Bahamy
Bahamy,[pozn. 1] plným názvem Bahamské společenství,[pozn. 2] jsou suverénní souostrovní stát ležící v Lucayanském souostroví v Atlantském oceánu. Země se skládá z více než 3 000 ostrovů, útesů a ostrůvků, které se nacházejí severně od Kuby a severozápadně od ostrova Hispaniola a jihovýchodně od amerického státu Florida. Všechny ostrovy jsou ploché a nížinné, převažuje na nich tropické savanové podnebí. Na ploše 14 000 km2 žije 413 000 obyvatel. Hlavním a největším městem je Nassau na ostrově New Providence, ve kterém žije asi tři čtvrtiny obyvatel Baham; dalším významným městem je Freeport. Drtivá většina obyvatel jsou černoši, úředním jazykem je angličtina, rozšířená je bahamská kreolština, drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství.
Bahamské ostrovy byly po mnoho století obývány Aravaky a Lucayany, jednou ze skupiny Arawackých Tainů mluvících taínštinou.[3] Kryštof Kolumbus byl prvním Evropanem, který ostrovy spatřil, když v roce 1492 poprvé přistál v „Novém světě“ na bahamském ostrově San Salvador. Později španělské království odvezlo domorodé Lucayany na Hispaniolu a zotročilo je tam, takže Bahamské ostrovy byly od roku 1513 do roku 1648 téměř opuštěné. V roce 1649 se na ostrově Eleuthera usadili angličtí kolonisté z Bermud, známí jako Eleutheran Adventurers.[4][5]
Bahamy se staly korunní kolonií Království Velké Británie v roce 1718, kdy Britové začali tvrdě postupovat proti pirátství. Po americké válce za nezávislost přesídlila koruna na Bahamy tisíce amerických loyalistů, kteří s sebou přivezli otroky a na pozemcích, které jim byly přiděleny, založili plantáže. Od této doby tvořili většinu obyvatelstva afričtí otroci a jejich potomci. Obchod s otroky byl Brity zrušen v roce 1807. Otroctví na Bahamách bylo zrušeno až v roce 1834, ale v roce 1818 se Bahamy staly útočištěm pro africké otroky z oblastí mimo Britskou západní Indii.[6] .[7] Afričané osvobození z nelegálních otrokářských lodí byli přesídleni na ostrovy Královským námořnictvem, zatímco někteří severoameričtí otroci a Seminolové uprchli na Bahamy z Floridy. Během tohoto období byli Bahamci známí tím, že uznávali svobodu otroků přepravovaných loděmi jiných národů, které dorazily do jejich země. Dnes tvoří černí Bahamci 90 procent obyvatel. Bahamy se v roce 1973 staly nezávislým státem Commonwealthu odděleným od Spojeného království.
Bahamy jsou unitární parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu britský král, který je zastoupen generálním guvernérem, de facto vládne předseda vlády, zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament. Jsou zemí s vysokými příjmy, mají jeden z největších hrubých domácích produktů na obyvatele v Americe. V indexu lidského rozvoje se umístily na 66. místě. Jejich ekonomika je založena na cestovním ruchu a finančních službách daňového ráje.[8] Ačkoli Bahamy leží v Lucayanském souostroví a nikoli v Karibském moři, jsou stále považovány za součást širšího karibského regionu. Bahamy jsou plnoprávným členem Karibského společenství (CARICOM), nejsou ale součástí jednotného trhu tohoho společenství. Dále jsou členem britského Společenství národů a království Společenství, Organizace spojených národů, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První lidé přišli na Bahamy v 1. tisíciletí n. l. Prvními obyvateli ostrovů byli Lucayané a aravacky mluvící Taínové, kteří připluli mezi lety 500 až 800 z jiných karibských ostrovů. Jejich předkové pocházeli z pevninské Jižní Ameriky, kde aravacky mluvící lidé obývali většinu území, zejména oblasti podél severovýchodního pobřeží.
První písemné záznamy o Bahamách pochází z 12. října 1492, kdy na ostrově Guanahani přistál Kryštof Kolumbus. Ten tento ostrov při své první cestě do Nového světa přejmenoval na San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Většinu původního obyvatelstva odvezli Španělé jako otroky do zlatých dolů na Kubu a na Haiti, zbytek vymřel a dalších 130 let zůstaly ostrovy neobydlené. První trvalé evropské sídlo na Eleutheře bylo založeno roku 1648.
