Téměř 90 nahrávek z let 1940–1941 zachycuje zvony českých měst a obcí, z nichž mnohé později zanikly při válečných rekvizicích. Díky spolupráci Archivu Českého rozhlasu, spolku Wikimedia Česká republika a Wikimedia komunity  jsou dnes dostupné na Wikimedia Commons, propojené s Wikidaty a slyšitelné přímo u článků na Wikipedii. Jak se ale archivní nahrávky proměnily ve svobodně dostupnou a živou sbírku?

Zvony mého kraje: nahrávky vzniklé v těžké době

Na začátku druhé světové války zněly z kostelních věží českých měst a obcí zvony, které už dnes často neexistují. Mnohé byly během války zrekvírovány a zničeny. Jejich zvuk se však dochoval na nahrávkách pořízených v letech 1940–1941. Záznamy vznikly jako pracovní materiál pro rozhlasový cyklus Zvony mého kraje – pracovníci rozhlasu tehdy vyjížděli do českých měst a obcí a nahrávali zvonění místních kostelů. 

Cyklus vznikal za protektorátu a podle archivních podkladů měl posluchače v těžké době povzbudit. Nahrávky však brzy získaly význam, který jejich tvůrci zřejmě nemohli plně předvídat. Řada zachycených zvonů byla během války sundána z věží a odvezena. Některé se po válce podařilo vrátit, mnohé další však byly roztaveny. Samotné rozhlasové vysílání se podle dostupných podkladů nedochovalo. V Archivu Českého rozhlasu však zůstaly uložené původní pracovní nahrávky na zvukových fóliích. Z materiálu vytvořeného pro jeden rozhlasový pořad se tak postupem času stal vzácný zvukový dokument. Trvalo ovšem několik desetiletí, než se k němu archiváři znovu vrátili a začala se otevírat cesta k jeho zpřístupnění veřejnosti.

Jak se zrodila spolupráce

Cesta archivních nahrávek k veřejnosti nezačala u zvonů samotných. Prvním impulzem byla advokační strategie, kterou si spolek Wikimedia Česká republika schválil na konci roku 2024. Spolupráci s veřejnoprávními médii označila za jednu z cest, jak zpřístupňovat cenné zvukové a obrazové materiály uložené v jejich archivech.

V návaznosti na tuto strategii oslovila výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová vedení Českého rozhlasu i České televize s nabídkou spolupráce. V té chvíli ještě neexistoval konkrétní projekt. Další jednání postupně přivedla zástupce Wikimedia ČR k Archivu Českého rozhlasu, který začal hledat vhodný materiál pro první společný počin.

„Volba nakonec padla na dochované nahrávky zvonů, pořizované původně pro cyklus Zvony mého kraje,“ vysvětluje vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Zaniklé zvony se tak staly pilotním projektem, na němž bylo možné hledat způsob dlouhodobější spolupráce. “Cílem nebylo pouze nahrávky vystavit na internetu, ale zpřístupnit je pod svobodnou licencí, srozumitelně popsat a propojit s místy, kostely a dalšími informacemi v projektech Wikimedia,” doplňuje Pavel Bednařík, manažer Programů pro partnerství.

Digitalizací práce teprve začala

Převodu historických zvukových fólií do digitální podoby se ujal zvukař Archivu Českého rozhlasu Miloslav Turek. Díky tomu bylo možné nahrávky znovu poslouchat a dále s nimi pracovat. Pro jejich zveřejnění však bylo potřeba zjistit, co přesně zachycují a odkud jednotlivé zvuky pocházejí.

Podrobnost záznamů se výrazně lišila. U některých bylo možné určit konkrétní kostel, jinde se dochoval pouze název města nebo obce. Takový údaj sám o sobě nemusel stačit, protože na jednom místě mohlo stát několik kostelů. U části nahrávek proto zůstával jejich přesný původ nejistý.

V tento moment se do projektu zapojil také wikidatista a spolupracovník Wikimedia ČR Michal Josef Špaček. Jednotlivé záznamy postupně procházel, dohledával odpovídající kostely či obce a hledal k nim existující položky na Wikidatech. Archivářka Jana Bartošová z Českého rozhlasu mezitím pokračovala v archivním bádání, doplňovala další informace a konzultovala nejasné případy s kampanologem, odborníkem na zvony.

