Kaunas

Kaunas
	Kaunaský hrad
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	54°54′ s. š., 23°56′ v. d.
Nadmořská výška	48 m n. m.
Stát	Litva
Kraj	Kaunaský
Okres	městský okres
	Kaunas
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	157 km²
Počet obyvatel	304 012 (2014)
Hustota zalidnění	1 936,4 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	modernistický Kaunas - architektura optimismu 1919 - 1939
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iv
Odkaz	1661 (anglicky)
Zařazení	2023 (45. zasedání)
Správa
Oficiální web	www.kaunas.lt
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaunas (dříve česky Kovno, polsky Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (Nemunas). Město má přibližně 300 tisíc obyvatel a je tak druhým největším městem Litvy. Je také hlavním městem stejnojmenného kraje. U města se nachází Kaunaská přehrada (největší v zemi).

Název

Název je litevského původu a pravděpodobně je odvozen od osobního jména.

Historické cizojazyčné podoby názvu jsou vesměs odvozeny jen od základu Kaun-, neboť koncové -as je pouze litevskou koncovkou nominativu. Po druhé světové válce se ve většině jazyků prosadil tvar Kaunas jako základ, výjimkou jsou např. sousední jazyky (polština, lotyština), které si udržují své zažité formy Kowno, Kauņa.

Historie

Kaunas byl založen patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno, byl zbořen i jeho hrad. Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo opět městská práva. Roku 1440 se stal Kaunas členem hanzy. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany Švédů, Rusů a později i napoleonské armády. Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se město stalo jednou z ruských hraničních pevností. Během první světové války bylo město přibližně po dobu tří let obsazeno německou armádou.

Když roku 1919 vznikla samostatná Litevská republika, stal se Kaunas jejím (oficiálně prozatímním) hlavním městem, neboť historická metropole Vilnius (kde na rozdíl od Kaunasu žil značný podíl Poláků a poměrně málo Litevců) byla předmětem litevsko-polského sporu a nakonec zůstala obsazena Polskem. V meziválečném období byla v Kaunasu postavena řada reprezentativních modernistických budov (od září 2023 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod názvem "Modernistický Kaunas – architektura optimismu 1919–1939").^[1]

V důsledku paktu Ribbentrop–Molotov a následného sovětského nátlaku na Litvu byl v roce 1940 Kaunas, stejně jako celá Litva, obsazen Rudou armádou. V letech 1941 až 1944 byl Kaunas okupován vojsky třetí říše, v roce 1944 jej získal opět Sovětský svaz.

V důsledku paktu Ribbentrop–Molotov v roce 1940 město obsadila Rudá armáda. Následovaly deportace, převážně litevských vzdělaných a majetných občanů, do vnitrozemí SSSR. V červnu 1941 vpochodoval do města německý Wehrmacht a jako okupační síla zůstal ve městěaž do léta 1944. Bezprostředně po invazi Wehrmachtu litevští nacionalisté, povzbuzováni nebo tolerováni německými úřady, prováděli masové vraždy Židů v ulicích (Kaunaský pogrom).^[2] Židovské obyvatelstvo bylo brzy nahnáno do nově vytvořeného ghetta Slobodka (koncentrační tábor Kauna) na druhé straně řeky Neris (dnes: okres Vilijampole) a postupně zavražděno ve třech blízkých pevnostech (památník ve Fort IX) nebo deportováno do jiných koncentračních táborů.^[3] Později se ve městě nacházel zajatecký tábor č. 296 pro německé válečné zajatce z druhé světové války. Těžce nemocní byli léčeni v zajatecké nemocnici č. 1245.^[4] Od roku 1940 – přerušeného německou okupací – až do znovuzískání nezávislosti Litvy v roce 1990 patřil Kaunas Litevské sovětské socialistické republice, jejímž hlavním městem byl opět Vilnius.

Po rozpadu Sovětského svazu se stal Kaunas opět součástí samostatné Litvy, kde je po Vilniusu druhým nejvýznamnějším kulturním a hospodářským střediskem.

