé pracovní nabídce. Ale v první řadě vás to musí bavit.

Děkujeme za inspirativní rozhovor! Přejeme hodně úspěchů v práci i v dalším rozvoji Mapy kaváren. ☕️

ReactGirls

Autorka článku: Kateřina N. Voláková

ℹ️ Zajímá tě, kdy bude další mentoring, akademie nebo meetup? Přidej se do naší komunity na Slacku nebo nás sleduj na sociálních sítích:

LinkedIn, Facebook, Instagram, Twitter

🏆 Chceš být mentorem na podzim 2024? Neváhej nás kontaktovat: reactgirls.com/kontakt

​​Cesta k úspěchu

Na podzim jsme odstartovali již čtvrtý běh našeho mentoringového programu. Do naší ReactGirls rodiny jsme přivítali 12 talentovaných účastnic, které se pod vedením zkušených mentorů pustily do svých projektů s plnou vervou a nadšením. Z celkových 12 účastnic se do finálového večera probojovalo 9 a odprezentovalo progres na svých projektech.

Více o minulých bězích nebo příbězích účastnic minulých běhů se můžeš dočíst ve starších příspěvcích tady na reactgirls.medium.com.

Průběh mentoringu

Na konci září začal další běh mentoringového programu ReactGirls. Přijali jsme do něj celkem 12 účastnic, které si pod svá křídla rozebrali zkušení mentoři z oboru. Na zahajovacím večeru měly účastnice možnost seznámit se se svými mentory v neformálním prostředí, a také se s ostatními mentees poznat mezi sebou.

Během tří měsíců se naše dvojice pravidelně setkávaly na individuálních 1:1 sezeních. Holky během nich dostávaly od svých mentorů cennou zpětnou vazbu na svůj kód a pokroky ve svých projektech.

V polovině mentoringu proběhly první prezentace, kde holky prezentovaly aktuální podobu projektu, kam se dostaly a co je ještě čeká.

Všichni jsme žasli, co se dá stihnout za tak krátký čas a těšili jsme se, co přinese závěrečný galavečer.

Galavečer plný talentu

V závěrečném galavečeru se nám představilo 9 z celkových 12 mentees. Každá z nich ukázala nejen svůj projekt, ale i obrovský pokrok, který za pouhé tři měsíce dosáhla. Porota složená z odborníků z praxe nešetřila chválou a obdivem nad prezentovanými projekty.

Do poroty usedli tři zkušení profesionálové:

• Petr Burian (Ex-CTO — Livesport)
• Ondra Kučera (Software architect — Unicorn), kterého můžete znát z našich Akademií
• a Lukáš Knápek (Frontend Tech Lead — Applifting)

Jejich nelehkým úkolem bylo vybrat a ocenit nejlepší projekt.

Michaela Markaczová: Rozšíření do Rohlíku

Jako první prezentovala Míša svůj projekt — rozšíření do online supermarketu Rohlík.cz. Míša je pravidelnou zákaznicí Rohlíku, ale k dokonalosti supermarketu jí chybělo pár vychytávek. A tak si je sama naprogramovala.

Cílem projektu bylo vyvinout plugin umožňující snadný přístup k vylepšeným funkcím Rohlíku, jako je srovnávání cen, vedení receptů a jejich jednoduché přidávání přímo do košíku s důrazem na využití všech surovin. Svého cíle dosáhla díky spolupráci s mentorem Jakubem Benešem.

Inna Červenková: Aktualizace webových stránek ReactGirls

Inna pracovala spolu se svou mentorkou Terkou Vaňkovou na aktualizaci našich webových stránek ReactGirls. Cílem bylo přinést nový dech do stránek a zlepšit uživatelskou zkušenost pro naše návštěvníky. Sice jsou stránky stále v procesu, ale už se těšíme, až vám je představíme!

Michaela Šimková: Aplikace pro milovníky procházek a domácích mazlíčků — Pet Heart

Míša se společně s Honzou Soldátem pustila do tvorby webové aplikace pro milovníky procházek a domácích mazlíčků — Pet heart. Aplikace mapuje ty nejlepší parky, louky a stezky v okolí, které jsou ideální pro hraní, běhání a nezapomenutelné chvíle s vaším psem.

Zuzana Bořutová: Fitness aplikace nejen pro ženy na mateřské

Zuzka s mentorem Romanem Polákem vytvořila aplikaci Fit Body (nejen) pro ženy na mateřské, která sestaví tréninkový plán na základě vstupních údajů. Stačí vyplnit krátký dotazník a aplikace vám sestaví tréninkový plán, poradí, jak se stravovat a jak změnit životní styl.

Iva Havranová: Aplikace na sledování příjmů, výdajů a správu budgetů

Ivča si ráda vede přehledy za co utrácí peníze a za co by utrácet nemusela. Proto si pod vedením Lukáše Valenty vytvořila appku Saverly pro sledování příjmů, výdajů a správu budgetů. S touto aplikací lze jednoduše zapisovat jednotlivé položky, třídit je, nastavovat budgety a mnoho dalšího.

Kamila Semotánová: Trackovací aplikace pro volnočasové aktivity

Kamča se pod dohledem Lukáše Čížka věnovala vývoji aplikace Tracker pro zaznamenávání volnočasových aktivit. Její inspirací byla aplikace Duolingo, která motivuje uživatele k výkonu.

🎖 Kamča svým počinem získala cenu publika a vyhrála lego na motiv Harryho Pottera, které věnoval partner mentoringu — firma Mews.

