Představení Orange Pi

Na Installfestu 2017 jsem měl 25 minut na představení počítačů z rodiny Orange Pi. Necelá půlhodina je samozřejmě velmi málo času - dalo by se o nich mluvit několik hodin. Přesto jsem se pokusil o jakýsi letmý přehled a srovnání s etalonem v této třídě - Raspberry Pi.

Zde je videozáznam přednášky:

Zde je odkaz na mou prezentaci v PDF.

Video startu a přehrávání videa

Na přednášce se mi ani v čase určeném původně pro oběd nepodařilo předvést start Orange Pi One, což mě velmi mrzelo. Předpokládám, že si nějak nerozuměl HDMI výstup Orange Pi One s HDMI vstupem tamního video systému. Mít víc času, dva síťové kabely a switch, propojil bych se s Orange Pi a přihlásil se na něj přes SSH. Anebo jsem mohl frajersky použít tu sériovou debug konzoli, kterou má každičký Orange Pi - serial/USB převodník jsem měl po ruce, jen jsem neměl správné piny...
Po připojení by stačilo spustit příkaz/program "h3disp", který je určený k nastavování různých HDMI frekvencí a rozlišení. Bohužel tolik času jsem tam neměl.

Proto jsem teď doma natočil krátký video záznam, který ukazuje nejen start systému Armbian a jeho desktop, ale také jsem zaznamenal průběh přehrávání testovacích videostreamů z jell.yfish.us - od 5Mbps až po 55Mbps, v H.264 i v novém HEVC (H.265). Myslím, že budete překvapeni, jak to na počítači za 250 Kč funguje (jen prosím omluvte kvalitu záznamu - mám Full HD monitor i FullHD videokameru v telefonu, ale není to bohužel správně zaostřené, takže to vypadá děsně):

h3disp

Jak jsem uvedl, "h3disp" dokáže editovat soubor script.bin, který obsahuje informace ke startu systému, krom jiného i nastavení grafického režimu: v této diskusi se poměrně podrobně rozebírá několik monitorů, které původně neběžely, ale pak se rozběhly (s poměrem stran 5:4 a podobně) a zde je zdrojový kód h3disp, kde nejlépe můžete vidět, kolik grafických režimů podporuje. Myslím, že tam najdete i ten svůj. Všimněte si, že je rozdíl mezi HDMI a DVI, je potřeba to v "h3disp" jasně zadat (parametrem -d pro DVI). Toto bude nejspíš ten důvod, proč mi to na Installfestu nenaběhlo - jejich HDMI vstup jistě fungoval jako DVI monitor.

GPIO

Pro bastlíře je skvělé, že všechny Orange Pi mají na 40pinovou (Zero 26pinovou) lištu vyvedenu celou řadu pinů procesoru, se kterými si můžete hrát jako na Arduinu, tj. rozsvěcet světýlka, číst hodnoty všemožných senzorů nebo třeba připojit celý displej. Na Raspberry Pi slouží pro pohodlný Arduino-like přístup k těmto pinům knihovna WiringPi. Je dostupná i pro Orange Pi: www.orangepi.org/Docs/WiringPi.html
A pokud jste orientovaní spíš na Python, tak potom zkuste tuto knihovnu: github.com/duxingkei33/orangepi_PC_gpio_pyH3

Pokud vám chybí ještě nějaká informace k Orange Pi, která na mé přednášce nezazněla, dejte vědět, doplním ji sem.

MythTV, VDPAU, Pařízek a kostičky v TV

Nejdřív rozkóduji nadpis: MythTV je skvělý digitální videorekordér, nebo dnes už spíš multimediální centrum, o kterém jsem psal například na Root.cz, české stránky o něm pak provozuji na TVPC.cz.

VDPAU je název pro programové rozhraní, které umožní těžkou a špinavou práci s dekódováním a zobrazováním videa přenechat grafické kartě od firmy NVIDIA (dnes už prý i AMD), která se s tím vůbec nezapotí, na rozdíl od slabého hlavního procesoru, který na opravdu hustá videa (s vysokým bitrate) obvykle nemívá dost sil.

Radim Pařízek je bubeník kapely Citron, který rozjel několik vlastních TV stanic a pro ně navíc i dva pozemní digitální multiplexy, Multiplex 4 a Regionální síť 7.

Kostičky jsou pak jeden z lidových výrazů pro viditelné poruchy v digitálním obraze, kdy se původně celistvý obraz rozpadne do jednotlivých "kostiček" (čtverečků) a různě dlouho různě hrozně zlobí.

