Dočasný pokles inflace pod cíl ČNB příliš neznervózňuje

Dnes byl zveřejněn písemný záznam z posledního měnověpolitického zasedání ČNB, na kterém bankovní rada jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Repo sazba tak zůstala na 3,5 %. Základní scénář nové prognózy centrální banky implikuje nejprve přibližnou stabilitu úrokových sazeb a ve druhé polovině roku její zvýšení. Inflace by se měla podle odhadu ČNB pohybovat letos mírně pod 2% cílem centrální banky.

Administrativně vyvolaný a jednorázový pokles inflace pod cíl není podle členů bankovní rady důvodem pro snížení úrokových sazeb. Celkovou inflaci totiž pod 2% letos snižuje hlavně vliv změn cen plynoucích z převodu poplatku za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet. Mezi radními přitom podle zápisu panuje shoda, že na primární dopady takového opatření měnová politika nemá reagovat, byť někteří v souvislosti s tím spatřují riziko snížení inflačních očekávání.

Uvolnění měnové politiky brání hlavně setrvačnost jádrové inflace. Problematický je podle členů bankovní rady vývoj v oddílu služeb nebo cen nemovitostí. Proinflační působení ČNB zčásti přisuzuje i trhu práce, kde přetrvává zvýšený mzdový růst, především ve službách. Důraz na pozorované fundamentální inflační tlaky odpovídá i nedávným vyjádřením guvernéra A. Michla, který podmínil případné snížení sazeb zmírněním momenta jádrové inflace. Velmi úsporná byla naopak diskuze o fiskální politice, když se do zápisu dostala pouze zmínka J. Kubíčka o jejím mírně expanzivním působení.

Na protiinflační straně spatřují radní rizika hlavně v zahraničí. Zmíněna byla mimo jiné slabá zahraniční poptávka a globální inflační tlaky, nadhodnocení některých aktiv na finančních trzích, zadlužení vlád nebo nedostatečné ocenění rizik v oblasti soukromých úvěrů a komerčních nemovitostí. Důležitosti těchto faktorů přitom ČNB začala v poslední době přikládat větší váhu, když jejich vlivem na prosincovém zasedání upravila bilanci rizik a nejistot výhledu plnění inflačního cíle z proinflační na vyrovnanou.

My v základním scénáři nadále snížení úrokových sazeb neočekáváme, avšak riziko je v tomto směru vychýleno. Jak potvrdil i zápis, dočasné snížení inflace pod cíl by tlaky na pokles sazeb vyvolávat nemělo. Tuzemská ekonomika navíc v poslední době z našeho pohledu vykazuje překvapivou odolnost. Jádrové inflační tlaky pak podle nás ve druhé polovině roku opět posílí uvolnění fiskální politiky. To přispěje k dalšímu oživení domácí poptávky, která bude nejspíše podpořená i pokračujícím svižným růstem mezd. Předstihové indikátory navíc ukazují na nárůst i v případě zahraniční poptávky, když poslední data z evropského průmyslu nabízejí optimističtější výhled. Významný vliv na to pravděpodobně má postupný náběh silného fiskálního stimulu v Německu. Rychlý růst české ekonomiky v letošním i příštím roce očekává jak naše prognóza, tak i ta od ČNB. S ohledem na překvapivou změnu v komunikaci ČNB, která přišla v době, kdy se naplňují proinflační rizika, před kterými centrální banka dlouhodobě varovala, je ovšem naše prognóza vývoje tuzemských úrokových sazeb spojena s velkou mírou nejistoty a vychýlena ve směru jejich mírného snížení.

Autor: Jaromír Gec