Alena Zachová: Trackovací aplikace na zaznamenávání času

Ála si ráda trackuje čas, aby měla přehled, kolik času jí zabere práce na konkrétním projektu. Vytvořila proto pod vedením mentora Františka Páce trackovací appku na zaznamenávání času. Během práce na projektu nacházela další drobnosti, kterými aplikaci vylepšit a zlepšit tak uživatelskou zkušenost, např. Propojení Time Trackeru s fakturační aplikací.

Daria Vdovichenko: Platforma pro cestovatele a fotografy

Daria ráda cestuje a fotografuje. Proto s mentorem Pavlem Šurabou vytvořila platformu pro ty, kdo si váží odpočinku, cestování a krásy kolem sebe. Tato aplikace umožňuje sdílet svůj pohled na svět, zanechávat recenze na navštívená místa, publikovat fotografie, doporučovat volnočasové aktivity a komunikovat s lidmi s podobnými zájmy.

🏆 Daria za aplikaci World In My Lens získala od poroty ocenění za nejlepší projekt a vyhrála tak monitor, který nám věnovala firma Lenovo.

Vendula Krajíčková: Interaktivní hra pro zlepšení angličtiny

Vendy se ve volném čase věnuje zlepšování své angličtiny, a proto naprogramovala interaktivní hru, která jí pomůže s rozšiřováním slovní zásoby. Pod dohledem Juliana Xu během tří měsíců vytvořila zábavnou hru Words Game, která obsahuje tři druhy her — Flash cards, Quiz a Match.

🩵 Poděkování

Chtěli bychom srdečně poděkovat všem našim mentees za jejich zapojení, odhodlání a důvěru v nás a naše mentory. Jsme moc rádi, že jste si tu tříměsíční jízdu užily a kam až jste se za tak krátkou dobu dopracovaly.

Děkujeme všem mentorům za jejich ochotu a dobrovolnou pomoc při motivaci juniorek na jejich cestě!

Jakub Beneš, Jan Soldát, Roman Polák, Lukáš Valenta, František Pác, Lukáš Čížek, Pavel Šuraba, Julian Xu, Jan Čuma, Dominik Bláha a Tonda Simerský.

Děkujeme i sponzorům mentoringu — firmě Lenovo, Mews a Barclays. Bez vás bychom nemohli motivovat a pomáhat dívkám v cestě za jejich vysněnou prací v IT.

A co dál?

Zajímá tě, kdy bude další mentoring, akademie nebo meetup? Přidej se do naší komunity na Slacku nebo nás sleduj na sociálních sítích:

LinkedIn, Facebook, Instagram, Twitter

Chceš být mentorem na podzim 2024? Neváhej nás kontaktovat reactgirls.com/kontakt!

Vaše ReactGirls

Autorka článku: Kateřina N. Voláková

Souboru README.md si možná někdo z vás již stihl všimnout ať už v článku o Gitu nebo při průzkumu práce s repozitáři. Například v Githubu je možnost tento soubor přidat k repozitáři při jeho zakládání. Ovšem ne každý ho pro své soukromé, cvičné a menší projekty využívá. A přitom se jedná o zajímavý a užitečný soubor.

README soubor aneb příručka ke každému projektu

Doslovně by se název souboru dal přeložit jako „Přečti mě“. Pojmenování souboru je specifické, využívá verzálky neboli velká písmena abecedy a jednotný název „README“. Koncovky souboru mohou být i jiné, než .md ale jedná se o preferovanou a nejhojněji používanou variantu textového formátu. Zkratka .md je pak odvozena ze slov „MarkDown“ a jedná se o syntax používanou k jeho psaní. Další koncovky — textové formáty mohou být například .txt (text bez formátování) a existují i další, ale mají svá specifika co se formátování týče, zatímco Markdown umožňuje různé způsoby formátování textu, .txt nikoliv a jedná se tak o obyčejný text.

Když se generuje HTML část projektu, soubor README má přednost a sám je převeden do HTML formátu. Je to také část, která se vygeneruje v repozitáři, tak aby ji každý mohl vidět a přečíst, jakmile si repozitář například v Githubu otevře. Najdeme jej hned pod složkami/soubory repozitáře.

Bývá zpravidla uložen v hlavním adresáři, tzv. root adresáři. To znamená, že by neměl být zanořený v žádné druhotné složce. Také by měl existovat pouze jeden v rámci repozitáře. Jednotlivé repozitáře jej tedy obsahovat mohou, ale nemusí.

A co by měl obsahovat ?

Především informace o projektu nebo programu samotném, k čemu slouží, jak funguje, jak si jej lokálně u sebe v počítači spustit, jaké technologie jsou v něm použity a někdy také pokyny pro případně zájemce o podílení se na jeho vývoji. Užitečné informace o pojmenovávání souborů, složek, obrázků tzv. “naming convention” a jiné.

Někdy obsahuje i pokyny přímo k psaní kódu, to platí obzvláště na větších projektech, kde přispívá více autorů a je potřeba udržet jistý standard a formu v psaní kódu pro přehlednost, úpravy, opravy atd.

Velmi nápomocný je i pro nováčky, kteří nemají dostatečnou znalost specifik projektu. Pokud například nastoupíte do nové práce a narazíte na nové repozitáře, se kterými budete potřebovat pracovat, je vhodné a žádoucí se nejdříve podívat právě na tento soubor a pečlivě si ho projít a postupovat podle něj.

Také je doporučeno pravidelně README aktualizovat, nově příchozím pak nevznikne nepříjemnost v podobě nefunkčních postupů k instalaci, nastavení a spuštění aplikace.

README pro váš projekt

Popřemýšlejte o svém projektu. Je potřeba ho přiblížit ostatním lidem, kteří vaši práci uvidí poprvé. Může to být klidně někdo na pohovoru nebo ještě před pozvánkou na pohovor.