No a zajímavé je, že prakticky všechny pořady televizí vysílaných v Pařízkových výše zmíněných multiplexech trpí hrozným kostičkováním v momentech velkých změn obrazu. A že to není silou či kvalitou signálu je možné se přesvědčit například v této velmi dlouhé diskusi. Nečetl jsem ji celou, ale myslím, že správný závěr z ní je, že kostičkování se týká mnoha desítek různých TV a set-top boxů různých výrobců, přičemž Radim sám je určitým způsobem z obliga, protože vysílaný stream je dle MPEG normy - bohužel používá nějaké nastavení kódování prokládaných půlsnímků, které téměř nikdo jiný na světě nepoužívá, takže na něj mnoho různých výrobců digitálních televizí jaksi není připraveno.

MythTV u nás doma nahrává všechny naše oblíbené pořady, hlavně jednotlivé díly televizních seriálů, například SpongeBoba v kalhotách. Ten zrovna běží na TV stanici, která se jmenuje tuším Smíchov a ta je součástí DVB-T multiplexu 4. No a tím pádem bohužel taky kostičkuje. Proto jsem to začal řešit, a jako první jsem se odhodlal k upgrade MythTV z verze 0.26 na aktuální verzi 0.27 doufaje, že to pomůže. Nepomohlo.

Jak jsem výše naznačil, dekódování MPEG proudu zajišťuje grafická karta přes rozhraní VDPAU. Napadlo mě, že třeba pomůže novější NVIDIA ovladač a tak jsem se pustil do upgrade jeho. To bylo poněkud zajímavější, ale aspoň jsem se naučil, že v (X)Ubuntu se na změnu proprietárních ovladačů používá program s názvem "jockey", přičemž kromě obvyklé grafické podoby "jockey-gtk" má také verzi pro příkazovou řádku "jockey-text", která umí vypsat všechny dostupné verze ovladačů ("jockey-text -l"), a také některou z nich vybrat a použít ("jockey-text -e xorg:nvidia_319_updates"). Dále jsem se po několika hodinách bojů naučil, že přestože jockey ukazuje, že je zvolená verze 319, tak pokud je v systému z dřívějška nainstalovaná i jiná verze (např. výchozí 304 v Ubuntu 12.04), tak to pořád nějak zlobí. Řešením je odinstalovat všechny ostatní nepoužívané NVIDIA ovladače. Kupodivu ani nakonec úspěšný upgrade ovladače graf. karty také nepomohl a pořady kostičkovaly dál.

Poslední možnost byla vypnout VDPAU úplně a nechat MPEG video dekódovat jen slabý Atomový procesor. Naštěstí má MythTV možnost volby, pro jaké rozlišení použít jaký dekodér, takže jsem mohl stanice vysílající ve vysokém rozlišení nechat dál grafické kartě, a pouze stanice se standardním rozlišením (PAL 720x756) poslat k dekódování hlavnímu procesoru. No a toto nastavení zázračně vše vyřešilo a kostičky snad definitivně zmizely. Dal jsem si  tu práci a natočil to všechno na videokameru (přepněte si video na celou obrazovku, jinak jsou mé překryvné komentáře bůhví/Googlevíproč nekompletní):

Můj závěr z toho je, že svobodný software (knihovna FFMPEG) zas jednou zvítězil nad dedikovaným hardware v pružnosti, obecnosti a bezchybnosti. Dlouhodobě totiž razím tezi, že nejlepší je mít na všechno počítač s vhodným softwarem namísto různých jednoúčelových krabiček (set-top boxů, DVD přehrávačů atd.), protože svobodný software se zdrojovým kódem se vždy opravuje jednodušeji než proprietární hardware. Samozřejmě v tomto případě je to trošku "přitažené za vlasy", protože i ta grafická karta dekóduje MPEG pomocí software, ale tento je dostupný pouze v binární formě a záleží jen na firmě NVIDIA, jestli si někdy všimne, že Radim Pařízek někde v Evropě nastavil svůj MPEG enkodér poněkud netradičně...

EDIT: 17.11. jsem to nahlásil i v NVIDIA.

ASUS M2N VM-DH: uspat a probudit se

Před lety jsem si koupil základní desku do počítače od firmy ASUS, jmenovala se (vlastně ještě pořád se jmenuje, pořád slouží) M2N VM-DH. To DH značí Digital Home a to mě na ní fascinovalo - měla vestavěnou na tehdejší dobu výkonnou grafiku nVIDIA 6150, WiFi a hlavně jako příslušenství měla infračervené dálkové ovládání, které dokonce umělo počítač zapnout z vypnutého stavu! Čili to vypadalo jako skvělý základ pro multimediální stroj (v té době jsem teprve začínal koketovat s představou něčeho, co časem vykrystalizovalo v MythTV).