Jak dostat archivní zvuk na Wikimedia Commons

Od nahrávky ke kostelu a místu na mapě

Samotný zvukový soubor nemá zeměpisnou polohu. Aby bylo možné nahrávku zobrazit na mapě nebo ji spojit s konkrétním kostelem, bylo nutné vytvořit vazbu mezi souborem na Wikimedia Commons a údaji uloženými na Wikidatech. Wikidata jsou svobodná databáze znalostí, v níž mají jednotlivé obce, kostely a další objekty vlastní položky s údaji o poloze a vzájemných vztazích.

Michal Josef Špaček proto postupně přiřazoval nahrávky k nejpřesněji určeným místům. Pokud se podařilo spolehlivě zjistit konkrétní kostel, propojil zvuk s jeho položkou. Kde archivní údaje dovolovaly určit pouze obec nebo město, zůstala nahrávka spojena s tímto obecnějším místem. Projekt se tak vyhnul vytváření přesnějších vazeb, než jaké skutečně umožňovaly dochované informace.

„Třeba v Havlíčkově Brodě jsou tři nebo čtyři kostely a vy nevíte, který z nich to je. Byla tam tedy velká míra nejistoty – takový klasický stav archivního bádání,“ popisuje Michal Josef Špaček. 

Toto propojení umožňuje zobrazit lokace, odkud zvuky pocházejí, na mapě a jednodušeji vložit zvuk do článků o vybraných kostelech a obcích na Wikipedii. Lidé si tak mohou historické zvonění poslechnout přímo u informací o místě, odkud pochází. Např. u článků Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši nebo Kostel Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici.

Projekt vyvrcholil 2. října 2025, na Mezinárodní den zvonů. Zveřejněním však práce nekončí. Pokud se podaří některou nahrávku přesněji určit, lze její propojení opravit a změna se může promítnout také do mapy. Historickou sbírku mohou v budoucnu doplnit současné nahrávky a fotografie jednotlivých zvonů 

ýš

Pilotní projekt pro další archivy

Zaniklé zvony byly prvním pilotním projektem spolupráce Wikimedia Česká republika a médiem veřejné služby. Přestože kolekce čítá necelých devadesát nahrávek, její zpracování trvalo déle než rok a zapojilo vedení obou organizací, archivářku, zvukaře, odborníka na zvony i dobrovolné členy komunity Wikimedia. Ukázalo se tak, že skutečné zpřístupnění archivního materiálu představuje podstatně složitější proces než pouhé nahrání souborů na internet.

Český rozhlas nahrávky vybral, digitalizoval, odborně zpracovával a pod vlastním účtem uvolnil pod svobodnou licencí. Wikimedia ČR a komunita Wikimedia pomohly nastavit postup zveřejnění, uspořádat soubory a propojit je s dalšími informacemi. Každý ze zapojených aktérů přitom přinesl vlastní znalosti a zachoval si odpovědnost za svou část práce.

Stejný model mohou využít také další veřejnoprávní média, archivy, knihovny, muzea a galerie. Nemusí přitom začínat rozsáhlými databázemi. Dobře vybraná a zvládnutelná sbírka umožňuje vyzkoušet licenční, odborný i technický postup na konkrétním materiálu a vytvořit výsledek, který lze následně rozvíjet.

„Věříme, že na spolupráci navážeme i v našich dalších projektech,“ uvedla výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová. “Zaniklé zvony ukazují, jak může propojení paměťové instituce a otevřené komunity proměnit archivní materiál ve svobodně dostupnou, dohledatelnou a propojenou součást veřejného poznání.”

Fotografie české přírody, architektury, osobností nebo událostí se díky Wikipedii může dostat k lidem po celém světě. Osmý ročník soutěže Czech Wiki Photo, pořádané spolkem Wikimedia Česká republika ve spolupráci se Zoner Studio, hledá kvalitní fotografie, které rozšíří svobodně dostupnou obrazovou databázi Wikimedia Commons a mohou obohatit Wikipedii i další projekty Wikimedia. Letos navíc poprvé vzniká samostatná kategorie pro fotografie pořízené mobilním telefonem. 

Fotografie přihlášené do soutěže se stávají součástí svobodného úložiště Wikimedia Commons. Odtud mohou být využity v článcích na české Wikipedii i v dalších jazykových verzích, a dostat se tak k lidem po celém světě.

„Na Wikipedii stále existuje spousta témat, která by si zasloužila lepší fotografii. Někdy obrázek chybí úplně, jindy je mnoho let starý. Fotografové a fotografky mají možnost to změnit. Kvalitní snímek může díky Wikipedii sloužit lidem po celém světě,“ říká Richard Sekerák, koordinátor Programů pro fotografy Wikimedia Česká republika.