Váš popis pomůže k pochopení vaší motivace, proč váš program/projekt vznikl, kam směřuje, co je jeho účel, můžete zde připsat i další autory, kteří s vámi na projektu stabilně spolupracovali a přispěli ať už z hlediska psaní kódu nebo tvorby designu.

Pokud je nutné nejdříve nainstalovat různé externí závislosti nezapomeňte je uvést a to i jejich verze, které jsou v projektu využity nebo je prolinkujte. Popište postup, jak aplikaci následně spustit lokálně.

Pokud jste využili více specifických technologií (různé programovací jazyky na frontendu, backendu), framework, specifický druh databáze nebo externí aplikace pro správu dat, uveďte je zde také.

Praktické cvičení

Zkuste si cvičně ve svém repozitáři soubor přidat, stačí v hlavní adresáři projektu vytvořit soubor a pojmenovat přesně: REAME.md a uložit ho zatím prázdný.

Pro psaní README lze použít jak zápis HTML, tak i často preferovanou Markdown syntaxi (pozor na formát souboru, HTML tagy a markdown spolehlivě funguje v souboru s koncovkou .md, nikoliv v .txt) .

Vyzkoušet můžete například markdown cheatsheet. Psaní pomocí markdown syntaxe je jednoduché. Například pro nadpis stačí před text přidat znak #. Vytvoříte si tak základní strukturu s informacemi o projektu během pár minut.

Jakmile budete mít základ souboru zpracovaný, můžete zapátrat ve svém IDE, zda má nativní rozšíření pro zobrazení výsledného vzhledu. Například VS Code umožňuje otevřít náhled výsledného README přímo vedle souboru.

Jednoduchá tvorba README online

Pokud byste chtěli vaše Readme ještě více doladit a pozvednout na další úroveň, existují online nástroje, které vám pomohou soubor vygenerovat téměř bez práce a dohledávání správných značek.

Nejznámější online nástroje pro generování README:

https://www.makeareadme.com

https://dillinger.io

https://readme.com

Editor.md

A jedna třešnička na závěr v podobě open source generátoru README s různými widgety a dalšími vychytávkami. Nejspíš jej pro svůj projekt nevyužijete, slouží spíše k inspiraci. Výsledný soubor je zajímavý a najdete v něm různé a validní způsoby zápisu a formátování.

GitHub Profile Readme Generator

Obsah README souboru se odvíjí od významu, množství použitých technologií,velikosti a komplexity repozitáře/projektu. U menšího projektu bude vždy stačit základní souhrn informací a pokynů k jeho spuštění. U komplexnějších aplikací může být zápis všech informací někdy i delší než na 100 řádků.

Věříme, že odteď pro vás README soubory již nebudou nenápadné a nezajímavé soubory, ale spíše způsob, jak srozumitelně a zajímavě předat informace o vašich aplikacích komukoliv, kdo chce o vaší práci vědět více.

Těšíme se příště.

ReactGirls

Autorka článku: Martina Piekná

Jak ses dostala k programování?
Vystudovala jsem architekturu na ČVUT, a tím jsem se živila 3 roky. Je to krásný, avšak velice náročný a finančně podhodnocený obor. Prostředí plné každodenního stresu se začalo podepisovat na mém zdraví, rozhodla jsem se s tím něco udělat. Díky architektuře jsem začala experimentovat s grafikou. Maminka vyučuje základy programování a velice ji to baví, řekla jsem si proč to také nezkusit. Moji kamarádi programátoři mi doporučili naučit se programovat v Reactu. Začala jsem tedy s online kurzy jako je Codecademy s úplnými základy HTML, CSS, JS a Reactu. Na sociálních sítích jsem začala sledovat ReactGirls, kteří vypsali soutěž na mentoring. Přihlásila jsem se, vytvořila jednoduchý malý web a vyhrála.

Proč ses přihlásila do mentoring programu ReactGirls?
Chtěla jsem získat směr dalšího vzdělávání. Na internetu je spousta informací, ve kterých se člověk ztratí a často jsou zastaralé. Jednou z hlavních motivací naučit se programovat bylo digitální nomádství — práce odkudkoliv.

Jaký projekt jsi v rámci programu řešila?

Projekt si vybírá mentee se svým mentorem. Já jsem si chtěla zkusit udělat malý web od A do Z, včetně designu. Byl to takový můj záložní plán, kdyby to s programováním nejprve nevyšlo. Měla bych možnost tvořit menší prezentační weby. V rámci mentoringového programu jsem tvořila nový web ReactGirls.

Jak se ti pracovalo s mentorem? Jak probíhala vaše spolupráce?
Můj mentor byl Braňo (Applifting, ReactGirls). Projekt jsem zpracovávala sama, ale můj mentor mi byl stále k dispozici, v případě, že jsem si nevěděla rady a velmi ochotně se mnou řešil, čemu jsem nerozuměla. Měli jsme pravidelné cally každý týden na hodinu a půl, kde jsem mu ukázala kód, který jsem stihla a řekla, kde jsem se zasekla. On mi poradil a dal feedback. Mimo to mi radil, co za technologie se už neučit a co naopak ano. Snažil se pomoct a posílal různé studijní materiály k tématu. Dal mi i tipy na knížky co číst. Původní plán byl mít za 6 týdnů hotovo, což se ukázalo jako nemožné. Ve výsledku nám samotný design zabral 6 týdnů práce a celý web 3 měsíce. Braňo má přesah do designu i do programování, proto jsme vytvořili web od návrhu ve Figmě až po nakódování v Reactu.