Na počátku 17. století se na ostrově začali usazovat Britové a v roce 1717 se Bahamy staly korunní kolonií Království Velké Británie. Během 18. století na ostrovech probíhal obchod s otroky, kteří většinou pocházeli z Afriky. Od této doby tvořili většinu obyvatelstva afričtí otroci a jejich potomci. Obchod s otroky byl Brity zrušen v roce 1807.
Poté, co na začátku 20. let 19. století na základě smlouvy Adams-Onís přešla Florida ze španělských rukou pod správu Spojených států, stovky afrických otroků z Floridy uprchlo a většina z nich se usadila na bahamských ostrovech. V roce 1834 tradiční plantážnický život na Bahamách skončil poté, co byli ve většině britských kolonií otroci osvobozeni.
S osvobozením otroků karibské společnosti získaly Bahamy rigidní rasovou stratifikaci, která byla posílena ještě nerovnoměrným rozdělením bohatství a moci. Toto rozdělení společnosti na bílé, míšence a černochy existovalo až do 40. let 20. století a v některých oblastech i déle.
Z letiště se po válce stalo v roce 1957 Mezinárodní letiště Nassau a pomohlo s rozvojem hromadné turistiky, která se ještě zvýšila po uzavření Havany americkým turistům v roce 1961. Uchovávání bankovního tajemství a neexistence daní z příjmů právnických osob vedlo v poválečném období k rychlému růstu zahraničního finančního sektoru a země se stála známá jako daňový ráj.
Dne 7. ledna 1964 byla udělena Bahamám samospráva a 10. července 1973 byla vyhlášena úplná nezávislost. První premiér Lynden Pindling je označován za „otce bahamského národa“.[9]
Na začátku 80. let 20. století se Bahamy staly hlavním centrem obchodu s drogami. Přibližně 90% veškerého kokainu, který se v té době dostal do USA pravděpodobně prošlo přes Bahamy. V roce 1974 byly mezi Bahamami a Kubou navázány diplomatické vztahy. V následujícím desetiletí, kdy masivní imigrace z Kuby ohrožovala bahamskou ekonomiku, Kuba odmítla repatriaci svých občanů. Od počátku 80. let 20. století sem přicházejí také uprchlíci z Haiti, kteří se snaží uniknout bídě a politickým nepokojům ve své zemi.
Bahamy jsou demokratickým státem řízeným podle westminsterského systému. Politickému životu v nezávislém státě dominují dvě strany, u vlády se střídají pravicové Free National Movement a levicová Progressive Liberal Party. Předsedou vlády je od roku 2021 Philip Davis z PLP.[10] Plánuje se vyhlášení referenda o tom, zda se Bahamy stanou republikou.[11]
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Bahamská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2, se třemi vodorovnými pruhy – modrým, žlutým a modrým. U žerdi je pak černý rovnostranný klín.[12]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]

Bahamy jsou souostrovní země v Lucayanském souostroví v Atlantském oceánu. Tvoří řetězec ostrovů rozprostřených do délky asi 800 km v Atlantském oceánu, východně od Floridy ve Spojených státech amerických, severně od Kuby a Hispanioly (rozdělené na Haiti a Dominikánskou republiku) a západně od britského zámořského území Turks a Caicos (s nímž tvoří Lucaynské souostroví). Mají rozlohu 13 878 km2 a leží na obratníku Raka, mezi 20° a 28° severní šířky a 72° a 80° západní délky. Bahamy se skládají z asi 700 ostrovů, z nichž 30 je obydlených, a 2 400 písečných ostrůvků. [3][13] Všechny ostrovy jsou ploché a nížinné, podnebí je převážně tropické savanové, s horkým a vlhkým létem a teplou a suchou zimou; po převážnou část roku je slunečno.
Pevnina, která tvoří dnešní Bahamy, leží v severní části regionu Velkých Antil a vznikla pravděpodobně před 200 miliony let, kdy se začala oddělovat od superkontinentu Pangea. Pleistocénní doba ledová před asi 3 miliony let měla zásadní vliv na vznik souostroví.