Czech Wiki Photo přitom nehledá jen nejkrásnější fotografie. Porota vedle technické kvality a umělecké hodnoty posuzuje také jejich přínos pro Wikipedii. Cenný může být například aktuální portrét osobnosti, současná fotografie proměněné budovy, zachycení lokální tradice, vzácného druhu nebo události, která dosud kvalitně zdokumentovaná není.

Novinkou osmého ročníku je kategorie Vyfoceno mobilem. Dobrá fotografie pro Wikipedii totiž nemusí vzniknout profesionálním fotoaparátem. Rozhodující může být správný okamžik, zajímavé téma a to, že zachytíte něco, co na Wikipedii dosud chybí.

Soutěží se také v kategoriích Příroda, Společnost, kultura a události a Vytvořeno člověkem. O vítězích rozhodnou fotografka Edita Bízová, novinář a vítěz Czech Press Photo 2004 Jan Rybář a wikipedista a fotograf Packa.

Novinkou letošního ročníku bude také speciální cena partnera soutěže, Zoner Studio. Vítězný snímek si vybere přímo tým Zoner Studia, který cenu také předá. Vedle ocenění v hlavních soutěžních kategoriích tak letos získá jeden z přihlášených snímků také samostatnou cenu partnera. 

Autoři a autorky nejlepších fotografií získají mimo jiné roční předplatné programu Zoner Studio a poukázky na fotografické služby od FotoŠkoda. Oceněna bude také nejlepší fotografie od nováčka na Wikipedii.

Do Czech Wiki Photo 2026 lze přihlásit fotografie pořízené od 1. listopadu 2025. Soutěž končí 31. října 2026.

Vyfoťte Česko, které na Wikipedii ještě chybí. Letos klidně mobilem.

Veškeré informace a pravidla soutěže najdete na stránce Czech Wiki Photo 2026.

Wikidata, svobodná databáze znalostí, jsou někdy chápána jako nějaké tajemné místo za Wikipedií, pro jejichž používání a úpravy je potřeba mít nějaké zvláštní znalosti. A to i mezi wikimediány. Ale představte si, že byste se mohli na obsah Wikidat dotazovat přímo v přirozeném jazyce a ve stejně srozumitelné formě dostat i odpověď. A přesně to umožňuje projekt WQ42.

Co jsou Wikidata

Zjednodušeně si Wikidata můžete představit jako obrovskou, svobodnou a společně vytvářenou databázi faktů, kterou mohou využívat lidé i počítače. Místo souvislých článků, jaké známe z Wikipedie, ukládají informace v přehledné a strojově čitelné podobě: například že Brno je město, leží v ČR a má určitý počet obyvatel. Jednotlivé údaje jsou přitom vzájemně propojené, takže z Wikidat vzniká jakási síť znalostí o lidech, místech, událostech, dílech a mnoha dalších tématech. Stejně jako Wikipedii je může kdokoliv používat a také pomáhat vylepšovat. Popisují všechny možné významné entity, které existují – každou vydanou knihu, každý existující jazyk, zvolené politiky, města nebo ovoce.

Nejjednodušeji to lze vidět na mezijazykových odkazech na Wikipedii. Každý článek na Wikipedii je propojený s určitou položkou na Wikidatech – například článek „Brno“ je spojený s položkou s číslem Q14960. Díky tomuto spojení je jasné, že německý článek o stejném tématu je „Brünn“, protože i on je propojený se stejnou položkou na Wikidatech.

Navíc k tomu je každá položka na Wikidatech popsaná pomocí jiných položek. To se provádí pomocí takzvaných tvrzení. Každé tvrzení si lze představit jako jednoduchou větu, která vždycky nějak popisuje danou položku. Například „Brno – [je] instance (čeho) – město v Česku“. Nebo „Brno – nachází se v administrativní jednotce – okres Brno-město“. Takto je možné popsat jakékoli vztahy ohledně vlastností, které daná položka má, například ovládané jazyky, rodičovství, různé činnosti a mnoho dalšího. Tato tvrzení jsou navíc nezávislá na jazyce, existují prakticky ve všech jazycích současně a není třeba je překládat jednotlivě.

Co je WQ42

WQ42 je projekt dostupný na wq42.toolforge.org, který vytvořil vývojář Nadace Wikimedia Santhosh Thottingal. Funguje jako rozhraní pro přístup k informacím uloženým ve Wikidatech a jeho prostřednictvím je možné Wikidatům klást otázky nebo jim dát instrukce v přirozeném jazyce – a stejným způsobem dostat i odpověď. Je třeba poznamenat, že toto rozhraní je určené jen pro čtení dat z Wikidat a samo nedokáže obsah Wikidat jakkoliv měnit.