Ačkoliv v MS Windows se tato deska (resp. počítač na ní postavený) uměla usnout (suspend) a zase se probudit v pořádku, tak v Linuxu se mi to NIKDY nepodařilo. Za celé dlouhé roky, kdy jsem to trápil v různých verzích linuxového kernelu i distribucí, se nikdy neprobudila v pořádku, tj. vždycky buďto vytuhla při probouzení, nebo alespoň byl nefunkční obraz (černá tma, monitor nedetekoval signál). Zkoušel jsem všechny možné triky, ale nikdy jsem to neporazil.

Nedávno jsem si usmyslel, že když je problém po probuzení v grafice, tak ta on-board grafika asi stojí za starou bačkoru a pořídil jsem si výkonnou přídavnou grafiku nVIDIA 210 do PCI-E slotu. Všechno jelo dobře, jen probouzení z uspání se stále nedařilo. Nepomohl ani nejposlednější update BIOSu. Zlomil jsem nad tím hůl.

Teď jsem se ale rozhodl pro akci Kulový blesk, spočívající ve velké rošádě domácích počítačů. Jedním z cílů akce je postavit samostatný MythTV backend a umístit ho někam mimo obytné místnosti, jelikož hluk z Tenoru se mi nikdy nepodařilo zcela odstranit a jak větráky stárnou, a harddisky v MythTV stroji přibývají, hladina hučení/šumění/občas_vrzání se v obýváku pořád zvyšuje a je potřeba s tím už rázně zatočit. Potřebuju tedy postavit samostatný server, ale z čeho?

Opět jsem si vzpomněl na svůj pracovní stroj, který by díky integrované grafice byl skvělý základ pro server hučící někde ve sklepě. Dal jsem mu znovu šanci a snad podesáté ho začal cvičit na uspávání a probouzení. Vzdal jsem probouzení s obrazem - u serveru stejně nebude potřeba, a jal se ho cvičit alespoň na obyčejné, ale spolehlivé probuzení z uspání do paměti, a to magickým paketem poslaným po ethernetové síti.

V nainstalovaném Ubuntu 10.10 se nedařilo vůbec - při probouzení vytuhl celý kernel. V aktuálním Debianu 6.0 jsem probudit mohl, ale pouze tlačítkem Power na skříni - klávesnicí ani po síti se nedařilo. Navíc šlo probudit stroj jen jednou, podruhé už to nešlo, skript pm-suspend zůstal už při uspávání někde viset. Ve starším (ale stále báječném) Debianu 5.0 probouzení tlačítkem Power fungovalo spolehlivě - samozřejmě stále bez obrazu, ale na ten už jsem rezignoval. Bohužel pro nový MythTV 0.24 potřebuji nový Debian 6.0 s nejnovějším Qt... Jak tohle vyřeším? Starý kernel v novém Debianu? To nevypadá dobře...

Dost zoufalý jsem se jal hledat, jak je to s tím probouzením ve světě. Zlatý Google nezklamal a našel nějakého panáčka, který právě tuhle desku naučil uspávat a probouzet se tím, že v BIOSu popadl nastavení "Plug and Play OS installed" a VYPL HO! Velmi nadějná stopa! Ovšem jak ironické - tato volba je v BIOSu kvůli MS Windows 95 (první plug&play OS od Microsoftu), Linux je už mnoho let (někdy od verze 2.4) samozřejmě také plug&play. Nicméně právě tato deska tu volbu pro Linux zjevně potřebuje vypnout - nejspíš ty integrované periférie neumí kernel dodneška pořádně zinicializovat... Nadšeně jsem přenastavil BIOS a zopakoval uspávací triatlon, bohužel bez úspěchu - Ubuntu tuhé rovnou, Debiany se chovaly stejně jako dříve. Jak dál s tím serverem tedy?

Dnes ráno jsem se rozhodl konat i přes stávající nejistotu a začal tím, že jsem vyndal z počítače přídavnou grafiku. Tím jsem ho ale rozlobil natolik, až jsem ztratil obraz i na integrované grafice. Když jsem to zkoumal, zjistil jsem, že ta integrovaná grafika už je tak naštvaná, že vůbec nemluví s novým monitorem přes VESA DDC protokol, nic o něm neví, nezná jeho nádherné Full HD rozlišení, zkouší na něj VGA 640x480, monitor se urazí a obraz není žádný. Musel jsem na ni pořádně kleknout, aby se umoudřila - přes vrácenou externí grafiku jsem z monitoru vymáčkl EDID data, uložil do souboru, /etc/X11/xorg.conf instruoval tak, aby integrovaná grafika načetla EDID data ze souboru, tím pochopila, jak krásný monitor je připojený a tak jsem konečně získal zas normální obraz.

