Vzducholoď

Vzducholoď je letadlo lehčí než vzduch (aerostat), nebo také řiditelný balón. Dokáže pohybovat vzduchem vlastním pohonem.^[1] Aerostaty využívají vztlak z nosného plynu, který je méně hustý než okolní vzduch, aby dosáhly vztlaku potřebného k udržení se ve vzduchu. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar.

V raných řiditelných balónech byl jako nosný plyn používán vodík díky své vysoké nosnosti a snadné dostupnosti, avšak jeho vlastní hořlavost vedla k několika smrtelným nehodám, které učinily vodíkové vzducholodě zastaralými. Alternativní nosný plyn, helium, není hořlavý, ale je vzácný a relativně drahý. Významná ložiska byla poprvé objevena ve Spojených státech a po určitou dobu bylo helium dostupné pro vzducholodě pouze v Severní Americe.^[2] Většina vzducholodí postavených od 60. let 20. století používá helium, přestože některé využívají horký vzduch.^{[pozn. 1]}

Hlavní část vzducholodi tvoří obal, který může tvořit samotný plynový vak nebo obsahovat několik plynem plněných komor. Motory, posádka a nákladový prostor potřebný pro funkci vzducholodi jsou umístěny v gondole, jedné či více uzavřených kabinách zavěšených pod obalem.

Hlavními typy vzducholodí jsou neztužené, poloztužené a ztužené vzducholodě. Neztužené vzducholodě, často nazývané „blimpy“, se spoléhají výhradně na vnitřní tlak plynu k udržení tvaru obalu. Poloztužené vzducholodě si udržují tvar vnitřním tlakem, ale mají určitý typ podpůrné konstrukce, například pevnou kýlovou nosnou strukturu, která je k obalu připojena. Ztužené vzducholodě mají vnější konstrukční rám, který udržuje tvar a nese veškerá konstrukční zatížení, zatímco nosný plyn je obsažen v jednom či více vnitřních plynových vacích nebo komorách.^[3] První vyztužené vzducholodě vzlétly zásluhou hraběte Ferdinanda von Zeppelina a drtivá většina vyztužených vzducholodí byla vyrobena firmou, kterou založil – Luftschiffbau Zeppelin. V důsledku toho jsou tuhé vzducholodě často nazývány zeppeliny.^[4]

Vzducholodě byly prvními letadly schopnými řízeného letu s vlastním pohonem a nejčastěji se používaly před 40. lety 20. století; jejich využití klesalo, jakmile byly jejich schopnosti překonány letouny. Jejich úpadek urychlila série mediálně sledovaných nehod, včetně havárie a požáru britské R101 ve Francii roku 1930, bouřkových nehod dvojice amerických námořních heliových pevných vzducholodí – vzdušných letadlových lodí USS Akron (1933) a USS Macon (1935) – a požáru německé vodíkové vzducholodi Hindenburg roku 1937. Od 60. let 20. století jsou heliové vzducholodě využívány tam, kde schopnost dlouhodobého vznášení převyšuje požadavky na rychlost a manévrovatelnost, například pro reklamu, turistiku, kamerové plošiny, geologické průzkumy a letecký průzkum.

Historie

Před 1. světovou válkou

První teoretický návrh řiditelné vzducholodi pochází z roku 1783 (kdy vzlétl první balón bratří Montgolfierů), a vytvořil jej Jean-Baptiste-Marie Meusier. V té době byla její stavba nerealizovatelná pro neexistenci vhodného motoru.

První skutečně fungující vzducholoď sestrojil až v roce 1852 Henri Giffard. Vybavil ji lehkým parním strojem vlastní konstrukce, ale byla řiditelná jen za úplného bezvětří.

Dalším krokem vpřed byla vzducholoď La France. Byla poháněna elektromotorem, vzlétla roku 1884 a byla první, která se byla schopna vrátit i proti slabému větru.

V roce 1897 vzlétla první vzducholoď poháněná spalovacím motorem. Zášleh plamene z motoru ale způsobil její požár a smrt vynálezce i posádky. Ve stejném roce se vznesla i unikátní celokovová (hliníková) vzducholoď Davida Schwarze. Ta ale krátce po startu havarovala vinou nezkušeného pilota.

Další historie je pak spojena především s hrabětem Ferdinandem von Zeppelinem. Inspiroval se úspěchy i nezdary svých předchůdců. Využil především Schwarzova nápadu využití hliníkové kostry. První úspěšný let jeho 127 metrů dlouhé ztužené vzducholodi LZ 1 proběhl 17. října 1900 nad Bodamským jezerem.

