Max Horb
| Max Horb | |
|---|---|
 Max Horb - autoportrét | |
| Narození | 9. července 1882 Mladá Boleslav  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. prosince 1907 (ve věku 25 let) Praha Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
| Povolání | malíř, karikaturista, kreslíř a exlibrista |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Max Horb (9. července 1882 Mladá Boleslav[1] – 8. prosince 1907 Praha[2]), byl český malíř.
Život
[editovat | editovat zdroj]Max Horb se narodil v Mladé Boleslavi do židovské rodiny, otci-podnikateli Ferdinandu Horbovi (1839-1917) a jeho ženě Bertě (1853-1928), rodem Neustadtlové.[1] Byl druhým z pěti dětí, starší ze dvoiu synů.[3] V roce 1893/1894 rodina přesídlila do Prahy, kde Max absolvoval gymnázium. Dále začal studovat práva na Německé univerzitě v Praze, která brzy přerušil[4] a na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Rudolfa Béma a Franze Thieleho. Od roku 1906 do počátku roku 1907 žil a studoval v Mnichově. Po návratu do Prahy se přihlásil k pobytu na Novém Městě v Hybernské ulici 28.(čp.1011/II)[5]Již v roce 1907 se účastnil I. výstavy avantgardní umělecké skupiny Osma, podle katalogu vystavil čtyři obrazy, například Mnichovské náměstí (1907), jež bylo později hodnoceno všeobecně pozitivně a přijato do sbírek Národní galerie v Praze.[6]. K jeho nejstarším dochovaným figurálním pracím patří portrét chlapce z roku 1900, který do svých sbírek získalo Židovské muzeum v Praze.[7]
V Osmě Horb představoval spolu s Bedřichem Feiglem a Willi Nowakem německou část nastupující výtvarnické generace.
Posmrtnou výstavu mu roku 1908 uspořádala Krasoumná jednota v Rudolfinu.
Je pohřben na Novém židovském hřbitově na Olšanech v Praze, sektor 19 - řada 1 - hrob 13. Secesní náhrobek s figurou páva vytesal Jan Štursa roku 1908.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho dílo tvoří impresionistické krajiny v pojetí Maxe Liebermanna, kterého podle Mahuleny Nešlehové překonával důrazem na vnitřní drama barevných hmot.[8] Později expresivní podobizny, zátiší a karikatury, věnoval se také tématu ulice.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Měl čtyři sourozence: bratr Felix Horb byl historikem umění. Sestry se jmenovaly Ella (provdaná Hellerová), Valerie a Hedwig, provdaná Klauberová.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Mnichovské náměstí
Portrét Jiřího Karse (1906)
Pierot (olej na dřevěná desce)
.jpg)
.jpeg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Matriční záznam o narození a obřízce Maxe Horba židovské náboženské obce v Mladé Boleslavi
- ↑ Národní archiv, Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, matrika zemřelých v Praze 1907, inv. č. 2803, s. 172
- ↑ Archiv hl.m. Praha, Acta publica, Pobytová přihláška rodiny
- ↑ V knize zkušebních protokolu německé právnické fakulty není vůbec doložen
- ↑ Archiv hl.m. Prahy, Praga publica, Přihláška k pobytu
- ↑ Mahulena Nešlehová, heslo Max Horb, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M). Academia Praha 1995, s. 281
- ↑ Osma po 100 letech výstava ke 100. výročí 1. výstavy Osmy. připravili Olaf Hanel a Alena Potůčková. České muzeum výtvarných umění v Praze 6. dubna - 17. června 2007, Východočeská galerie v Pardubicích 27. června - 9. září 2007, s. 31
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1995, s. 281
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HLAVÁČEK, Luboš: Max Horb, in: Výtvarná práce 5, 1957, č. 23, s.7
- LAMAČ, Miroslav: Osma a Skupina výtvarných umělců 1907–1917. Praha 1988
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Horb na Wikimedia Commons
- Max Horb na stránkách Redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu
- Max Horb v informačním systému abART