Největším ostrovem je North Andros s rozlohou 3 439 km², který leží přibližně 230 km jihovýchodně od Floridy. Ostrovy Bimini leží na severozápadě. Na severu se nachází ostrov Grand Bahama, kde leží druhé největší město země, Freeport. Ostrov Great Abaco leží vedle něj, na východě. Druhý největší ostrov, Great Inagua, leží v jižní části. Dalšími významnými ostrovy jsou Eleuthera, Cat Island, San Salvador, Acklins, Crooked a Mayaguana. Hlavním a zdaleka největším městem je Nassau, ležící na nejlidnatějším ostrově New Providence.
Všechny ostrovy jsou nízké a ploché, s hřebeny, které obvykle nepřesahují výšku 15 až 20 m, i když ostrovy mají velmi členité pobřeží a rozlehlé pláže. Nejvyšším bodem v zemi je kopec Mount Alvernia (dříve zvaný Como Hill) na ostrově Cat Island s nadmořskou výškou 64 m..[3]
Podle Köppenovy klasifikace podnebí je podnebí Baham převážně tropické savanové podnebí (Aw), s horkým a vlhkým obdobím a teplým a suchým obdobím. Nízká zeměpisná šířka, teplý tropický Golfský proud a nízká nadmořská výška dávají Bahamám teplé podnebí bez zimy.[14] Deštivé období na souostroví trvá od května do října.[15] Roční průměrné srážky činí 1300 mm a obvykle se soustřeďují jen do období května–června a září–říjen.[16] Rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem je na většině bahamských ostrovů pouze 7 °C . Bahamy jsou často po dlouhá období slunečné a suché a mají v průměru více než 3 000 hodin nebo 340 dní slunečního svitu ročně. Většina přirozené vegetace tvoří tropický porost a v krajině jsou běžné kaktusy a sukulenty.[17]
Bahamy občas zasahují tropické bouře a hurikány. V roce 1992 prošel hurikán Andrew severními částmi ostrovů a v roce 1999 prošel hurikán Floyd poblíž východních částí ostrovů. Hurikán Dorian v roce 2019 přešel přes souostroví s ničivou silou kategorie 5, s trvalými větry o rychlosti 300 km/h a nárazy větru až 350 km/h, čímž se stal nejsilnějším hurikánem v historii;, zasáhl severozápadní ostrovy Grand Bahama a Great Abaco.[18]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Bahamy jsou parlamentní konstituční monarchií v čele s britským králem v jeho roli krále Baham, kterého na místě zastupuje generální guvernér.[3] Výkonnou moc však vykonává vláda, hlavou vlády je předseda vlády. Zákonodárná moc je svěřena vládě a dvoukomorovému parlamentu, který se skládá z senátu a sněmovny reprezentantů. Soudní moc je nezávislá na výkonné a zákonodárné moci a jurisprudence je založena na anglickém zvykovém právu. Bahamy jsou jako nezávislý stát členem Společenství národů a sdílejí svou hlavu státu (krále Karla III.) s dalšími 14 zeměmi království Společenství.[19][20]
Jako bývalá britská kolonie se jejich politické a právní tradice se úzce řídí tradicemi Anglie a a westminsterským systémem.[13] V systému dvou politických stran dominují Progresivní liberální strana a Svobodné národní hnutí. Ústava chrání svobodu projevu, tisku, vyznání, pohybu a sdružování. Od získání nezávislosti čelí Bahamy podobným politickým výzvám jako jiné postkoloniální ostrovní státy. Ačkoli země zůstává politicky stabilní, nadále řeší otázky jako ekonomický růst, vyvážení moci politických stran a zlepšování vládních institucí. Vědci poznamenávají, že tyto trendy jsou společné pro mnoho malých karibských ostrovních států.[21]
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]
Bahamy se politicky dělí na distrikty: na centrální distrikt, New Providence (kde žije přes 70 % obyvatel souostroví), a třicet jedna místních distriktů. Záležitosti New Providence jsou řízeny přímo ústřední vládou, ostatní distrikty mají vlastní místní správu.