Aby WQ42 dokázalo reagovat na dotazy v přirozeném jazyce, používá na pozadí velký jazykový model, jehož cílem je pochopit otázku nebo příkaz, rozhodnout, které položky potřebuje navštívit, a zformulovat odpověď. Ve svém původním nastavení používá jazykový model Gemini 2.5 Flash, ale protože je program svobodný, může ho každý sám provozovat i s jinými jazykovými modely s otevřenými vahami nebo s jazykovými modely zcela otevřenými.

Jazykový model dostává přísné instrukce, podle kterých smí odpovídat jen na základě informací nalezených na Wikidatech, a tak by neměl halucinovat nebo odpovídat podle informací, na kterých byl vytrénovaný. Také vždycky zmiňuje položky, ze kterých své informace čerpá, což uživatelům připomíná, že informace pocházejí z Wikidat. Halucinace a neuvádění původu poskytnutých informací jsou často zmiňované problémy chatbotů obecně.

Omezení použití

Z tak přísného omezení, aby chatbot odpovídal vždy jen na základě informací z Wikidat, samozřejmě plynou i určitá omezení. Pokud nějaká informace na Wikidatech opravdu chybí – protože ji nikdo do Wikidat ještě nepřidal – chatbot nedokáže na otázku odpovědět, i když jde o fakt pro lidi zcela evidentní.

V odpovědi na otázku „Jakou barvu má obloha?“ jazykový model předpokládal, že jako stroj nedokáže vidět oblohu a rovnou odpověděl tím, že není schopný vidět oblohu a ani se na Wikidata nepodíval. Ale i když jsem mu přímo zadal, aby se podíval na příslušnou položku na Wikidatech, nedokázal na otázku odpovědět, protože v položce o obloze se její barva skutečně nenachází. Nicméně je dobré, že chatbot nemá problém odpovědět, že neví, místo aby se neřídil instrukcemi a odpověděl na základě svých trénovacích dat nebo si odpověď přímo vyhalucinoval.

Je třeba poznamenat, že chatbot uživateli zobrazuje každý krok, který provede prostřednictvím nástrojů, které má k dispozici. V tomto případě tedy vidíme, že chatbot vyhledal položku „obloha“ a následně ji navštívil. Zároveň neprovedl žádnou akci, která by nesouvisela se zadaným úkolem. 

Další omezení vyplývá z toho, že chatbot vždy přistupuje k aktuální databázi Wikidat. Pokud by tedy jiný uživatel či uživatelka právě prováděli experimentální úpravy nebo vandalizovali položku, na kterou se v danou chvíli dotazujete, mohou být získané výsledky nepředvídatelné.

Chatbot má také k dispozici modul pro programovací jazyk Lua, pomocí něhož může provádět matematické výpočty nebo porovnání. Nicméně úroveň jeho schopností závisí na použitém jazykovém modelu. Z nějakého důvodu si např. nedokáže uvědomit aktuální rok a správně odpovědět na otázku, před kolika lety se narodil Karel Hynek Mácha.

Zároveň však dokáže spolehlivě provádět jednoduché matematické výpočty pouze pomocí modulu pro jazyk Lua, aniž by se přitom dotazoval na Wikidata. 

I když dostal příklad v přirozeném jazyce, správně použil modul jazyka Lua pro výpočet výsledku, který je 67

A nakonec – WQ42 ve svém současném stavu nemá přístup k rozhraní pro SPARQL, takže nedokáže odpovídat na otázky jako „Vypiš všechna města v Jižní Koreji s méně než 50 000 obyvateli.“

Na taková omezení je třeba myslet při používání WQ42 a současně se tyto příklady dají použít pro testování schopností jiných jazykových modelů.

Odpovídání čistými fakty

První zřejmou možností využití WQ42 je dotazování na jednoduchá fakta, například na hlavní města států. 

Jak je vidět na obrázku, chatbot správně odpověděl a poskytl odkaz na příslušnou položku na Wikidatech.

Je rovněž možné se zeptat i na jiná fakta, například na hymnu České republiky.

Chatbot správně odpověděl, že hymna ČR je píseň Kde domov můj a kromě odkazu poskytl také zvukový soubor s nahrávkou hymny, neboť ta se nachází na Wikimedia Commons. Stejné to je i u jiných multimédií – obrázků a videí.

Nacházení a popis vztahů

WQ42 samozřejmě může nejen zodpovědět otázky o faktech o jednotlivých položkách, ale také popsat vztahy mezi dvěma nebo více položkami, pokud je vztah mezi nimi přímý.