Co ti mentoringový program ReactGirls přinesl? V čem tě obohatil?
Mentoring mi ukázal směr kterým jít v programování. Zjistila jsem, že mě to baví a má cenu pokračovat a rozvíjet se dál. Získala jsem odvahu a odbourala strach z nedostatečnosti. Program mi upevnil základy na kterých jsem mohla dál stavět. Po ukončení jsem vlastně byla schopná udělat malý projekt od začátku do konce. Také jsem získala cenné kontakty v IT komunitě. Terka (zakladatelka ReactGirls) mě spojila s pár inspirativními lidmi na rozhovor, aby mi pomohli v rozhodování, co a jak dál, jak skloubit práci a cestování, předali mi zkušenosti a nápady. Krátce na to jsem si našla první práci v IT a mohla tak pracovat na dálku a u toho cestovat.

Podařilo se ti najít si po ukončení programu práci?
Ano, první práci jsem sehnala přes facebook, odprezentovala jsem ve skupině Práce pro programátory svůj mentoringový projekt včetně kódu v GitHubu. Spolupracovala jsem na krásných projektech FitNut a Brainee akademie, které procházely redesignem. Fungovala jsem v režimu cca 80hod/měsíčně.

Povedlo se ti najít remote práci a vycestovat?
Hledala jsem si práci hlavně podle toho aby splňovala kritéria remote a půl úvazek. Věděla jsem, že chci mít čas na cestování. Práci jsem s sebou vzala na první tříměsíční cestu do Skandinávie. S obytnou dodávkou, kterou jsme si s přítelem sami postavili jsme vyrazili do Dánska, Švédska a Norska. Cestování obytnou dodávkou bylo v době covidu velmi praktické, není potřeba plánovat a jede se tam, kam podmínky dovolí. Většinu času jsem pracovala přímo z dodávky, občas jsem navštívila veřejné knihovny, což byl například v Dánsku krásný zážitek a moc příjemné pracovní prostředí s bonusem veřejné wifi.

Jaký byl tvůj pracovní režim?
Konkrétní režim na práci jsem neměla, což mě osobně nevadilo, ale mnoha lidem by to nejspíš nevyhovovalo. Potkali jsme cestovale pracující na full time a ti si například drželi klasický pracovní týden a volný víkend. Vše je možné a je to na každém, jak mu to vyhovuje. Většinou jsem pracovala téměř každý den pár hodin. Buď hned ráno, abych měla zbytek dne volný na poznávání okolí nebo naopak večer, kdy je tma a není moc co jiného dělat. Práce se odvíjela také od počasí či ročního období. Když je ošklivo a prší, dá se něco napracovat dopředu. Nebo například v zimě, když je brzy tma, mi vyhovovalo užít si den dokud to šlo a pak zasednout k práci. Vyhnuli jsme se cestování v teplých oblastech v létě, kdy se přes den v obytném autě kvůli horku nedá být a pracovat.

Co plánuješ do budoucna?
Teď jsem hodně cestovala, momentálně přemýšlím více o stabilní práci. Chci se trochu usadit.

Co bys vzkázala lidem, kteří si pohrávají s myšlenkou začít programovat?
Určitě to zkuste. Věřím, že to není pro každého, ale může to hodně lidí nadchnout. Hlavní je nebát se dělat chyby a nebát se naskočit do nového oboru, člověk nemusí vše vědět předem, bude se nejvíce učit průběžně na projektech. Důležité je mít také motivaci, proč to dělám. Pro mě to bylo zdraví, ale také svoboda a cestování.

Děkujeme za důvěru na tvé cestě a držíme palce do budoucna!

ReactGirls

Mentoringový program je pro ty, kteří už mají základy programování, chtějí si prohloubit znalosti a v praxi vyzkoušet naprogramovat projekt od první závorky po vypublikování na web. Chceš zjistit víc nebo se přihlásit? Navštiv náš web: https://reactgirls.com/mentoring

Eva Jánošková nejprve pracovala na různých administrativních pozicích, na kterých využívala cizí jazyky. Po pár letech se ale rozhodla vydat úplně jiným směrem — rekvalifikovala se do IT. Jaká byla její cesta přes mentoring ReactGirls až k první práci v IT? Jaké zkušenosti si z mentoringového programu odnesla a co plánuje do budoucna?

Jak ses dostala k programování?
Velkou náhodou. Objevila jsem stránky Czechitas a líbilo se mi, co dělají. Začala jsem kurzem na Excel, protože se mi hodil k práci. Pokračovala jsem různými jednodenními kurzy (např. datovou analýzou) a nakonec mi nejvíce seděl Frontend. Během Covidu jsem měla hodně volného času, tak jsem ho využila k dalšímu vzdělávání se v IT. Přihlásila jsem se na dlouhodobé kurzy (digitální akademie, kurz Staň se kodérkou). React jsem si osvěžila a prohloubila na akademii u ReactGirls.

Proč si se přihlásila do mentoring programu ReactGirls?
Přihlásila jsem se protože mi dávalo smysl pokračovat tímto směrem po všech kurzech, které jsem absolvovala. Na ReactGirls meet-upu jsem na mentoring získala pozitivní recenze a to mě nakoplo do toho jít. Kromě toho jsem se chtěla seznámit s novými lidmi a zvednout si sebevědomí k rekvalifikaci do IT.

Jaký projekt jsi v rámci programu řešila?
Zámořské objevy — zábavné, vzdělávací hry pro děti. Chtěla jsem si zkusit naprogramovat hru od začátku do konce.