To mě velmi povzbudilo a začal jsem znovu, pojedenácté, zkoušet to uspávání. V nainstalovaném Ubuntu 10.10 jsem do /proc/acpi/wakeup jsem jen tak z voleje naechoval "PS2K", na příkazové řádce zadal "sync; sync; pm-suspend", pomodlil se k bohům výpočetní techniky a odpálil to celé Enterem. Počítač okamžitě usnul, tak jsem vydržel chvíli bez dechu a pak jsem jemně klepl do mezerníku klávesnice - a voilá, počítač se probudil i s obrazem!!! Naprosto neuvěřitelný úspěch po letech beznaděje! Přičemž vlastně vůbec nechápu, co se změnilo oproti minulým pokusům - aha, snad jen to nastavení v BIOSu, Plug&Play OS. Nicméně to jsem přece zkoušel už jednou a nepomohlo to, možná souběh s tou přídavnou grafikou? Nevím, neřeším, nepřepínám a jedu!

Pln euforie jsem zkusil ještě jednu drobnost: naechovat MMAC do wakeup, jestli to náhodou nevyřeší probouzení po síti, když ten PS2K vyřešil probouzení klávesnicí. A fakt, počítač se probudil i magickým paketem jako by se nechumelilo!

Souhrn kroků vedoucích k vysněnému cíli:
1) v BIOSu musí být volba "Plug&Play OS installed: NO"
2) integrovaná grafika musí být v dobré náladě, xorg.conf odkazovat na správná EDID data
3) "echo PS2K > /proc/acpi/wakeup" pro probouzení klávesnicí
4) "echo MMAC > /proc/acpi/wakeup" pro probouzení Wake-on-LAN paketem po síti
5) "sync; sync; pm-suspend", pomodlit a jede to! (v Ubuntu 10.10, Debiany jdu teprve zkusit)

Jsem opojen vítězstvím nad hmotou a nenávistí a kola velkého Kulového blesku se roztáčejí...

Seriál o MythTV v češtině

Na vydařené loňské konferenci LinuxAlt v Brně jsem se potkal s šéfredaktorem webzinu Root.cz Petrem Krčmářem, což je mimochodem velmi pohodový chlapík, a zeptal jsem se ho, neměl-li by zájem o článek o projektu MythTV. Jak se tak pěkně česky říká "slovo dalo slovo", Petr neměl nic proti, já mu to slíbil a týdny běžely.

Konečně přes Vánoce jsem měl trochu času a tak jsem sedl a začal psát. A napsal jsem článek o MythTV, ale byl moc dlouhý - prý má mít článek pro Root.cz tak 6 až 9 tisíc znaků. A můj měl 15 tisíc. Tak jsem ho rozdělil na dva články a tam někde to začalo. Právě teď mi tam vychází už čtvrtý díl seriálu o MythTV aneb linuxu v obýváku.

Je to dobré. MythTV mi hodně dal, Root.cz jakbysmet, a tohle je můj způsob, jak to oběma aspoň trochu oplatit.

DVB-T: různorodá citlivost

Jak jsem nedávno nadšeně popisoval, DVB-T už kousíčkem signálu zasahuje až k nám. Při testování na kombinovaném DVD + DVB-T přístroji Sencor SDV-8804T jsem úspěšně naladil 3 multiplexy - jeden rakouský a dva české. Původní fantastická kvalita příjmu však mezitím bůhvíproč poklesla, takže teď přijímám veřejnoprávní multiplex 1 (MPX1) se silou signálu 73% a kvalitou 99%, zatímco komerční multiplex 2 (MPX2) ukazuje signál jen asi 55% a kvalitu kolem 66-80% (dost to kolísá). Rozdíl je způsoben zřejmě tím, že MPX1 chytám zároveň jak od Mikulova, tak i z Kojálu a signál se na anténě sečte, zatímco MPX2 se plíží přes hory a doly jen z té Pálavy.

Rozhodl jsem se koupit si jednak USB DVB-T tuner pro HTPC a druhak něco jednoduchého pro obyčejné sledování na staré TV. Pro TV se mi moc zalíbila malinká krabička (menší než cigaretová), která se zastrčí do SCART konektoru, je kompletně schovaná za TV, nikde nic nesvítí, nepráší se na nic atd. Elegantní. Vyrábí to EMGETON pod názvem VISION3 a umí to vše, co by člověk od DVB-T tuneru chtěl, plus tři skvělé věci navíc: má to USB konektor a z připojeného disku umí přehrávat fotky, písničky a dokonce to umí na disk i nahrávat a přehrávat TV programy (tedy DVR/PVR)! Za necelých 700 Kč neuvěřitelná síla:


Pro HTPC jsem USB DVB-T tuner vybíral pečlivěji z několika typů od různých výrobců. Existovalo silné podezření, že při té šílené miniaturizaci (celý přijímač v 1 krychlovém centimetru) bude tuner málo citlivý, což by mě při dálkovém příjmu nechalo dost na holičkách. Nakonec jsem zvolil AVER TV Volar-X, který prý splňuje nějaké norské normy pro citlivost DVB-T tuneru. Znělo to podivně, ale aspoň nějaká zmínka o citlivém tuneru:


Když se zboží z e-shopu konečně uráčilo dorazit, první jsem zkusil ten Emgeton. Proskenuju kanály a on najde jen jeden MPX. Tak si říkám, že se spletl - dám mu druhé kolo a zas nic, pořád naladí jen ten nejsilnější MPX1. Komerční MPX2 s Nohou a Prímou nikde. Tak jsem ručně naladil ten 40. kanál, kde vysílá MPX2, a dívám se na sílu a kvalitu signálu - oboje prý 30%. Ale naladit nechce nic. MPX1 pak hodnotí sílou signálu asi 50% a kvalitou 70%. Z toho už je krásně vidět, že ta čísla nejsou mezi Sencorem a Emgetonem nijak porovnatelná. Každopádně ten Emgeton je propadák a dalších 10 měsíců (než MPX2 začne vysílat ze silnějších/bližších vysílačů) je pro mě nepoužitelný. V prodejně byli naštěstí vstřícní a vzali si ten tuner zpátky.

Po této zkušenosti jsem ten USB Volar-X rozjížděl s minimálním očekáváním. Proto mě velmi mile překvapilo, že bez nejmenšího zaváhání naladil dokonce 4 multiplexy - dva rakouské a naše dva české! Na to neměl ani ten Sencor. Pro srovnání, MythTV s Volar-X ukazuje signál (nevím, jestli sílu nebo kvalitu) asi 55% u MPX1 a 36% u MPX2. Příjem je i u MPX2 povětšinou bez chyb, i když už jsem ho viděl i pořádně zakostičkovat. Ale má na to nárok - okraj mapy pokrytí se k nám neblíží ani na 20 km :-)

Samsung LCD TV: kontrast se lepší

Vánoce se kvapem blíží a tak lidé nakupují kde co, třeba i krásné nové LCD televize. Nachomýtl jsem se šikovně k jedné takové koupi a měl tak možnost otestovat jednu z nejlevnější 32" LCD TV - Samsung LE 32 B350. Byla to neuvěřitelně výhodná koupě (< 9kKč), tak jsem byl zvědavý, jak se bude přístroj z tak nízké modelové řady chovat v porovnání s mou pětkrát dražší, o 4 roky starší TV - Thomson 32 LB130 S5 - ve své době to byla nejvybavenější TV s výborným obrazem.

Zkoušel jsem DVD přes SCART i YUV (včetně progresivního scanování), obraz byl velmi dobrý, ale rozhodující test byl až moje HTPC připojené přes jeden z HDMI vstupů. První, co mě při výchozím nastavení od výrobce překvapilo, byla černá - byla totiž opravdu černá. U Thomsonu jsem ladil Brightness, abych viděl tmavší odstíny barev, a tak se černá stala trochu šedivou. Ten Samsung byl ale nádherně černý, paráda.

Hned jsem nedočkavě pustil pár HD filmů a byla to naprostá nádhera. Třeba film Earth od BBC, úvodní pohled z vesmíru na překrásnou modrou Zemi a v rohu obrazu kus černočerného kosmu, do kterého vychází Slunce. Je to možné? Že by ten uváděný dynamický kontrast 30,000:1 fakt fungoval? Můj Thomson má 800:1 (ještě poctivý statický kontrast, tehdy se ještě s tím dynamickým nepodvádělo) a nemyslím si, že ten obraz je tak dokonalý. Škoda, že nemám na HTPC dva HDMI výstupy, že bych to pustil naráz do obou a mohl porovnat vedle sebe.

Vsadil jsem tedy na syntetické testy. Už první test kontrastu nádherně prokreslil všechny odstíny všech barev. Thomson tu ztrácí - první dva sloupce nejtmavších odstínů prostě vůbec neukáže. Další dva testy ("fáze" a "ostrost") byly perfektní a tak jsem rychle přeskočil až na prubířský kámen LCD - test černé. Můj "starý" Thomson tu nedokáže zobrazit celé tři řádky testovacích tmavých čtverců - prostě je tam tma ve tmě. Až čtverec s odstínem "15" se dá nepatrně tušit, spíš jen podle obrysu. Samsung oproti tomu nezaváhal a bezvadně zobrazil všechny odstíny včetně nejtmavšího. To mě odrovnalo. Tak fantastický výkon jsem u tak levného modelu vůbec nečekal. Znamená to, že ten pokrok v LCD technologii je opravdu zásadní.

