Fašismus je politická ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly, jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu. V užším a původním smyslu označuje italský fašismus, politické hnutí vedené Benitem Mussolinim a vzniklé po 1. světové válce. V roce 1919 byl sepsán Fašistický manifest, jehož autory byli Alceste De Ambris a Filippo Tommaso Marinetti. V důsledku politické krize roku 1922, na jejímž rozpoutání se fašisté podstatnou měrou podíleli, se Mussolinimu podařilo získat moc a založit první stabilní fašistický režim světa.
Německý nacionální socialismus čili nacismus rovněž vyrůstal z pravicově nacionalistických i levicově socialistických kořenů. Vůdce nacistů Adolf Hitler chtěl uchopit moc stejně jako Mussolini, puč roku 1923 však selhal a Hitler se dostal do vězení, kde napsal Můj boj. Další příležitost mu poskytla světová hospodářská krize, během níž se roku 1933 dostal do čela státu a rychle si přisvojil diktátorské pravomoci. Nacistický rasismus vedl ke genocidě Židů a dalších skupin obyvatelstva. Agresivní mezinárodní politika nesla hlavní vinu za rozpoutání druhé světové války. Porážka Itálie i Německa roku 1945 vedla k zániku obou režimů a zničení fašismu jako významné politické síly. Kromě loutkových vlád v Chorvatsku (1941–1945) a Maďarsku (1944–1945) žádné další fašistické režimy nevznikly, v řadě evropských zemí však existovaly konzervativní diktatury s fašistickými rysy nebo podporované fašisty. V mnoha dalších zemích světa pak existovaly fašistické organizace, některé s nezanedbatelným vlivem.
_old_portrait.jpg)
