Letci
 Letci | |
|---|---|
 Čáp bílý | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) Pycraft, 1900 |
| Klady | |
| Sesterská skupina | |
| běžci (Paleognathae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letci (Neognathae) jsou jedna ze dvou podtříd v systematickém členění třídy ptáků (Aves), druhou jsou bežci.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Hlavním znakem letců je hřeben hrudní kosti, na který se upínají svaly potřebné k letu. O mláďata se obvykle starají oba rodiče nebo spíše samice, mláďata bývají častěji nekrmivá. Obvykle mají schopnost aktivního letu, některé druhy velmi rychlého; sokol stěhovavý dosahuje rychlosti až 389 km/h.[1]
Evoluce
[editovat | editovat zdroj]První zástupci této skupiny se začínají ve fosilním záznamu objevovat již koncem křídové periody druhohorní éry.[2] K nejstarším známým zástupcům letců patří Asteriornis (stáří cca 67 milionu let)[3] či ještě o několik milionů let starší Vegavis a Teviornis.[4][5] Podle molekulárních hodin nicméně původ letců sahá až do počátečního období svrchní křídy do doby před 90 miliony lety.[6]
Mezi nejstarší zástupce korunové skupiny ptáků patří paleocenní druh Tsidiiyazhi abini z vyhynulé čeledi Sandcoleidae (řád myšáci), formálně popsaný z Nového Mexika roku 2017. Se stářím asi 62,5 milionu let (věk dan; geologické souvrství Nacimiento) se jedná o nejstaršího známého "moderního" ptáka v dějinách.[7][8] Během svého vývoje prošli letci adaptivní radiací, která vyústila v diverzifikovanou skupinu ptáků široce rozšířených po celém světě.[9] K letcům se řadí i pěvci, kteří zahrnují kolem 60 % všech známých ptáků a kteří utváří druhově nejpočetnější řád mezi všemi současnými terestrickými obratlovci.[10]
Systém letců
[editovat | editovat zdroj]V poslední době prochází systematika ptáků velkými změnami, způsobenými hlavně tím, že se k určování příbuznosti jednotlivých taxonů začala používat analýza DNA.
Tradiční systém
[editovat | editovat zdroj]- podtřída: letci (Neognathae)
- řád: vrubozobí (Anseriformes)
- řád: hrabaví (Galliformes)
- řád: tučňáci (Sphenisciformes)
- řád: potáplice (Gaviiformes)
- řád: potápky (Podicipediformes)
- řád: trubkonosí (Procellariiformes)
- řád: veslonozí (Pelecaniformes)
- řád: brodiví (Ciconiiformes)
- řád: plameňáci (Phoenicopteriformes)
- řád: sokoli (Falconiformes)
- řád: dravci (Accipitriformes)
- řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
- řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
- řád: měkkozobí (Columbiformes)
- řád: papoušci (Psittaciformes)
- řád: kukačky (Cuculiformes)
- řád: sovy (Strigiformes)
- řád: lelkové (Caprimulgriformes)
- řád: svišťouni (Apodiformes)
- řád: srostloprstí (Coraciiformes)
- řád: šplhavci (Piciformes)
- řád: trogoni (Trogoniformes)
- řád: myšáci (Coliiformes)
- řád: pěvci (Passeriformes)
Postupem času docházelo ke změnám, některé skupiny byly povýšeny na vlastní řád (kolibříci, perepelové, turakové), ale nikdy nedošlo k ustálení systému a došlo k tomu, že „co autor, to názor“. Tento stav v podstatě trvá dodnes.
S pomocí analýzy DNA žijících druhů ptáků byla vytvořena nová systematika třídy, Sibley-Ahlquistova taxonomie ptáků. V ní podřád Neognathae, letci, splývá s podřádem Neoaves, moderní ptáci.