Distrikty, kromě New Providence, jsou:
- Acklins
- Berry Islands
- Bimini
- Black Point
- Cat Island
- Central Abaco
- Central Andros
- Central Eleuthera
- City of Freeport
- Crooked Island
- East Grand Bahama
- Exuma
- Grand Cay
- Harbour Island
- Hope Town
- Inagua
- Long Island
- Mangrove Cay
- Mayaguana
- Moore's Island
- North Abaco
- North Andros
- North Eleuthera
- Ragged Island
- Rum Cay
- San Salvador
- South Abaco
- South Andros
- South Eleuthera
- Spanish Wells
- West Grand Bahama
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]

Bahamy jsou nejbohatší zemí v Západní Indii (Bahamské souostroví, Velké a Malé Antily). Ekonomika Baham je založena na cestovním ruchu a finančních službách daňového ráje. Cestovní ruch jako odvětví tvoří přibližně 70 % bahamského hrubého domácího produktu a poskytuje pracovní místa pro přibližně polovinu pracovní síly v zemi. V roce 2024 přijelo do země více než 11 milionů zahraničních turistů,[22] většinou ze Spojených států amerických. Hlavní přírodní bohatství Baham představují pláže. Těží se sůl a dřevo. Jsou zde také rafinérie ropy. Významné je pěstování cukrové třtiny a ovoce, jako jsou ananasy a banány.
Bahamy jsou považovány za daňový ráj a jsou sídlem řady bank a peněžních ústavů, které využívají zdejšího výhodného daňového systému, a provozují velké obchodní loďstvo plující pod levnou vlajkou. Hlavní město Nassau má výhodně položený, kdysi strategicky významný přístav. Do 50. let 20. století byl hlavním hospodářským odvětvím lov mořských hub.
Rysy bahamské ekonomiky
[editovat | editovat zdroj]Hospodářství Baham je skoro celé závislé na turismu a finančních službách, aby vygenerovalo co nejvíce ze zahraniční směny. Evropská unie považuje Bahamy, stejně jako některé další Karibské země, za nespolupracující jurisdikci, protože Bahamy nezajišťují daňovou spravedlnost.
Turismus sám o sobě tvoří přibližně 51 % hrubého domácího produktu a zaměstnává asi polovinu Bahamské pracovní síly. V roce 2024 navštívilo Bahamy přes 11 miliónů turistů, většina z nich pocházejících ze Spojených států a Kanady. Velmi velký podíl na růstu celkového hospodářství Baham má podnik Kerzner International’s Atlantis Resort and Casino, který převzal bývalý Paradise Island Resort a zajistil potřebný a důležitý ekonomický růst. Bahamská vláda rovněž přijala proaktivní přístup k lákání zahraničních investorů a uskutečnila významné investiční mise na Dálný východ, Evropu, Latinskou Ameriku a Kanadu. Primární důvod těchto cest byl pokus o zlepšení reputace Baham na těchto trzích.
Finanční služby představují druhý nejdůležitější sektor Bahamské ekonomiky, tvořící 17 % hrubého domácího produktu. Kvůli tomu tento stát získal status Offshore financial center. Od roku 1998 zde získalo licenci 418 bank a úvěrových společností. V roce 1990 Bahamy schválily International Business Companies (IBC) Act aby upevnily svůj status vedoucího finančního centra. Tento zákon zjednodušil a snížil ceny začleněných bankovních firem působících na Bahamách. Do 9 let od schválení bylo založeno více než 100 000 firem typu IBC. V únoru 1991 vláda rovněž legalizovala zřízení Asset Protection Trusts. V roce 2000, částečně jako odpověď na tvořící se plénum FATF Blacklist (seznam nespolupracujících zemí ve finančním sektoru), vláda uzákonila zákony regulující finanční sektor a vytvořila Financial Intelligence Unit včetně opatření know-your-customer, které má sloužit k lepšímu prověřování identity zákazníků. Dále následovali jen menší opatření, jako například Foundation Act z roku 2004 a plánované představení zákona o regulaci soukromých trustových podniků.
Zemědělství a rybolov dohromady tvoří 5 % HDP. Bahamy vyvážejí humry a další ryby, avšak nechovají je komerčně. Na Bahamách není moc velká škála zemědělských produktů, a i ty nejvíce pěstované se většinou nevyvážejí, nýbrž se spotřebují místními. Zato dovoz je zde velmi důležitý. Každý rok se na Bahamy doveze množství potravin za 250 milionů dolarů. To tvoří asi 80 % potravin, které se zde spotřebují. Místní vláda se chce snažit zvýšit produkci potravin a snížit tím import a tím zvýšit zahraniční obchod. Mimo to také hledá zahraniční investory, kteří by zvýšili zemědělský export, převážně speciální potraviny, specifické pro místní oblast. Dále vydala seznam potravin a produktů, do kterých by si přála, aby se investovalo ze zahraničí, a to hovězí a vepřové maso, ovoce a ořechy, mléčné výrobky, zimní zeleninu a mořské plody.