Zbývající testy jsem už proběhl jen letmo. Saturace bílé byla taky perfektní, gradienty v pořádku, u pixel walku nepatrně poblikával obrazec č.3 (můj Thomson má pixel walk bez chybičky). Response time jsem během rychlého testování bohužel neovládl, to když tak někdy příště. U Sub-pixel layoutu je zajímavé, že zatímco můj Thomson má RGB, tak ten Samsung měl V-BGR. Na závěr jsem mohl změřit odběr wattmetrem, což jsem ale taky zapomněl a mrzí mě to. To ještě po Vánocích zkusím napravit.

Závěr z takto rychlého testu je, že dnes i ta nejlevnější Samsung LCD TV nabízí výborný obraz se skvělým kontrastem, výrazně lepším než jen několik let staré špičkové modely LCD TV.

Satelitní HDTV

Satelitní HDTV přichází ve stále hojnějším počtu stanic, a většinou si pro šíření vybírá úspornější a výkonnější standard DVB-S2. Nadešel proto čas upgrade: stará dobrá SkyStar DVB-S PCI karta dostala novou sestřičku: DVB-S2 TeVii S460. Při té příležitosti jsem překopal původní dvoukonvertorový příjem ještě z podzimu 2005 na rovnou čtyř (HotBird, Astra, Astra, Eurobird) - vlastně pěti, protože na naši Astru 23,5E jsem namířil twin LNB:



Ladění probíhalo kolem oběda za krásného letního počasí. Střešní tašky už byly tak rozpálené, že se o ně nedalo opírat ani kolenem v montérkách... Ladil jsem pečlivě jak podle pípáku, tak i dle monitoru síly signálu a SNR na kartě dole v počítači - připojený přes SSH Nokií N810 ze střechy. Nakonec jsem zjistil, že nejlepší signál naměřím, když všechny úchyty všech konvertorů v multifokusu jsou prostě nalepené přímo na sebe :-)

Karta TeVii S460 funguje v Ubuntu Karmic Koala (čerstvě vydaná alpha 4, zvolil jsem ji kvůli novému kernelu 2.6.31) skvěle. Stačilo akorát vyměnit firmware v /lib/firmware/dvb-fe-cx24116.fw (známá věc, google napoví). Na ladění je potřeba buďto w-scan nebo scan upravený pro DVB-S2. Nejlepší na tom ale je, že právě dnes byl zařazen do MythTV dlouho očekávaný DVB-S2 patch (#5882)! Zdá se, že nadcházející verze MythTV 0.22 bude opravdu krásně vypečená - DVB-S2 (pro satelitní HDTV příjem) a VDPAU (grafikou akcelerované H.264 video) jako hlavní taháky... Už se nemůžeme dočkat :-)

HTPC ACPI probouzení

Po týdnu od vypečeného upgrade BIOSu jsem si všiml, že se HTPC vůbec nevypíná, jak má (tj. když nic nedělá). Proč si ovšem zhoršovat uhlíkovou stopu o 80 W každou sekundu a platit E.ONu o 2000 Kč ročně navíc? To se musí opravit...

Ponořil jsem se dovnitř a našel problém v nvram-wakeup, který teď zapisoval do úplně jiných registrů BIOSu, než předtím, a tak místo času probuzení nastavoval přetaktování procesoru či jiné nebezpečné hodnoty. Tohle je bohužel bolest toho přímého zápisu do registrů BIOSu, protože ty se po změně verze BIOSu obvykle přesunou někam jinam.

Osmělil jsem se tedy přejít na metodu o řád modernější, a sice svěřit ošemetnou práci s BIOS NVRAM přímo Linuxovému kernelu, především jeho ACPI. Pokud je totiž použito jádro novější než 2.6.22 a je zaveden správný rtc modul (rtc-cmos), pak existuje virtuální adresář /sys/class/rtc/rtc0/, ve kterém stačí zapsat do souboru wakealarm čas probuzení a je poklizeno (podrobněji).

Nakonec jediným problémkem bylo nahrát ten modul rtc-cmos správně. Nestačilo ho bohužel zapsat do /etc/modules, protože modul rtc se nahrává dřív a ten už nedovolí tomu adresáři /sys/class/rtc/rtc0 vzniknout, přestože rtc-cmos je nahraný taky. Z nedostatku času jsem místo správného řešení (pravděpodobně blacklistováním modulu rtc v /etc/modutils/) vyrobil krutý hack - do /etc/init.d/local jsem prostě zapsal

rmmod rtc
modprobe rtc-cmos

a vše začalo krásně fungovat ("konev šetří vodou").

M2N-SLI DELUXE BIOS 1701 nebrat!