Sibley-Ahlquistova taxonomie
[editovat | editovat zdroj]- podtřída: Neoaves, moderní ptáci
- řád: hokové (Craciformes)
- řád: hrabaví (Galliformes)
- řád: vrubozobí (Anseriformes)
- řád: perepelové (Turniciformes)
- řád: šplhavci (Piciformes)
- řád: leskovci (Galbuliformes)
- řád: zoborožci (Bucerotiformes)
- řád: dudci (Upupiformes)
- řád: trogoni (Trogoniformes)
- řád: srostloprstí (Coraciiformes)
- řád: myšáci (Coliiformes)
- řád: kukačky (Cuculiformes)
- řád: papoušci (Psittaciformes)
- řád: svišťouni (Apodiformes)
- řád: kolibříci (Trochiliformes)
- řád: turakové (Musophagiformes)
- řád: sovy (Strigiformes)
- řád: měkkozobí (Columbiformes)
- řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
- řád: brodiví (Ciconiiformes)
- řád: pěvci (Passeriformes)
Taxonomie podle posledních výzkumů
[editovat | editovat zdroj]IOC World Bird List rozeznává tyto řády:[11]
- Galloanserae
- Neoaves
- Brodiví a pelikáni
- Čápi
- Dlouhokřídlí
- Dravci
- Dropi
- Faetoni
- Gvačarové
- Hoacinové
- Krátkokřídlí
- Kukačky
- Kurolové
- Lelčíkové
- Lelkové
- Lelkouni
- Měkkozobí
- Mesitové
- Myšáci
- Papoušci
- Pěvci
- Plameňáci
- Potápky
- Potáplice
- Potuové
- Seriemy
- Slunatci a kaguové
- Sokoli
- Sovy
- Srostloprstí
- Stepokurové
- Svišťouni
- Šplhavci
- Terejové
- Trogoni
- Trubkonosí
- Tučňáci
- Turakové
- Zoborožci
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MAGAZINE, Smithsonian. Falling with the Falcon. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2025-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/26448/necekany-objev-kachna-z-ery-dinosauru-prepisuje-paleontologicke-ucebnice.html
- ↑ Field, Daniel J.; Benito, Juan; Chen, Albert; Jagt, John W. M.; Ksepka, Daniel T. (2020). "Late Cretaceous neornithine from Europe illuminates the origins of crown birds". Nature. 579 (7799): 397–401. doi:10.1038/s41586-020-2096-0
- ↑ MARJANOVIĆ, David. The Making of Calibration Sausage Exemplified by Recalibrating the Transcriptomic Timetree of Jawed Vertebrates. Frontiers in Genetics. 2021-05-12, roč. 12. Dostupné online [cit. 2025-03-27]. ISSN 1664-8021. doi:10.3389/fgene.2021.521693. PMID 34054911. (anglicky)
- ↑ TORRES, Christopher R.; CLARKE, Julia A.; GROENKE, Joseph R. Cretaceous Antarctic bird skull elucidates early avian ecological diversity. Nature. 2025-02, roč. 638, čís. 8049, s. 146–151. Dostupné online [cit. 2025-03-27]. ISSN 1476-4687. doi:10.1038/s41586-024-08390-0. (anglicky)
- ↑ CLARAMUNT, Santiago; CRACRAFT, Joel. A new time tree reveals Earth history’s imprint on the evolution of modern birds. Science Advances. 2015-12-11, roč. 1, čís. 11, s. e1501005. Dostupné online [cit. 2025-03-27]. doi:10.1126/sciadv.1501005. PMID 26824065. (anglicky)
- ↑ Daniel T. Ksepka; Thomas A. Stidham; Thomas E. Williamson (2017). Early Paleocene landbird supports rapid phylogenetic and morphological diversification of crown birds after the K–Pg mass extinction. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 114 (30): 8047–8052.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Jak ptáci unikli vyhynutí na konci křídy. OSEL.cz [online]. 19. červen 2024. Dostupné online. (česky)
- ↑ Wu, Shaoyuan; et al. (2024). Genomes, fossils, and the concurrent rise of modern birds and flowering plants in the Late Cretaceous. Proceedings of the National Academy of Sciences. 121 (8).
- ↑ SOCHA, Vladimír. Nejstarší anatomicky moderní pták v dějinách. Osel.cz [online]. 23. červen 2026. Dostupné online. (česky)
- ↑ Pheasants, partridges, francolins [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu letci na Wikimedia Commons