Bahamská vláda drží cenu Bahamského dolaru na stejné hodnotě s Americkým dolarem. Bahamy jsou členy U.S.-Caribbean Basin Trade Partnership Act, Kanadského Karibského programu a Lome IV Agreement Evropské unie. Přestože se Bahamy účastní politiky Karibského společenství (CARICOM), nevstoupily do společné ekonomické iniciativy s dalšími Karibskými státy.
Bahamy mají pár významných průmyslových podniků. Farmaceutickou firmu ve Freeportu PharmaChem Technologies, ropné středisko BORCO, rovněž ve Freeportu, které přepravuje ropu v regionu, Pivovar Commonwealthu v Nassau, který produkuje Heineken, Guinness a Kalik a Bacardi Corp., která destiluje rum v Nassau pro vývoz do USA a na evropský trh. Další průmyslové podniky jsou například Great Inagua továrna na vysoušení mořské soli, přístavní zařízení ve Freeportu pro opravu turistických lodí a doly aragonitu – druh vápence s průmyslovým využitím – na dně moře v Ocean Cay. Další menší, ale důležité podniky v bankovnictví jsou například Fidelity Bank Ltd. (FBB) a Royal Fidelity Merchant Bank & Trust Limited (RFMBT). FBB poskytuje širokou nabídku inovativních bankovních služeb. RFMBT je jediná obchodní banka na Bahamách a je spojená s Royal Bank of Canada. Nabízí investiční příležitosti a služby a láká většinu korporací na Bahamách. Hakwksbill Creek Agreement vytvořil bezcelní zónu ve Freeportu, Bahamského druhého největšího města, a s blízkou průmyslovou zónou láká zahraniční průmyslové investory. Hongkongská firma Hutchison Whapoma díky tomu otevřela přístav pro kontejnerové lodě ve Freeportu.
Bahamy nemají daň z příjmu, korporátní daň, daň z kapitálových zisků nebo daň pro bohaté podnikatele. Daně ze mzdy financují dávky sociálního pojištění ve výši 3,9 % placené zaměstnancem a 5,9 % placené zaměstnavatelem. V roce 2010 činily celkové daňové příjmy 17,2 % HDP. 1. ledna 2015 byla vybírána daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 7,5 %. S účinností od 1. července 2018 se poté zvýšila ze 7,5 % na 12 %.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Obyv. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1845 | 26 491 | — |
| 1901 | 53 735 | +1,27 % |
| 1953 | 84 841 | +0,88 % |
| 1963 | 130 220 | +4,38 % |
| 1970 | 168 812 | +3,78 % |
| 1980 | 209 505 | +2,18 % |
| 1990 | 255 049 | +1,99 % |
| 2000 | 303 611 | +1,76 % |
| 2010 | 351 461 | +1,47 % |
| 2023 | 412 628 | +1,24 % |
| Zdroj: CARICOM Regional Statistics[23] | ||
Podle odhadů žilo na Bahamách v roce 2023 celkem 412 628 obyvatel s hustotou zalidnění 25 obyvatel na kilometr čtvereční. Počet obyvatel se od roku 1953 téměř zpětinásobil. Ženy tvoří 54 % celkové populace a muži 46 %. Střední délka života je 76,7 let (muži 75,1, ženy 78,4), střední věk je 31,1 (k roku 2025). Podíl obyvatel mladších 15 let činil 21 %, 70 % je ve věku 15 až 64 let a 9 % obyvatel je starších 65 let (k roku 2024). K roku 2023 žilo 84 % obyvatel ve městských oblastech, s ročním nárůstem 1,0 %.[3]
Nejlidnatějšími ostrovy jsou New Providence, kde se nachází hlavní město Nassau, které je zároveň zdaleka největším městem ostrova,[24] a Grand Bahama, kde se nachází druhé největší město Freeport.[25]
Bahamy jsou jednou z nejlépe hodnocených karibských zemí v indexu lidského rozvoje OSN, kde dosahují vynikajících výsledků v oblasti příjmů, vzdělání a průměrné délky života. Program OSN pro rozvoj však poukazuje na to, že země stále čelí výzvám, jako jsou ekonomická nerovnost, klimatická rizika a omezená rozloha území.[26] Světová banka rovněž uvádí, že investice do ochrany klimatu a budování diverzifikovanější ekonomiky jsou klíčové pro podporu dlouhodobého růstu.[27]