A v případě potřeby dokáže také navštívit vícero položek bez přímé vazby a popsat jejich společné rysy, pokud to na základě dostupných dat lze.

Shrnutí

WQ42 je zajímavým příkladem nástroje, který umožňuje přístup ke znalostem uloženým ve Wikidatech prostřednictvím přirozeného jazyka bez potřeby znát detaily o tom, jak Wikidata na pozadí fungují. Tato závislost na Wikidatech alespoň částečně také řeší problém uvádění zdrojů jazykovými modely a také problém aktuálnosti dat v poskytnutých odpovědích, protože WQ42 nutí jazykový model odkazovat na zdrojové položky na Wikidatech a vždy používá živou a tedy i aktuální databázi Wikidat. Cenou za to je, že jazykový model nemůže používat své vnitřní znalosti, a proto nedokáže odpovídat na otázky, které jsou pro lidi mnohdy triviální.

Přesto však může WQ42 přiblížit data z Wikidat i lidem, pro které je forma otázka–odpověď v přirozeném jazyce přístupnější než obvyklé technické rozhraní Wikidat. Zároveň ukazuje, jak lze jazykové modely přímo propojit s lidmi spravovaným zdrojem znalostí. Každou chybějící či nesprávnou informaci mohou lidé na Wikidatech doplnit nebo opravit a tato změna se následně ihned projeví v odpovědích nástroje WQ42. 

Teď je řada na vás zkusit si s tímto nástrojem „hrát“ a vyzkoušet jeho možnosti a omezení ve vašem vlastním kontextu.

Soutěž Wiki Loves Earth Czechia 2026 zná své vítěze! Čtvrtý ročník českého kola největší světové fotografické soutěže zaměřené na chráněnou přírodu opět ukázal, jak pestrá a fotogenická česká krajina je. Do letošního ročníku se zapojilo 35 fotografů, kteří na Wikimedia Commons nahráli celkem 1 159 fotografií zachycujících česká chráněná území, vzácné druhy rostlin i živočichů. Odborná porota z nich vybrala patnáct nejlepších snímků, které budou Českou republiku reprezentovat v mezinárodním finále.Wiki Loves Earth Czechia – fotografie, které pomáhají přírodě.

Foto: Upupa epops parents arriving with food, Autor: Lukas Kott, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Wiki Loves Earth je mezinárodní fotografická soutěž zaměřená na dokumentaci chráněných území a přírodního dědictví. Každoročně propojuje tisíce fotografů z desítek zemí světa, kteří svými snímky rozšiřují databázi Wikimedia Commons.

Fotografie zde nekončí jen jako soutěžní příspěvky. Díky svobodné licenci mohou ilustrovat články na Wikipedii i dalších vzdělávacích projektech a pomáhají milionům lidí poznávat přírodní bohatství jednotlivých zemí.

O vítězích českého kola letos rozhodovala porota složená z reportážního a dokumentárního fotografa Vítka Šimánka, dlouholetého wikipedisty a koordinátora programů pro editory Plánovací kalendář a koordinátora programu pro fotografy Richarda Sekeráka.

První místo: pět let čekání na jediný okamžik

Vítězem letošního ročníku se stal Lukáš Kott se snímkem zachycujícím pářící se dudky chocholaté (Upupa epops).

Za vítěznou fotografií se skrývá příběh, který dokonale vystihuje, co fotografie divoké přírody znamená. Lukáš na podobný záběr čekal téměř pět let.

Každé jaro sledoval návrat dudků z afrických zimovišť, připravoval vhodná místa pro fotografování a trávil dlouhé hodiny v maskovaném krytu. Rozhodující okamžik nakonec trval jen několik desítek vteřin.

„Na tento moment jsem čekal pět let. Úplně jsem zapomněl na všechno kolem sebe. Za několik desítek vteřin jsem pořídil téměř tři tisíce fotografií. Fotoaparát se dokonce zaplnil a přestal fotit. Bylo to absolutní fotografické bezvědomí.“

Lukáš Kott svůj snímek označuje za odměnu za stovky hodin strávených v přírodě a věří, že fotografie pomůže upozornit na krásu i křehkost české přírody.

Druhé místo: náhodný objev soutěže i skrytého vodopádu

Na druhém místě skončila fotografie Jesenických vodopádů, jejíž autorkou je Lucinka1985.

Vítězný snímek vznikl během třídenního podzimního fotografického výletu do Jeseníků.