Před první světovou válkou byly vzducholodi dále zdokonalovány. Od roku 1910 pak začaly sloužit i civilní letecké přepravě.

Během 1. světové války

Za první světové války vzducholodě široce používaly Francie, Itálie, Německo, Rusko, USA a Velká Británie. Osvědčily se zejména pro dálkový průzkum, nebo jako první strategické bombardéry. Německé vzducholodě typu Zeppelin podnikaly dlouhé lety do Anglie, kde bombardovaly průmyslové, ale i civilní cíle. Kromě tohoto typu vyrábělo Německo vzducholodě typu Schütte-Lanz či Parseval. Francie, která byla na počátku 1. světové války druhým největším producentem vzducholodí, měla stroje od firem Astra, Chalais-Meudon, Zodiac a jiných. V průběhu války docházelo k postupnému zdokonalování letadel těžších vzduchu, která vytláčela vzducholodi do pozadí. Ty však zůstávaly ve výzbroji armád i nadále. Německo bylo po válce nuceno postoupit své vzducholodě vítězným mocnostem jako reparace.

V období mezi světovými válkami

Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval. 2. července 1919 odstartovala britská vzducholoď R 34 k prvnímu úspěšnému přeletu Atlantiku ve směru Evropa-Amerika. (V opačném směru přeletěla posádka upraveného bombardéru Vickers Vimy o pouhé 2 týdny dříve). To podnítilo nadšení pro stavbu dalších vzducholodí, které ale poněkud ochablo po sérii katastrof v Británii a USA. Tyto katastrofy byly z části způsobeny vysoce vznětlivým vodíkem, který tvořil jejich náplň. Mohl je ohrozit zkrat v palubní elektroinstalaci, úder blesku, nekázeň posádky či zášleh z výfuku motoru. Z bezpečnostních důvodů měly proto vzducholodě motory v gondolách mimo hlavní těleso a na palubách se nesmělo kouřit.

Vzducholodě byly využívány i pro vědecký výzkum. Připomeňme alespoň výpravy Umberta Nobileho ve vzducholodích Norge (20. května 1926 dosáhl severního pólu) a Italia (ztroskotala 25. května 1928 při návratu ze severního pólu; na palubě byl i český fyzik František Běhounek).

Ve třicátých letech 20. století bylo postaveno několik obřích dopravních a vojenských vzducholodí. Nejúspěšnější z nich byla vzducholoď Graf Zeppelin. Prakticky až do začátku 2. světové války zajišťovala transatlantickou dopravu a podnikla mnoho výzkumných a propagačních letů.

Za konec éry velkých dopravních vzducholodí je považována katastrofa vzducholodi Hindenburg 6. května 1937.

Během 2.světové války

Během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování, ale jejich význam postupně upadal. Americká armáda měla jako poslední ve výzbroji vzducholodě až do konce 50. let 20. století. Havárie moderní radiolokační vzducholodě typu ZPG-3W v roce 1960 byla ale definitivní tečkou i za jejich armádním použitím. 28. června 1961 byla americká námořní vzduchoplavba zrušena a o rok později byly všechny vzducholodě vyřazeny ze služby.

Současnost

Na přelomu století byla doprava vzducholoděmi zanedbatelná a vzducholodě byly používány prakticky jen jako „vzduchem plující reklama“; naskytla se ale možnost používat je i pro jiné účely.

Osobní doprava

Některé dopravní společnosti stále plánují využití moderních vzducholodí jak pro přepravu osob (zde zejména pro turistické či rekreační vyhlídkové lety) tak pro dopravu nákladů. Vzducholodě se v těchto plánech jeví být technicky a ekonomicky výhodné zejména pro dopravu těžkých a rozměrných nákladů, jejichž přeprava po zemi či po moři bývá technicky komplikovaná a drahá. Moderní vzducholodě jsou dnes bez výjimky plněny netečným plynem heliem, který je z provozního hlediska stroje velmi bezpečný.

Ambiciózní pokus o vzkříšení velkých vzducholodí v Německu na přelomu 20. a 21. století skončil finančním nezdarem. Postavený hangár byl přebudován na akvapark Tropical Islands.

Nákladní doprava

Lety vzducholodí řídí lidé pomocí moderní elektroniky a avioniky za pomocí satelitní navigace a moderní výpočetní techniky. Existují i plány na přepravu některých surovin, zejména zemního plynu, a to pomocí velkého počtu speciálních nákladních vzducholodí zapřažených do skupin (tedy do jakýchsi zvláštních vzducholodních vlaků).