Evy interaktivní hra Zámořské objevy, se kterou vyhrála letošní mentoringový běh, je dostupná na: https://zamorskeobjevy.netlify.app/

Jaké technologie jsi na projektu použila?
Využila jsem toho spoustu. Většinou pro mě bylo vše úplně nové. Mezi ty nejzajímavější technologie patři určitě:

• sessionStorage
• Durstenfeld shuffle algorithm
• React Router, React DnD
• PropTypes, hooks: useRef, useSound, useEffect, useState

Zopakovala jsem si a pořádně jsem si procvičila CSS stylování, použila jsem preprocesor Sass. Využila jsem grid, flexbox a animace. Většina her je také responzivních.

Co pro tebe byla největší výzva?
Výzvou pro mě bylo seznámení s knihovnou React DnD, vymyšlení celkového designu a editace SVG.

Jak se ti pracovalo s mentorem? Jak probíhala vaše spolupráce?
Můj mentor byl Lukáš Valenta z Appliftingu. Líbil se mu můj nápad a na začátku mi pomohl i s výběrem technologií. Pracovali jsme přes Slack a v kontaktu jsme byli asi jednou týdně. Můj kód vždy zkontroloval, byl na mě hodný a rychle odpovídal. Když jsem se ocitla ve slepé uličce, dokázal mě nasměrovat, abych nakonec chybu našla a opravila sama.

Co ti mentoringový program ReactGirls přinesl? V čem tě obohatil?
Naučila jsem se hromadu nových věcí v Reactu a hezky se mi propojily získané znalosti napříč kurzy. Zvedla jsem si sebevědomí. Na konci programu jsem si řekla, že je čas najít si práci a to mi vyšlo. Kromě programování jsem získala i dobrou zkušenost v prezentování svého projektu před publikem.

Co plánuješ do budoucna?
S projektem mám ještě nějaké další plány. Časem bych ráda svým kamarádům dějepisářům projekt nabídla k jejich výuce. Učím se teď Redux a TypeScript. Nastupuji do své první práce v IT jako juniorní vývojářka.

Co bys vzkázala lidem, kteří si pohrávají s myšlenkou začít programovat?
Doporučuju zapojit se do nějaké IT komunity, která mi moc pomohla a také poslouchat tematické podcasty např. (juniorGuru, programHRování, fuckupy v IT). Ptejte se ostatních i na negativní zkušenosti — jejich sdílení mi hodně pomohlo, necítila jsem se “v tom” sama. Je dobré také sledovat kariérní poradce třeba na sociálních sítích. Někteří často sdílí tipy, jak se prodat např. na Linkedinu nebo v CV. Určitě do toho jděte. Nevzdávejte to, není to jednoduché. Cizí jazyk se také člověk nenaučí za pár týdnů, je to běh na dlouhou trať, ale stojí to za to!

Děkujeme za rozhovor a držíme palce v nové práci!

ReactGirls

Mentoringový program je pro ty, kteří už mají základy programování a chtějí si prohloubit znalosti a v praxi vyzkoušet naprogramovat projekt od první závorky po vypublikování na web. Chceš zjistit víc nebo se přihlásit? Navštiv náš web https://reactgirls.com/mentoring

Tentokrát jsme do mentoringu přijali 11 nadšených mentees, z toho do cílové roviny došlo 8. Během tříměsíčního programu se nám podařilo se osobně sejít celkem třikrát. Na začátku programu jsme zorganizovali první setkání. Cílem bylo se více poznat a seznámit také mentees nejen s mentory, ale i mezi sebou, aby zjistily, že v tom nejsou samy.

Přibližně v polovině mentoringu jsme účastnicím nastavili první milník — prezentování progresu projektu. Chtěli jsme, aby díky tomu měly holky nejen nějaký záchytný bod, ale také aby si mohly vyzkoušet prezentovat před publikem ještě před závěrečným večerem. Byli jsme přijemně překvapeni, jak velkou cestu všechny mentees za tak krátkou dobu ušly a i když od zahájení programu uběhl teprve měsíc a půl, i tak bylo co prezentovat. Využili jsme prostory Productboardu a po prezentacích se šlo na pivo.

Všichni jsme se ale těšili na pátek 3. června, kdy byl naplánovaný závěrečný večer, a byli zvědaví, kam to od posledních prezentací holky s kódem dotáhly. Pojďte se s námi podívat na jednotlivé projekty.

Téma, které si zaslouží pozornost

První projekt s hlubším příběhem představila Hanka. S podporou mentora pracovala na webu s informacemi o zneužívání psychoaktivních léků, který má název Dobro. Hanka měla pocit, že je toto téma ve společnosti málo probírané a na internetu se pořádně nedá dostat k důležitým informacím. Proto si dala za úkol vytvořit něco, co nemocným v této situaci pomůže. Na webu je nyní zapracovaný vyhledávač léků, chatbot pro získání pomoci a také stránka s kontakty na adiktologická centra v ČR a linky první pomoci. Do budoucna má Hanka v plánu vylepšit chatbota či přidat přihlašovací stránku.

Druhý web s názvem Beskydy trochu jinak odprezentovala Bára. Nelíbilo se jí, že je v její domovině tolik krásných míst, ale všichni znají jen Lysou horu. Rozhodla se tedy vytvořit funkční aplikaci se zajímavými trasami po Beskydech. Na webu má zatím sice jen pár tras, ale potenciál dalšího rozvoje vidí i v možnosti trasy komentovat samotnými uživateli a nechat je přidávat trasy vlastní. Pokud pojedete do Beskyd, nezapomeňte Barči web omrknout!

Třetí v pořadí byla Terka s projektem Hiswiki. Terka chtěla ušetřit práci spolku v obci Loděnice se shromažďováním historických faktů či fotografií tak, aby byly na jednom místě a dalo se v nich lépe vyhledávat. Přišla tedy s nápadem digitální encyklopedie ve stylu Wikipedie. Zainteresovaní lidé mohou na web přidávat veškeré údaje, které se jim podařilo vypátrat v různých archivech.