Podle sčítání lidu z roku 2010 se 90,6 % obyvatelstva identifikovalo jako černoši, 4,7 % jako běloši a 2,1 % jako míšenci (africké a evropské).[28] O tři století dříve, v roce 1722, kdy bylo provedeno první oficiální sčítání lidu na Bahamách, bylo 74 % obyvatelstva původem Evropané a 26 % původem Afričané.[28]
Od koloniální éry plantáží jsou Afričané nebo Afro-Bahamci největší etnickou skupinou na Bahamách, jejichž předkové pocházeli především ze západní Afriky. Prvními Afričany, kteří přišli na Bahamy, byli osvobození otroci z Bermud; přišli se skupinou puritánů Eleutheran Adventurers, kteří hledali nový život.[29]
Haitská komunita na Bahamách je také z velké části afrického původu a čítá asi 80 000 lidí. Vzhledem k extrémně vysoké imigraci Haiťanů na Bahamy začala bahamská vláda koncem roku 2014 deportovat nelegální haitské imigranty do jejich domoviny.[30]
Úředním jazykem Baham je angličtina. Mnoho lidí mluví kreolským jazykem založeným na angličtině, který se nazývá bahamská kreolština nebo „bahamština“.[31] Haitská kreolština, kreolský jazyk založený na francouzštině, je používána Haiťany a jejich potomky, kteří tvoří asi 25 % celkové populace. Říká se mu jednoduše kreolština,[3] aby se odlišil od bahamské angličtiny.[32]
Obyvatelstvo ostrovů je převážně křesťanské.[8][13] Protestantské denominace tvoří dohromady více než 70 % obyvatelstva, přičemž baptisté představují 35 % obyvatelstva, anglikáni 15 %, letniční 8 %, Církev Boží 5 %, adventisté sedmého dne 5 % a metodisté 4 %. Významnou část obyvatelstva tvoří také katolíci, kteří představují asi 14 %.[33]
Problémem Baham je vysoká kriminalita, dojde zde ročně k přibližně 31 vraždám na sto tisíc obyvatel[34] (například v Evropě je tento ukazatel přibližně patnáctkrát nižší).[35]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]
Kultura ostrovů je směsicí africké (Afro-Bahamci jsou největší etnickou skupinou), britské a americké kultury, a to díky historickým rodinným vazbám, migraci lidí osvobozených z otroctví ve Spojených státech na Bahamy a také díky dominantní pozici této země v regionu a zdroji většiny turistů.[13] Bahamská národní identita je ovlivněna africkým dědictvím, koloniální minulostí a moderními kulturními tradicemi. Výzkumy ukazují, že vyprávění příběhů, festivaly a sdílené vzpomínky spojují lidi napříč ostrovy. Tyto tradice i dnes formují pohled Bahamců na jejich národ a jejich komunity.[36]
Někteří Bahamci, hlavně na Family Islands (vnější ostrovy) Baham, praktikují formu africké lidové magie. Praktikování obeah je na Bahamách nelegální a trestné zákonem.[37]
Na vnějších ostrovech, nazývaných také Family Islands, se mezi řemeslné výrobky řadí košíkářství z palmových listů. Tento materiál, běžně nazývaný „sláma“, se plete do klobouků a tašek, které jsou oblíbenými turistickými suvenýry.[38]
Junkanoo je tradiční afro-bahamská pouliční festival hudby, tance a umění, která se koná v Nassau (a několika dalších obcích) každý druhý svátek vánoční a na Nový rok. Typickým hudebním stylem je goombay, jehož interpretem byl Blake Alphonso Higgs. Skupina Baha Men získala v roce 2001 Grammy za skladbu „Who Let the Dogs Out“.[39] Významnými osobnostmi bahamské literatury jsou Patricia Glinton-Meicholasová a Winston Saunders. Z výtvarných umělců se nejvíce prosadil Horace Kenton Wright.
Regaty jsou důležitými společenskými událostmi v mnoha osadách na rodinných ostrovech. Obvykle zahrnují jeden nebo více dní plavby na staromódních pracovních lodích, stejně jako festival na břehu.