Po posledním pokusu vyladit počítač v obýváku se tu mrtvolu po upgrade na verzi BIOSu 1701 podařilo naštěstí oživit pouhým vytažením baterie a resetováním CMOS. Po chvíli ladění se BIOS "usadil" a vše vypadlo OK, tak jsem rozradostněný upgradoval RAM z DDR-400 na DDR-800 (1840 MB/s -> 2500 MB/s dle memtest86 2.11) a chystal se vyzkoušet, o kolik lépe to teď pojede.

Ale ouha - linux na tom stroji vůbec nechtěl fungovat! Zatímco Debian kernel 2.6.24 dokázal i přes totální stávkování SATA rozhraní trochu nabootovat a dokonce nahrál první minutu Večerníčku, než se to celé zaseklo, tak Ubuntu kernel 2.6.28 vytuhl už během bootu a z hlášek bylo zřejmé, že do paměti se z disku načítají úplné nesmysly.

Zkusil jsem tedy Ubuntu 9.04 z USB klíčenky, abych ochránil disky od nejhoršího, ale to vytuhlo uprostřed bootování. Znovu jsem otestoval RAM, vše OK. Chystal jsem se začít kontrolovat SATA kabeláž, ale pak mi to nedalo a rozhodl jsem se nejdříve vrátit na původní BIOS verzi 1102. Ta je kupodivu na webu ASUSu označená jako "beta" a hlavně ji můj aktuální EZ-Flash odmítl nainstalovat, asi že je pro něj moc stará. Stáhl jsem tedy všechny dostupné verze BIOSů (130x, 140x, 150x) a chystal se postupně downgradovat až na moji původní funkční verzi...

Nakonec se ukázalo, že ihned po nainstalování verze 1501 se počítač krásně rozběhl, a vše začalo fungovat jak mělo. Takže tu máte důkaz místo slibů - BIOS update verze 1701 je vadný, neinstalovat!

HTPC tuning

Tak mi to zas včera v hluboké noci nedalo (mívám takové "záchvaty" tak co půl roku) a jal jsem se ladit počítač v obýváku k vyšším výkonům. Impulzem byla tentokrát zřejmě TV Nova v HDTV, kterou CS Link včera slavnostně dotlačil na orbit hned vedle jiné stejné TV Nova taky v HDTV, co ji tam už rok vysílá Sky Link (CS Link a Sky Link jsou dva čeští satelitní operátoři, kteří nejsou schopní se domluvit na sdílení společných nákladů). Ani TV Nova v 1080i, ani HD-DVD/BluRay ripy v 1080p mi bohužel nejedou plynule, procesor na 2700 MHz prostě MPEG-4 AVC nestíhá dekódovat a potřeboval by trošku pomoci.

Začal jsem jako obvykle s VDPAU, a jako obvykle ihned pohořel na obřím overscanu. Takže už jsem zkoušel GF8400, GF9500 a nejnověji GF9400 a stále bez úspěchu (podrobněji popíšu v zvláštním článku). Pak mě přepadla popůlnoční ospalost a musel jsem se vzdát dalších kroků...

Dnes mě pro změnu napadlo podívat se na zoubek pomalosti operační paměti - koupil jsem DDR2-800, ale jede jen na 400 MHz (to dle BIOSu, zatímco memtest86 píše jen 208 MHz), tedy pouhou poloviční rychlostí. Kamarád i Google poradili BIOS update, tak jsem pro svůj M2N-SLI DELUXE motherboard s původní, již značně obstarožní verzí 1102 (z 20.6.2007) hbitě stáhl a přes pohodlný ASUS EZ-Flash napálil nejnovější verzi 1701 (někdy z října 2008).

Těžko vyjádřit mé překvapení, když po rebootu stroj nahlásil, že BIOS byl změněn a doporučuje zajít do nastavení a vše zkontrolovat, a hned potom totálně vytuhl. Takovému závěru říká Krakonoš lakonicky "Kdo chce mít moc, nemívá nakonec nic...". Ale tohle byl přece jen obyčejný upgrade BIOSu?? Ještě nikdy se mi to nestalo, tak jsem se zeptal strýčka Googla, co na to říká - a světe div se - nebyl jsem zdaleka první, co s verzí 1701 takto pohořel... Proč jen jsem se nezeptal předtím? A proč ASUS vystavuje takovou "bombu" na svém webu?

Zajímavé je, že se z této situace (hantýrkou nazývané "bricked", nebo-li počítač se proměnil v bezcenné těžítko alias cihlu) se nedá nijak rozumně vybruslit. Nepomůže prý ani vymazání CMOS paměti, ani slavný ASUS CrashFree BIOS, kterým se má teoreticky poškozený BIOS sám z CD opravit. Jen snad "jedna paní povídala", že pokud se motherboard kompletně odstrojí a hlavně se vyndá PCI-E grafika a vrazí stará PCI (kde ji budu proboha v dnešní době shánět? :-), tak že potom to s vytaženou baterkou a nepřetržitě nulovanou CMOS možná nabootuje...