Pozorovací vzducholodě

Zejména ve Spojených státech se uvažuje o širším použití vzducholodí pro pozorovací účely^[5] a to ve spolupráci s tamním úřadem Homeland Security Office.^[6] Nasazeny bývají při výjimečných akcích, nad místy, kde se mají shromáždit davy lidí (jako například koncert Madonny v listopadu 2008^[7] nebo sjezd republikánů v New Yorku před volbami prezidenta^[8] ze srpna téhož roku a s ním paralelně probíhající protiválečné protesty^[9]). Pozorovací vzducholoď byla v roce 2004 testována např. nad Washingtonem^[10] nebo New Yorkem, kde přímo spolupracovala s policií.^[11] Použití vzducholodí pro pozorovací účely bylo též přibližně v roce 2004 naplánováno pro americké a spojenecké jednotky v Iráku a minimálně od roku 2005 realizováno.^[12]^[13]^[14]^[15] Výhodou pro toto použití např. proti vrtulníkům je výrazná úspora paliva a schopnost vzducholodí pohybovat se na daném místě několik desítek hodin.

Typy vzducholodí

Neztužená vzducholoď („Parseval“ nebo též „blimp“) – bez pevné kostry
Poloztužená vzducholoď – s pevným kýlem
Ztužená vzducholoď („Zeppelin“) – s pevnou kostrou celého tělesa
Hybridní vzducholoď

Odkazy

Poznámky

↑ Několik vzducholodí po druhé světové válce stále používalo vodík. První britskou vzducholodí využívající helium byla Chitty Bang Bang z roku 1967.

Reference

↑ Definition of AIRSHIP [online]. [cit. 2016-10-04]. Dostupné online.
↑ Discovery of Helium in Natural Gas at the University of Kansas [online]. American Chemical Society [cit. 2014-02-21]. Dostupné online.
↑ Mowthorpe, C. E. S. Battlebags, British Airships of the First World War, Phoenix Mill, United Kingdom. Alan Sutton Publishing, 1995, p. xx. ISBN 0-7509-0989-7.
↑ Online Etymology Dictionary [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
↑ SURVEILLANCE BLIMP STIRS NEW INTEREST, New York Times
↑ 'Eyes in the sky' for homeland security, str. 2
↑ Surveillance Blimp Gives LiveNation a Bird's-Eye-View. www.reuters.com [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29.
↑ Fuji Blimp Helps With Convention Security. www.airshipman.com [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-21.
↑ Surveillance Increases at Anti-War Protests
↑ Surveillance Blimp to be Tested Over Washington. www.infowars.com [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-16.
↑ Blimp to provide convention coverage for police
↑ $14M+ for Blimps in Iraq. www.defensetech.org [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-02.
↑ Akron company assembles surveillance blimps for the military
↑ GOVERNMENT ORDERS SPY BLIMP UPDATE 1
↑ BLIMPS FOR MARINES IN IRAQ. www.defensetech.org [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-02.

Literatura

Václav Němeček, Vojenská letadla – letadla první světové války, Naše vojsko, 1989
Karel Vrchovecký, Lehčí než vzduch, Panorama, 1979

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vzducholoď na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo vzducholoď ve Wikislovníku
Airships: A Zeppelin History Site

Související články

[3] Několik vzducholodí po druhé světové válce stále používalo vodík. První britskou vzducholodí využívající helium byla Chitty Bang Bang z roku 1967.

[1] Definition of AIRSHIP [online]. [cit. 2016-10-04]. Dostupné online.

[2] Discovery of Helium in Natural Gas at the University of Kansas [online]. American Chemical Society [cit. 2014-02-21]. Dostupné online.

[4] Mowthorpe, C. E. S. Battlebags, British Airships of the First World War, Phoenix Mill, United Kingdom. Alan Sutton Publishing, 1995, p. xx. ISBN 0-7509-0989-7.

[5] Online Etymology Dictionary [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.

[6] SURVEILLANCE BLIMP STIRS NEW INTEREST, New York Times

[7] 'Eyes in the sky' for homeland security, str. 2

[8] Surveillance Blimp Gives LiveNation a Bird's-Eye-View. www.reuters.com [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29.

[9] Fuji Blimp Helps With Convention Security. www.airshipman.com [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-21.

[10] Surveillance Increases at Anti-War Protests

[11] Surveillance Blimp to be Tested Over Washington. www.infowars.com [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-16.

[12] Blimp to provide convention coverage for police

[13] $14M+ for Blimps in Iraq. www.defensetech.org [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-02.

[14] Akron company assembles surveillance blimps for the military

[15] GOVERNMENT ORDERS SPY BLIMP UPDATE 1

[16] BLIMPS FOR MARINES IN IRAQ. www.defensetech.org [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-02.

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]