Jako čtvrtá prezentovala milovnice čajů Verča. Ta se při nekonečných debatách o chuťových paletách rozhodla vytvořit aplikaci pro vedení si osobní databáze čajů a zápisů z čajových degustací — Čajník. Verča v době mentoringu pracovala jako testerka. Prací na aplikaci si chtěla mimo jiné vyzkoušet roli programátora.

Následně přišla na řadu Eva se svým projektem Zámořské objevy. Jednalo se rovnou o interaktivní hru s cílem objasnit dětem období zámořských objevů zábavnou formou. Eva má přátele v pedagogických kruzích, proto vidí potenciál využití appky v hodinách dějepisu na ZŠ nebo pro samostudium.

Šestý web s názvem Jagdhaus představila Marta. V Českosaském Švýcarsku má chalupu, kterou si oblíbili hlavně její přátelé. Když vyslovili přání si chalupu moci pronajmout, rozhodla se vytvořit si web s rezervačním systémem a s jazykovou mutací díky blízkosti hranic s Německem.

Předposlední projekt byl v duchu travel blogu bricoleuse.eu. Cestovatelka Monika chtěla především vytvořit médium pro sebevyjádření a prezentaci. Blog chce do budoucna sdílet s jejími známými v Evropě nebo i ve vzdálených končinách. Na blogu najdou inspiraci i lidé s podobnými hodnotami a zájmy.

Závěrečná prezentace patřila projektu Zuzky. Pracovala na platformě, která by měla pomoct začínajícím programátorům. Bude obsahovat užitečné zdroje a úkoly. Je to takový guide na cestě k první práci nebo kariérnímu tranzitu. Projekt se zatím stále vyvíjí, časem vám ho rádi představíme samostatně.

Hlasování poroty o nejlepší projekt

Stejně jako loni bylo součástí mentoringu hlasování poroty o nejlepší projekt. Konkurence byla veliká, ale z technického hlediska jako nejpropracovanější projekt porotci ohodnotili Evy interaktivní hru Zámořské objevy. Ještě jednou gratulujeme!

A co dál?

Holky by chtěly projekty posouvat dál i bez podpory mentora. Sice, jak se nám svěřily, to už nebude tak jednoduché, protože pravidelná setkání jim vždy moc pomohla a posouvala je správným směrem, ale vědí, že v komunitě se rozhodně nemusí bát požádat o pomoc. Držíme palce a těšíme se na další progres.

Na závěr chceme poděkovat mentorům, kteří věnovali svůj volný čas a energii svým mentees. Děkujeme také našim partnerům Applifting, Livesport, Barclays, Productboard, Deepnote, Credo Ventures a Edupunk, díky kterým se mohl mentoring uskutečnit i letos. Už teď se těšíme na další běh.

A co vy? Máte v hlavě nápad na projekt a rádi byste ho zrealizovali pod dohledem zkušenějšího kolegy? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru, ať další mentoringový běh nezmeškáte. Nebo už nějaké zkušenosti máte a chcete se stát mentorem? Ozvěte se nám a domluvíme se.

Vaše ReactGirls

Autorka článku: Kateřina Voláková

Proč je úžasné mít znalost práce s Gitem a verzování kódu?

V době, kdy začínáte s kódováním nebo programováním, se vám často stane, že se v určitém okamžiku potřebujete vrátit k předchozím změnám nebo váš fungující kód zálohovat i jinde než jen v počítači.

Občas se může stát, že na vás po tvorbě nových úprav vyskočí chyby, které se například špatně identifikují nebo sahají hlouběji do kódu a v rámci jejich zjištění se může hodit porovnání verze funkčního kódu s nefunkčním.

Stejný princip se hodí i v případě, že na kódu pracujete ještě s někým dalším a před aplikováním úprav dalších lidí je chcete zkontrolovat a porovnat s původní verzí. Občas chcete svůj kód jednoduše sdílet s dalšími lidmi. I zde může Git a propojené aplikace pomoci.

Rozhodli jsme se proto vydat pár dílů na toto téma, kde si probereme nejznámější, často používané a užitečné příkazy v Gitu a práci s repozitářem. V úvodním dílu se zaměříme na vytváření účtu na Githubu, tvorby repozitáře, vaše první úpravy a základní nastavení účtu v Githubu pomocí SSH (Secure Socket Shell) klíčů sloužících pro ověření a autorizaci uživatele.

Pokud tuto část máte již za sebou, můžete vyčkat na pokračování této minisérie, ve které se budeme věnovat pokročilejším příkazům a workflow v Gitu.

Příkazová řádka

Na začátek je potřeba ve svém OS (operační systém — Windows, Mac, Linux) najít nativní (již zabudovanou) aplikaci konzole/terminál neboli příkazovou řádku. Tato aplikace slouží pro komunikaci s naším počítačem. Jako úplný základ se hodí příkazy na správu složek nebo instalaci různých doplňkových balíčků do vašeho projektu.

Práce v příkazové řádce není složitá, avšak je dobré si někam na papír nebo do poznámkového bloku napsat postupně příkazy, které se právě učíte a ještě si je nepamatujete. Nebudete je tak muset hledat znovu a znovu.

Příkazovou řádku má každý operační systém umístěnou trochu jinak.