Bahamská kuchyně používá především rýži, luštěniny, tropické ovoce, brambory, ryby a mořské plody (ústřice). Z mořských plodů se často vyrábějí různé polévky a saláty. Bahamská jídla bývají obvykle ochucena chilli, limetkou, česnekem, skořicí nebo kokosem. Populárním nápojem je rum a různé míchané nápoje z rumu. Bahamská kuchyně byla ovlivněna také americkou kuchyní, především pak kuchyní Amerického jihu. Příklady bahamských pokrmů: duff, dezert z kvajávy; souse, polévka z kuřecího masa, limetky, brambor a papriky; old sour, pikantní omáčka z chilli papriček a limetky; johnnycake, chléb z kukuřičné mouky; rum cake, dezert z rumu a sušeného ovoce. Příklady bahamských nápojů: rum; pivo; goombay Punch, velmi sladký ananasový nealkoholický nápoj; likér Nassau Royale; koktejl z kokosu a ginu Sky juice.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Národním sportem je kriket, který se zde hraje od roku 1846.[40] Největších mezinárodních úspěchů dosáhli bahamští atleti jako sprinteři Tonique Williams-Darlingová, Shaunae Millerová, Savatheda Fynesová, Debbie Fergusonová-McKenzieová, Devynne Charltonová, Avard Moncur a Steven Gardiner, trojskokani Leevan Sands a Frank Rutherford a výškaři Troy Kemp a Donald Thomas (atlet). Tenista Mark Knowles byl světovou jedničkou ve čtyřhře. Plavkyně Arianna Vanderpoolová vyhrála Panamerické hry. Baseballista Antoan Richardson se prosadil v Major League Baseball jako hráč i trenér. Olympijských her se Bahamy účastní od roku 1952. Získaly osm zlatých olympijských medailí, sedm v atletice a jednu v jachtingu díky dvojici Durward Knowles a Cecil Cooke.[41] V roce 2017 se v Nassau konaly hry mládeže Commonwealthu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ anglicky
The Bahamas
- ↑ anglicky Commonwealth of the Bahamas
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Bahamas na anglické Wikipedii.
- ↑ The Government of The Bahamas, 2024-02-21 [cit. 2024-03-31]. stránky, 2024-01-01 Dostupné online. (španělsky)
- ↑ World Economic Outlook Database, April 2024 Edition. (The Bahamas) [online]. International Monetary Fund, 10 April 2024 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Bahamas, The. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History of The Bahamas [online]. [cit. 2022-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 June 2022.
- ↑ BETHELL, A. Talbot. The Early Settlers of the Bahamas and Colonists of North America. [s.l.]: Genealogical Publishing Com, 2009. Dostupné online. ISBN 9780806350509. S. 83.
- ↑ Appendix: "Brigs Encomium and Enterprise", Register of Debates in Congress, Gales & Seaton, 1837, pp. 251–253. Note: In trying to retrieve North American slaves off the Encomium from colonial officials (who freed them), the US consul in February 1834 was told by the Lieutenant Governor that "he was acting in regard to the slaves under an opinion of 1818 by Sir Christopher Robinson and Lord Gifford to the British Secretary of State".
- ↑ Horne, p. 103
- ↑ a b "Country Comparisons: Real GDP per capita". The World Factbook.
- ↑ The Commonwealth and The Bahamas celebrating 50 years. thecommonwealth.org [online]. The Commonwealth, 2023-07-08 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Governing Party Trounced In Bahamas Election; PLP's Davis Will Be New Prime Minister. WLRN [online]. 2021-09-17 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Bahamas Is Commonwealth Country To Signal Its Intention To Hold Republic Referendum In Wake Of Queen's Death. The Sun TCI [online]. 2022-10-17 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bahamská vlajka na Flags of the World
- ↑ a b c d Encyclopædia Britannica – The Bahamas [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 April 2021.
- ↑ RABB, George B.; HAYDEN, Ellis B.; VAN VOAST. The Van Voast-American Museum of Natural History Bahama Islands Expedition (1952–1953): record of the expedition and general features of the islands. American Museum Novitates. 1957. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 July 2022.