Sport

FK Kauno Žalgiris fotbalový klub;
FC Stumbras fotbalový klub;
BC Žalgiris basketbalový klub;

Památky

Pozůstatky hradu Kaunas (13.–14. století)
Katedrála sv. Petra a Pavla, gotická z 15. století, trojlodní bazilika
kostel sv. Jiří
Jezuitský kostel
Barokní klášterní areál ve čtvrti Pažaislis
Radnice (16. století)
Palác Massalskáho
Perkunův dům (16. století)
Palác Godlewského
kostel sv. Gertrudy
Synagoga (1871)
Mešita, v nynější podobě z roku 1934, za sovětské éry zrušena a používána k profánním účelům, po navrácení věřícím koncem 80. let 20. století a rekonstrukci slavnostně otevřena v roce 1991
Kostel sv. archanděla Michaela – původně pravoslavný z roku 1893 v neobyzantském slohu, za meziválečné Litvy posádkový katolický kostel, za sovětské éry galerie, po roce 1991 katolický farní kostel.

Obyvatelé podle národnosti

v roce 2001:

Litevci 93,0 %
Rusové 4,1 %
Ukrajinci 1,2 %
Poláci 0,3 %
ostatní 2,4 %

v roce 1939:

Litevci 60 %
Židé 20 %
Poláci 10 %
ostatní 5 %

v roce 1919:

Poláci 45 %
Židé 30 %
Litevci 18 %
Rusové 1,5 %
ostatní 1 %

Osobnosti

Valdas Adamkus (nar. 1926), litevský prezident
Moše Arens (1925–2019), izraelský ministr obrany
Aharon Barak (nar. 1936), v letech 1995 až 2006 předseda Nejvyššího soudu Izraele
Lydia Rabinowitschová-Kempnerová (1871–1935), bakterioložka a lékařka
Herzl Rosenblum (1903–1991), izraelský novinář, politik

Partnerská města

Město	Znak	Stát
Brno		Česko Česko
Los Angeles		Spojené státy americké
Vratislav		Polsko Polsko
Białystok		Polsko Polsko
Brescia		Itálie Itálie
Charkov		Ukrajina Ukrajina
Emilia-Romagna		Itálie Itálie
Ferrara		Itálie Itálie
Grenoble		Francie Francie
Královec		Rusko Rusko ( Kaliningradská oblast)
Cava de' Tirreni		Itálie Itálie
Lazio		Itálie Itálie
Linec		Rakousko Rakousko
Linköping		Švédsko Švédsko
Odense		Dánsko Dánsko
Rende		Itálie Itálie
San Martín		Argentina Argentina
Petrohrad		Rusko Rusko
Sia-men		Čína Čína
Štětín		Polsko Polsko
Tampere		Finsko Finsko
Tartu		Estonsko Estonsko
Växjö		Švédsko Švédsko

Doprava a spojení

Městem prochází Dálnice A1.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaunas na německé Wikipedii.

↑ Modernist Kaunas: Architecture of Optimism, 1919-1939 [online]. UNESCO [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Pogrome in Kowno (Kaunas/Kauen), Juni 1941. www.doew.at [online]. [cit. 2026-03-03]. Dostupné online.
↑ LEHMANN, Sebastian; BOHN, Robert; DANKER, Uwe. Reichskommissariat Ostland: Tatort und Erinnerungen. Paderborn: F. Schöningh (Zeitalter der Weltkriege). ISBN 978-3-506-77188-9.
↑ Erich Maschke (Hrsg.): Zur Geschichte der deutschen Kriegsgefangenen des Zweiten Weltkrieges. Verlag Ernst und Werner Gieseking, Bielefeld 1962–1977.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaunas na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kaunas

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Modernist Kaunas: Architecture of Optimism, 1919-1939 [online]. UNESCO [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Pogrome in Kowno (Kaunas/Kauen), Juni 1941. www.doew.at [online]. [cit. 2026-03-03]. Dostupné online.

[3] LEHMANN, Sebastian; BOHN, Robert; DANKER, Uwe. Reichskommissariat Ostland: Tatort und Erinnerungen. Paderborn: F. Schöningh (Zeitalter der Weltkriege). ISBN 978-3-506-77188-9.

[4] Erich Maschke (Hrsg.): Zur Geschichte der deutschen Kriegsgefangenen des Zweiten Weltkrieges. Verlag Ernst und Werner Gieseking, Bielefeld 1962–1977.