· Windows Česky/Anglicky napsat na klávesnici „cmd“ -> Příkazový řádek/Command Prompt

· MacOS Česky/Anglicky -> Aplikace/Applications -> Nástroje/Utilities/ -> Terminál /Terminal

· Linux KDE -> Hlavní Menu/Main Menu -> napsat Konsole

· Linux GNOME -> Super -> napsat Terminál/Terminal

Pro více informací o příkazové řádce doporučuji oficiální dokumentaci daného OS. Pokud chcete pouze tahák pro nejpoužívanější příkazy, můžete si uložit jejich seznam k sobě do počítače a mít je tak vždy po ruce. Pro Windows například v oficiální dokumentaci. Pro Mac OS například v tomto článku. Pro Linux například v tomto přehledu 34 nejužitečnějších příkazů. Zdrojů je více a příkazů taktéž, pro začátek není potřeba se všechny učit. V průběhu času sami poznáte, které se vám hodí a jakmile je použijete častěji, lépe si je zapamatujete.

Instalace a spuštění

Jakmile si vyzkoušíte práci s příkazovou řádkou, je na čase nainstalovat GIT. K tomu stačí otevřít příkazovou řádku a podle druhu OS zkopírovat a vložit příkaz z oficiální stránky Gitu. A co je to vlastně ten Git? Jedná se o open source nástroj a jeho účel je lepší systém správy verzí.

Výsledek lze zkontrolovat příkazem:

git --version

V případě, že vypíše aktuální verzi, vše proběhlo v pořádku. Pokud ne, zkuste postup pečlivě zopakovat. Případně můžete zkusit vyhledat řešení přes vyhledávač. Často najdete další uživatele, kteří pravděpodobně narazili na podobnou situaci.

Github, Gitlab nebo Gitbucket?

Pro další práci s Gitem se bude hodit založení uživatelského účtu ve webové aplikaci pro správu budoucích projektů a aplikací. Tentokrát bude řeč především o Githubu, jedná se o OpenSource aplikaci, která se jednoduše používá a můžete si vybrat jak placenou, tak i neplacenou verzi. Také umožňuje propojit vaši aplikaci i s dalšími službami, jako je například Netlify, pokud na projektu používáte například Webpack. Samozřejmě volba je pouze na vás, můžete zkusit všechny varianty a vybrat si tu, která vám nejvíce vyhovuje.

Založení uživatelského účtu a nastavení

Založení účtu na Githubu je velmi jednoduché a jistě se vám bude líbit i samotný formulář, který má povedený vývojářský design. Podobných detailů si na Githubu lze všimnout například i na stránce s chybou 404, kde je použitý paralax efekt při pohybu myší.

Po vyplnění formuláře ověříte svou identitu skrze zaslaný kód v e-mailu, který jste uvedli. Následně vyberete z nabídky účel použití aplikace, zda jste student/učitel a jaké technologie vás zajímají nebo se kterými budete pracovat. Pro začátek stačí vybrat variantu Client Apps a zvolit si Free verzi produktu.

Nyní se ocitnete na své úvodní stránce s nabídkou možnosti výuky Gitu a Githubu. Doporučuji vyzkoušet. Na hlavní stránce máte také možnost upravit si vaše bio, představit se světu pomocí pár slov o vás. Na konci stránky se můžete prokliknout na projekty ostatních uživatelů a inspirovat se, jak může vypadat repozitář s vaším projektem/aplikací.

Pokud budete kdykoliv potřebovat upravit nastavení svého účtu, zabezpečení nebo profilové informace, vpravo nahoře si rozkliknete vaši ikonku a vyberete si z nabídky. Doporučuji nastavit si alespoň 2-fázové ověření nebo ověření přes Authentifikátor v mobilu.

Nyní si na hlavní stránce vlevo najděte zelený button Create repository. Jste přesměrováni na stránku s formulářem pro zadání údajů k repozitáři. Vyberte jeho název, zadávejte bez diakritiky (háčky, čárky), protože název bude tvořit i část url adresy repozitáře. Pokud je víceslovný, můžete jej rozdělit pomlčkami pro lepší čitelnost.

Dále vložíte popisek projektu nebo aplikace, pro kterou je repozitář zakládán. Popisek lze později změnit.

Poté můžete vybrat jednu z možností, zda chcete, aby váš repozitář viděli i ostatní, nebo ho zatím nechat viditelný pouze pro vás. Toto nastavení můžete později změnit v nastavení repozitáře. Pokud zvolíte možnost Public, váš repozitář uvidí ostatní uživatelé a také si budete moct vybuildit aplikaci a zobrazit ji přes tzv. Github Pages, které vám umožní zobrazit obsah jako webovou stránku a ukázat tak váš výtvor i přátelům.

V posledním kroku dostanete na výběr, zda chcete do repozitáře přidat soubor README, který slouží například jako návod pro instalaci a spuštění aplikace. Níže dostanete možnost přidat soubor .gitignore, ve kterém se může nacházet specifikace nebo seznam souborů, které nechcete, aby se zobrazovaly v repozitáři. A poslední možností je zvolit autorskou licenci. Momentálně ani jednu z možností nevybereme, protože je lze přidat ručně později až budete vědět, zda je využijete.

Nyní už vytvoříme repozitář kliknutím na zelené tlačítko Create repository.

První Git příkazy

Nyní se nacházíte na stránce, kde postupujte podle návodu. Pro začátek si otevřete Příkazovou řádku a naklonujte si repozitář do vašeho počítače, například do složky Dokumenty pomocí příkazu:

git clone git@github.com:<JmenoPrijmeni>/<nazev-repozitare>.git

Odkaz s adresou k vašemu repozitáři najdete v nabídce přes výběr SSH.