„Na soutěž jsem narazila úplnou náhodou při hledání informací na Wikipedii. Ani nevím, proč mě napadlo zkusit něco poslat, ale jsem ráda, že jsem to udělala.“

Autorka si místo pořízení fotografie zatím nechává pro sebe, aby neztratilo  svůj klid. S úsměvem také dodává, že právě cestou od tohoto vodopádu si přivodila zánět šlach.

Třetí místo: trpělivost u Postřekovských rybníků

Třetí místo obsadila Vendula.nemeckova05 se snímkem motýlice pořízeným v přírodní rezervaci Postřekovské rybníky.

I ona se o soutěži dozvěděla prostřednictvím Wikipedie. Fotografii pořídila během ranní procházky, kdy ji zaujal třpyt temně modrých křídel.

Jak sama popisuje, nebylo potřeba nic uspěchat.

„Dala jsem jí prostor a vyčkala jsem, až usedne. A pak už to chtělo jen klid a pevnou ruku.“

Právě trpělivost je často jednou z nejdůležitějších vlastností fotografů přírody – a tento snímek je toho krásným důkazem.

České fotografie znovu míří do mezinárodního finále

Patnáct nejlépe hodnocených fotografií nyní postupuje do mezinárodního kola soutěže Wiki Loves Earth, kde budou soupeřit s nejlepšími snímky z desítek dalších zemí.

České fotografie již v minulých letech dokázaly, že se dokážou prosadit i ve světové konkurenci. Věříme, že ani letos tomu nebude jinak a že se česká příroda znovu zařadí mezi nejlépe hodnocené fotografie celé soutěže.

Galerie finalistů Wiki Loves Earth Czechia 2026

Níže si můžete prohlédnout všech patnáct fotografií, které budou letos reprezentovat Českou republiku v mezinárodním finále soutěže Wiki Loves Earth.

Druhý ročník akce Měsíc vědy na Wikipedii skončil 15. června. V předchozím článku jsme psali o hlavních číslech – do výzvy se zapojilo 78 účastníků a účastnic, kteří upravili nebo rozšířili 584 hesel (z toho 365 zcela nových) a nahráli 70 mediálních souborů. Za těmito statistikami se ale skrývají konkrétní lidé, stovky hodin rešerší a pečlivá práce se zdroji. Porota již dokončila své hodnocení, a my vám tak můžeme představit vítěze, dát prostor samotným oceněným a ukázat, jak pestrá témata, od chemie léčiv až po paleontologii, letos českou a slovenskou Wikipedii obohatila.

Od chemie léčiv po dinosaury: Co všechno letos přibylo?

Než přejdeme k samotným vítězům, stojí za to se podívat, o co všechno se Wikipedie rozrostla. Výrazný prostor dostala chemie. Vznikla série hesel o objevitelích chemických prvků, mimo jiné o Wilhelmu Hisingerovi, Heinrichu Rosem, Peteru Jacobu Hjelmovi či Marcu Delafontainovi, a nová hesla o průmyslových postupech Monsanto proces a Cativa proces. Ve fyzice přibyla hesla Rutherfordův rozptyl, Ehrenfestovy teorémy nebo Youngova–Laplaceova rovnice.

Velká část letošní produkce navíc vznikla na slovenské Wikipedii, kam jediný editor doplnil desítky odborných hesel z chemie a farmakologie, například o ABC transportéroch, farmakokinetike, artemisiníne či o českém chemikovi Antonínu Holém, jehož výzkum stál u zrodu klíčových antivirotik proti HIV. Vznikla tam i biografie genetičky a nositelky Nobelovy ceny Barbary McClintockové.

Historii vědy rozšířily desítky profilů významných badatelů, botaniků či lékařů – od botanika Alphonse Pyrama de Candolle přes oftalmologa Julese Gonina až po řadu českých a slovenských akademiků, jako je religionista Daniel Heider nebo etnolog Daniel Drápala. Doplněny byly i chybějící slovenské vysokoškolské fakulty, které dosud neměly heslo ani na slovenské Wikipedii.

Skvělé články vznikly také v oblasti biologie a paleontologie. Nově na Wikipedii najdete šest druhů soumračníků a béláska lučního, planetku Eurybates nebo paleontoložku Marii Kettnerovou, rozšířena byla hesla o srostloobratlých a vidlonožcích.

Samostatnou kapitolou byly letos vědecké časopisy a scientometrie. Nově vznikla hesla o časopisech JAMA, Cell, PLOS One a Scientific Reports, o nástrojích Journal Citation Reports a Science Citation Index Expanded i o šéfredaktorce časopisu Nature Magdaleně Skipper.