Ubuntu Installfest

Už nejméně dva roky doporučuju všem svým známým a přátelům, aby si na počítače nainstalovali Ubuntu a postupně na něj přešli. Většinou dají na mou dobrou radu a pak se samozřejmě při jakýchkoliv problémech obracejí na mě - načež jsem je vždycky šokoval tím, že já Ubuntu neznám, protože ho nepoužívám - jsem věrný Debianu. Bylo to čím dál trapnější, takže jsem se rozhodl přejít na Ubuntu sám, abych se s tím systémem seznámil a byl tak schopen poradit a pomoci ostatním.

V pátek jsem instaloval Ubuntu na svůj nový stroj v práci (64bit, kvůli 4 GB RAM) a v sobotu/neděli jsem se o totéž pokoušel doma - jak na svém pracovním stroji, tak i na HTPC v obýváku. Sobota padla skoro celá na obývák - MythTV jsem sice nerozjel v daném čase ani s pomocí Mythbuntu (nějaké hloupé problémy s mysql-server-5.0, které jsem nakonec vyřešil mnoha odinstalacemi a reinstalacemi a ruční změnou root hesla pro mysql), ale za to jsem si užil pixel-perfect obrazu a znovu si připomněl, jak se dělá těch 1360x768 na LCD TV - o tom podrobněji ale až jindy. A nakonec jsem úspěšně shlédl i Transformers v HDTV a s DTS zvukem, sice přes Mplayer a nikoliv MythTV (0.21 ještě nemá nějakou klíčovou opravu v ffmpeg knihovnách pro korektní DTS passthrough), ale i tak to byl skvělý zážitek.

Desktop na pracovním stroji jsem zvládl poměrně rychle, přenesl jsem úspěšně i konfigurace Evolutionu, Pidginu a VPN, ale pak jsem zabředl do opravy nastavení DNS v PPTP VPN přes NetworkManager a úplně jsem se v tom na půl dne zasekal. V Debianu mi to funguje OK, ale v Ubuntu je všechno jinak (kupodivu, vždyť Network Manager i resolvconf je stejný, jsem si myslel), takže i když PPP po mé úpravě /etc/ppp/ip-up.d/0dns-up správně přidá "search " do /etc/resolv.conf, tak následně někdo (nejspíš NetworkManager) zahodí celý resolv.conf a přepíše to jiným podle sebe. A ještě nevím, odkud ho generuje a proč po svém, takže jsem to zatím nevyřešil. Napadá mě peprné slovo, ale nechám si ho na jindy...

Teď navečer jsem se pokusil v novém Ubuntu desktopu udělat pár nejzákladnějších věcí, ale všechny mě v podstatě vypekly: nejdřív se po připojení foťáku otevřely hned dva různé dialogy, jestli má načíst fotky a odkud (tuhle chybu jsem už před lety nahlásil), pak F-Spot sežral 100% CPU na stahování fotek z foťáku (to přece není normální) a nakonec, když jsem pak ty fotky přesunul do jiného adresáře a F-Spot znovu spustil, tak beznadějně vytuhl při pokusu o zobrazení metadat - hledal ty fotky na původním místě (asi má nějakou databázi, to jsem netušil) a když nenašel, tak zešedivěl a nešlo nic. Po zabití z něj zbyla dokonce zombie. No a pak jsem v Braseru zkusil vypálit pár MP3 do Audio CD a to vytuhlo už při načítání MP3 (několikrát, nakonec se to asi napopáté povedlo) a pak ještě odmítal pálit s nějakou podivnou chybou, kterou jsem nakonec taky nějak ukecal vytrvalýma pokusama znovu a znovu o totéž. Upřímně řečeno je to prakticky nepoužitelné. Nevrátím se znovu k Debianu? Zkusím ještě chvilku vydržet se zaťatým zubem...

P.S. swsusp mi v Debianu s kernelem 2.6.22 funguje skvěle, usínání na disk (s2disk, jinak známé asi jako Hibernace) je na 100% a probouzení stačí pohnout myší nebo ťuknout do kláves - pohoda jazz. V Ubuntu (kernel 2.6.24-19) hibernace nefunguje vůbec (vytuhne při ukládání, rozpadne se obraz), ale za to překvapivě perfektně funguje Suspend (asi s2ram v řeči swsusp, ale v Debianu mi to nefunguje). Má to jedinou vadu - neprobudí se na stisk klávesy nebo pohyb myši. No je tohle normální?