Teď si otevřete složku ve vámi používaném IDE jako je například Visual Studio Code. Do příkazové řádky zadejte:

git init

Vytvořte si první jednoduchý HTML soubor index.html, kde pro otestování stačí mít zatím pouze obyčejný základní kousek kódu:

<!doctype html>
<html>
  <head>
    <title>Titulek stránky</title>
  </head>
  <body>
    <p>Testovací text, který se vám má na stránce zobrazit.</p>
  </body>
</html>

Uložte změny a v levém panelu VS Code uvidíte, že se provedla v repozitáři nová úprava. Tuto úpravu si lze ověřit i v příkazové řádce.

Napište git statusa uvidíte červeně soubory, které jste přidali, změnili nebo smazali z repozitáře. Pokud je chcete přidat do repozitáře na Githubu všechny naráz, zadejte příkaz git add .a tím obsáhnete všechny soubory. Pokud chcete přidat jen některé konkrétní, můžete specifikovat jen část cesty do složky, ze které chcete vzít upravený obsah například git add src/sablony/* a říct tak, že chcete přidat vše ze složky šablony, hvězdička je označení pro vše. A jestli chcete přidat jen jeden konkrétní soubor, tak zadejte git add <src/sablony/index.html>. Název souboru stačí zkopírovat z výpisu při zadání git status. V tuto chvíli jste změny přidali do první stage, tam se bude nacházet, dokud ji nezrušíme nebo neposuneme dále do fáze tvorby commitu se zprávou o změně.

Momentálně se pokuste soubor posunout do další fáze, kdy bude vaše změna přiřazena k nově vytvořenému commitu, kterému vytvoříme popisek ve formě zprávy v uvozovkách. Zadejte tedy příkaz git commit -m "init project". Nyní má commit i popisek, který vám vždy připomene, jaké úpravy jste v něm udělali. Zprávy by měly být popisné.

Pokud byste nyní zadali znovu příkaz git status, už tam své změny neuvidíte, protože jsou posunuté do další fáze. A z té je již většinou předpoklad, že jste s úpravami spokojení, máte k nim dobrý popisek a chcete je uložit do repozitáře na Githubu, aby byly dobře zálohované. To uděláte příkazem git push.

Níže je celý postup:

git init

git add .

git commit -m “first commit”

git branch -M main

git remote add origin git@github.com:<JmenoPrijmeni>/<nazev-repozitare>.git

git push -u origin main

SSH klíč

Pokud se objeví hláška, která říká, že přístup byl zamítnut z důvodu chybějícího nebo neplatného „public key“, bude potřeba si ještě nastavit SSH klíč a ten přidat do Githubu ke svému profilu. Tím vznikne ověřené spojení a autorizace identity.

Otevřete si příkazovou řádku a zadejte následující:

1. Nastavení nového klíče pro Github s emailovou adresou, kterou jste zadali na Github:

ssh-keygen -t ed25519 -C "your_email@example.com"

2. Po vyzvání zadání souboru stiskněte Enter pro uložení klíče do souboru dle výchozího nastavení:

> Enter a file in which to save the key (/Users/you/.ssh/id_algorithm): [Press enter]

3. Zadejte heslo, které si budete dobře pamatovat a stiskněte Enter:

> Enter passphrase (empty for no passphrase): [Type a passphrase]

> Enter same passphrase again: [Type passphrase again]

4. Spusťte na pozadí ssh-agent, který spravuje vaše klíče:

eval "$(ssh-agent -s)"

> Agent pid 59566

5. Zkontrolujte a případně přidejte soubor config, pokud neexistuje:

open ~/.ssh/config

> The file /Users/you/.ssh/config does not exist.

touch ~/.ssh/config

Váš config soubor by měl vypadat takto:

Host *

  AddKeysToAgent yes

  UseKeychain yes

  IdentityFile ~/.ssh/id_ed25519

Pokud tak nevypadá, upravte ho a uložte.

6. Přidejte váš soukromý SSH klíč do SSH-agenta:

ssh-add -K ~/.ssh/id_ed25519

7. Přidejte váš veřejný klíč neboli Public key do Githubu:

cat ~/.ssh/id_rsa.pub

Zkopírujte si hodnotu a přidejte do githubu: přes ikonku v profilu -> Settings -> SSH a GPG keys -> přidat nový SSH klíč, přidat popisný název a uložit.

Následující příkazy jsou pouze informativní a můžete si je zkusit pro kontrolu:

cat ~/.ssh/config — zobrazení ssh identity

cat ~/.gitconfig — tímto příkazem si zobrazíte config soubor

nano ~/.ssh/config nebo touch ~/.ssh/config — editace ssh identity

ssh -T git@github.com — ověření propojení

ssh -vT git@github.com - mělo by se vám ukázat, že používáte port 22 a že přístup je v pořádku neboli access successful

ls -al ~/.ssh — vylistování klíčů

ls -al ~/.ssh/id_rsa — výpis soukromých klíčů

Pokud jste provedli vše úspěšně, zkuste znovu dát příkaz git push.

Nyní byste v Githubu měli vidět vaše nové změny přiřazené k číslu commitu a zprávě, kterou jste si k němu vytvářeli.

V případě komplikací v průběhu tohoto nastavení většinou stačí zkopírovat chybovou hlášku v příkazové řádce a zadat do vyhledávače. Stejný problém už většinou řešili i další lidé a můžete tak najít hned několik řešení. Mnoho informací také najdete přímo na stránkách Githubu, kde se věnují těm nejčastějším potížím při prvním nastavení.

V příštím díle se objeví trochu pokročilejší příkazy v Gitu, tvorba pull requestu, squashování commitů a další. Také si vyzkoušíte nastavení v Github Pages, které vám umožní zobrazit vaši tvorbu na webu Githubu a ukázat ji tak i ostatním.

Těšíme se příště.

ReactGirls

Autorka článku: Martina Piekná