Cena poroty: Kvalita má přednost před kvantitou

Zatímco některé kategorie hodnotí čistě počet příspěvků, u Ceny poroty rozhodovala kvalita odvedené práce – pečlivé zdrojování, přehledná struktura a odborná přesnost. Porota ve složení Míla Moudrá (Fyzikální ústav AV ČR a wikipedistka), slovenský wikipedista KormiSK (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR) a Barbora Šmídová (Univerzita Karlova) nakonec ocenila tři autory:

• 1. místo: OJJ – Vítěz Ceny poroty ukázal, že rozhoduje kvalita, a ne objem. Jeho dvanáct příspěvků z biologie a paleontologie porota vyzdvihla pro výjimečnou odbornou preciznost. Editoval hesla od skupin Aspidogastrea, Nektaspida a Mekosuchinae přes rod pěvců Vermivora až po nový článek o lesňáčku louisianském.

„Od začátku prakticky o ničem jiném než o biologii nepíšu — byť to zpočátku nebylo zase tak slavné. Zabývám se jí i v běžném životě, na jednom atlasu biogeografie jsem se dokonce učil číst. Tak k tomu oboru zkrátka patřím, co víc bych k tomu měl říct.“

• 2. místo: Kurkic5 – Vytvořil rozsáhlou sérii životopisů českých vědců, pedagogů, zoologů a spisovatelů – od zoologa Jana Patočky po historika Jindřicha Šámala. Porota ocenila jeho systematický přístup a důsledné zdrojování napříč desítkami hesel.

„Při psaní článků se dostávám i k osobnostem spojeným s vědou. Měsíc vědy slouží jako dobrá motivace, proč v psaní pokračovat. Články pak dodávají pocit satisfakce, že jsem mohl dalším malým dílem přispět do velkého projektu, jako je Wikipedie.“

• 3. místo: Henryk Siuda – Zaměřil se na entomologii a přírodu Slezska. Napsal osm nových hesel, z toho šest o motýlech z čeledi soumračníkovitých (Soumračník mochnový, Soumračník máčkový a další), dále o bělásku lučním a o Matějovické jeskyni. Během výzvy zároveň nahrál na Wikimedia Commons vlastní snímky z přírody, mimo jiné soumračníka metlicového a holuba hřivnáče z Čakové na Bruntálsku.

„Výzvy jsem se zúčastnil, protože rád píši články o denních motýlech a mnozí z nich nemají na Wikipedii článek. Kromě článků o motýlech jsem napsal ještě článek o Matějovické jeskyni, která mě v době konání výzvy zaujala. Psaní o vědě mě baví, při psaní článků se dozvím mnoho zajímavých informací. Letošní ročník výzvy se mi líbil a již se těším na další.“

Nejaktivnější editoři napříč obory

Kategorie nejaktivnějších zkušených editorů přinesla skvělá čísla i tři různé pohledy na vědecká témata:

• 1. místo: Luketheslovak (126 editací) – Absolvent medicinální chemie na Univerzitě Karlově, který všech svých 126 editací věnoval slovenské Wikipedii. Doplnil na ni desítky odborných hesel z chemie, elektrochemie a farmakologie, od farmakokinetiky přes Chagasovu chorobu až po biografii Barbary McClintockové.

„Som absolvent odboru Medicinálna chémia na Univerzite Karlovej v Prahe. Pracoval som na Ústave organickej chémie a biochémie Českej akadémie vied pod vedením absolventov doktorandského štúdia u prof. Antonína Holého, ktorý je známy svojou syntézou antivirotík proti HIV. Výzva pre mňa znamenala ďalšiu motiváciu k hlbšiemu ponoru do vedeckých tém.“

• 2. místo: Karelkam (98 editací) – Zkušený wikipedista, který se dlouhodobě zaměřuje na historii vědy. Letos vytvořil desítky biografií dnes často pozapomenutých botaniků, lékařů či matematiků (Adalbert Czerny, Gottlieb Haberlandt, Jules Gonin).

„Editování Wikipedie se stalo mým koníčkem. Baví mě objevovat historické souvislosti a zjišťovat, kolik chytrých, někdy u nás polozapomenutých lidí se zasloužilo o rozvoj vědy. Jsem si vědom toho, že editování Wikipedie je kolektivní činnost, a jsem vděčný za případné korekce mých editací.“

• 3. místo: V0lkanic (85 editací) – Zaměřil se na české i slovenské vědce a akademiky a také na doplnění chybějících profilů slovenských vysokoškolských fakult.