- ↑ SULLIVAN, Mark P. Islands of the Commonwealth Caribbean: a regional study. Redakce Meditz Sandra W.. Washington, D.C.: Federal Research Division, Library of Congress, 1987. Dostupné online. OCLC 49361510 Kapitola The Bahamas: Geography, s. 525–526. (English)
- ↑ Islands of the Commonwealth Caribbean: a regional study. Příprava vydání Sandra W. Meditz, Dennis Michael Hanratty, Library of Congress. 1st ed. vyd. Washington, D.C: Federal Research Division, Library of Congress : For sale by the Supt. of Docs., U.S. G.P.O 771 s. (Area handbook series). Dostupné online. (english)
- ↑ Bahamas [online]. 4 December 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 December 2015.
- ↑ Hurricane Dorian Advisory Number 33 [online]. NHC [cit. 2019-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Bahamas, The [online]. 15 August 2013 [cit. 2021-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 March 2018.
- ↑ HUNTER, Josh. Taylor & Francis Online. A more modern crown: changing the rules of succession in the Commonwealth Realms. Commonwealth Law Bulletin. 27 September 2012, s. 423–466. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 July 2022. doi:10.1080/03050718.2012.694997. S2CID 144518578.
- ↑ Sutton, P., & Payne, A. (2021). Small island politics and postcolonial development in The Bahamas. Journal of Caribbean Political Studies, 12(1), 25–47.
- ↑ ‘Record year for tourism’ with cruise passenger rise. www.tribune242.com [online]. [cit. 2026-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2000 Round of Population and Housing Census Data Analysis Sub-project: The Bahamas [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 January 2012.
- ↑ NEW PROVIDENCE [online]. Government of the Bahamas [cit. 2015-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 June 2016.
- ↑ GRAND BAHAMA [online]. Government of the Bahamas [cit. 2015-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 June 2016.
- ↑ United Nations Development Programme. (2023). Human development report: The Bahamas.
- ↑ World Bank. (2023). The Bahamas country overview. World Bank Group.
- ↑ a b The Commonwealth of the Bahamas. 2010 Census of Population and Housing [online]. August 2012 [cit. 2016-04-19]. S. 10 and 82. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 April 2016.
- ↑ Caribbean Countries Resource Guide [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 April 2021.
- ↑ Davis, Nick (20 September 2009), "Bahamas outlook clouds for Haitians", BBC.
- ↑ ICE Bahamas: Why and how? [online]. Redakce Hackert, Stephanie. University of Augsburg, 2010 [cit. 2017-02-03]. S. 41–45. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 February 2017.
- ↑ Book Review: Urban Bahamian Creole: System and Variation. Redakce Osiapem, Iyabo F.. Journal of English Linguistics. 2006, s. 362–366. doi:10.1177/0075424206292990. S2CID 144817997.
- ↑ Bahamas [online]. U.S. State Department, 2008-09-19 [cit. 2026-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Number of murders in the Bahamas 2024. Statista [online]. [cit. 2026-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UNODC Data report | Data Portal UNODC. data.unodc.org [online]. [cit. 2026-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Bethel, N. (2022). Identity, nationhood, and cultural memory in The Bahamas. Caribbean Studies, 50(2), 155–178.
- ↑ "Practising Obeah, etc." April 2017/https://web.archive.org/web/20170421040918/http://laws.bahamas.gov.bs/cms/images/LEGISLATION/PRINCIPAL/1873/1873-0015/PenalCode_1.pdf Archivováno 21. 4. 2017 na Wayback Machine., Ch. 84 Penal Code. laws.bahamas.gov.bs
- ↑ Hurbon, Laennec (1995). "American Fantasy and Haitian Vodou". Sacred Arts of Haitian Vodou. Ed. Donald J. Cosentino. Los Angeles: UCLA Fowler Museum of Cultural History, strany 181–97.
- ↑ Moby Amused By Baha Men's Grammy Win. MTV [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-03. (anglicky)
- ↑ Cricket [online]. Bahamas Government [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bahamian Medals and Results in the Olympic Games [online]. Olympian Database [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bahamy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Bahamy ve Wikislovníku- Oficiální stránky vlády] (anglicky)
- CIA. Bahamas, The - The World Factbook [online]. Dostupné online. (anglicky)
- CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky. Souhrnná teritoriální informace (Bahamy) [online]. Businessinfo.cz. Dostupné online.
- The Bahamas [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (eb)
- Human rights in Bahamas [online]. Amnesty International. Dostupné online. (anglicky)