[1]

[2]

[3]

[4]

Kaunaský kraj

Okresy	Birštonas • Jonava • Kaišiadorys • Kaunas (městský) • Kaunas • Kėdainiai • Prienai • Raseiniai

Města	Ariogala • Birštonas • Ežerėlis • Garliava • Jieznas • Jonava • Kaišiadorys • Kaunas • Kėdainiai • Prienai • Raseiniai • Vilkija • Žiežmariai

Městečka	Akademija, Kaunas • Akademija, Kėdainiai • Babtai • Balbieriškis • Betygala • Čekiškė • Dotnuva • Girkalnis • Gudžiūnai • Josvainiai • Kačerginė • Karmėlava • Krakės • Kruonis • Kulautuva • Lapės • Lyduvėnai • Nemakščiai • Pagiriai • Pakuonis • Panoteriai • Pernarava • Rukla • Rumšiškės • Šėta • Šiluva • Surviliškis • Truskava • Vandžiogala • Veiveriai • Viduklė • Zapyškis • Žaiginys • Žasliai • Žeimiai

Vesnice	Aušra • Ąžuolaičiai • Baltromiškė • Barborlaukis) • Bartkūniškiai • Batėgala • Beržai • Bukonys • Čičinai • Domeikava • Gaižiūnai • Gudžioniai • Keleriškiai • Kuigaliai • Kulva • Mantviliškis • Molavėnai • Paliepiai • Pilioniai • Raudondvaris • Rimkai • Ručiūnai • Ruoščiai • Šatijai • Šeteniai • Šilai • Siponiai • Šlapaberžė • Stakliškės • Šveicarija • Šventybrastis • Upninkai • Užusaliai

Významné objekty turistiky	Raudondvaris • Kaunaská přehrada • Klášter Pažaislis • Nemuno kilpų regioninis parkas • Žvėrinčiaus miškas • Arboretum Dubravos • Balvan "Moko akmuo" • Akmenės akmuo • Napoleono ąžuolas • Šaravų ąžuolas

Města v Litvě

Krajská města	Alytus • Kaunas • Klaipėda • Marijampolė • Panevėžys • Šiauliai • Tauragė • Telšiai • Utena • Vilnius

Okresní města	Anykščiai • Birštonas • Biržai • Druskininkai • Elektrėnai • Gargždai • Ignalina • Jonava • Joniškis • Jurbarkas • Kaišiadorys • Kalvarija • Kazlų Rūda • Kėdainiai • Kelmė • Kretinga • Kupiškis • Lazdijai • Mažeikiai • Molėtai • Naujoji Akmenė • Neringa • Pagėgiai • Pakruojis • Palanga • Pasvalys • Plungė • Prienai • Radviliškis • Raseiniai • Rietavas • Rokiškis • Skuodas • Šakiai • Šalčininkai • Šilalė • Šilutė • Širvintos • Švenčionys • Trakai • Ukmergė • Varėna • Vilkaviškis • Visaginas • Zarasai

Další města	Akmenė • Ariogala • Baltoji Vokė - Daugai • Dūkštas • Dusetos • Eišiškės • Ežerėlis • Garliava • Gelgaudiškis • Grigiškės • Jieznas • Joniškėlis • Kavarskas • Kybartai • Kudirkos Naumiestis • Kuršėnai • Lentvaris • Linkuva • Nemenčinė - Obeliai • Pabradė • Pandėlys • Panemunė • Priekulė • Ramygala • Rūdiškės • Salantai • Seda • Simnas • Skaudvilė • Smalininkai • Subačius • Šeduva • Švenčionėliai • Tytuvėnai • Troškūnai • Užventis • Vabalninkas • Varniai • Veisiejai • Venta • Viekšniai • Vievis • Vilkija • Virbalis • Žagarė • Žiežmariai

Kaunas
Kaunaský hrad
Znak Vlajka
Poloha
Souřadnice	54°54′ s. š., 23°56′ v. d.
Nadmořská výška	48 m n. m.
Stát	Litva Litva
Kraj	Kaunaský
Okres	městský okres

Kaunas
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	157 km²
Počet obyvatel	304 012 (2014)
Hustota zalidnění	1 936,4 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	modernistický Kaunas - architektura optimismu 1919 - 1939
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iv
Odkaz	1661 (anglicky)
Zařazení	2023 (45. zasedání)
Správa
Oficiální web	www.kaunas.lt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litva – Lietuva – (LT)

Kraje (apskritis) a jejich hlavní města

Alytuský kraj (Alytus) • Kaunaský kraj (Kaunas) • Klaipėdský kraj (Klaipėda) • Marijampolský kraj (Marijampolė) • Panevėžyský kraj (Panevėžys) • Šiauliaiský kraj (Šiauliai) • Tauragėský kraj (Tauragė) • Telšiaiský kraj (Telšiai) • Utenský kraj (Utena) • Vilniuský kraj (Hlavní město Vilnius)

Litevské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Vilnius – historické centrum • Kurská kosa • Kernavė • Struveho geodetický oblouk • modernistický Kaunas