„Stejně jako minulý rok jsem se s radostí zapojil do výzvy Měsíc vědy na Wikipedii zejména s články o českých a slovenských vědcích/akademicích, ale tentokrát také s kratšími články o některých fakultách slovenských vysokých škol. Dovoluji si zde například poukázat na nově vzniklé články o českých profesorech Danielu Heiderovi, Ondřeji Beranovi, Pavlu Raškovi či Danielu Drápalovi (…). Dále bych rád zmínil mj. bývalé slovenské ministry Ľudovíta Kilára či Juraje Bušu, kteří navzdory vysoké funkci i nejvyššímu akademickému titulu článek dodnes nemají ani na slovenské Wikipedii. Z kratších článků o fakultách bych rád zmínil například Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, jejíž hlavní budovu jsem po konci výzvy měl možnost vidět na vlastní oči a její fotografii poté nahrál na Wikimedia Commons. Již nyní se těším na další ročník, bude-li se konat!“

Tip z dat: V kategorii nejaktivnějších nováčků zvítězil AdamTheRobin, druhé místo obsadil Smoldič. Zapojení nových editorů je přitom pro celou komunitu tou nejlepší vizitkou.

AdamTheRobin: „O soutěži jsem se dozvěděl při proklikávání Wikipedie a říkal jsem si, proč to nezkusit. Při psaní jsem se chtěl zaměřit hlavně na praktičnost a propojení s ostatními fakty, které se při běžném výkladu opomíjejí. Byla to docela výzva a jsem moc rád, že jsem do toho šel!“

Rozhodoval i los

O dalších cenách rozhodlo transparentní losování prostřednictvím služby RandomPicker. Z přispěvatelů byli vylosováni Meloun1212 a Jakublanda05. Uživatelka Meloun1212 patřila k vůbec nejaktivnějším autorkám ročníku a soustředila se na medicínu a dějiny vědeckých objevů. Založila hesla o infektoložce Haně Roháčové, kardiologovi Jindřichu Černohorském, onkologovi Judahu Folkmanovi a o Lize proti rakovině Praha. Kromě toho rozšířila celou řadu pahýlů o lidech, kteří stáli za objevem funkce DNA (Oswald Avery, Colin MacLeod, Maclyn McCarty, Martha Cowles Chase) i za vývojem magnetické rezonance (Paul Lauterbur, Peter Mansfield, Raymond Damadian). Na Wikimedia Commons navíc nahrála historické snímky z laboratoří kolem roku 1950.

Meloun1212: „Mám přírodovědné vzdělání a řadu let jsem pracovala ve výzkumu, měsíce vědy se proto účastním pravidelně a ráda. Psaní článků mi přináší nejen možnost dozvědět se spoustu nových a zajímavých věcí, ale baví mě také sledovat příběhy jednotlivých vědců a vědkyň a jejich cestu k různým důležitým objevům. Fascinuje mě, že vedle systematické práce v nich někdy sehrála roli i náhoda. Náhoda byla ale většinou pouze impulsem, který dokáže využít jen připravený a pozorný vědec. Myslím, že právě tyto lidské příběhy přibližují vědu i pro širší veřejnost.“

Paralelní výzva UK100: Karlova univerzita na Wikipedii

Součástí letošního Měsíce vědy byla i paralelní výzva UK100, kterou jsme připravili společně s Univerzitou Karlovou. Jejím cílem bylo doplnit na Wikipedii hesla o vědcích, vědkyních, objevech a pracovištích spojených s nejstarší českou univerzitou. Kdo se chtěl zapojit, uvedl vedle hashtagu #veda do shrnutí editace ještě #uk100.

Takto označených editací nakonec vzniklo 137 na 133 různých stránkách, přičemž devět z nich směřovalo na českou a zbytek na slovenskou Wikipedii. Zapojilo se šest účastníků včetně jednoho editora bez registrace. Vznikly například články o českých biochemicích a přírodovědcích z UK, doplnily se aktuální fotografie do hesel vyučujících a k lepšímu se změnilo i heslo Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Univerzita Karlova ocenila dva účastníky:

• MaeveeveaM – studentka Univerzity Karlovy, která do výzvy přinesla heslo o anglické tiskařce Elisabeth Pickering (asi 1510–1562), první ženě v Anglii, jež knihy vydávala pod svým rodným jménem. Téma z dějin knižní kultury propojuje její studium s tématem letošní výzvy zcela přirozeně.
• Luketheslovak – absolvent medicinální chemie na Univerzitě Karlově, jehož 126 editací tvořilo naprostou většinu celé výzvy UK100. Vedle desítek odborných hesel z chemie a farmakologie doplnil na slovenskou Wikipedii také biografie vědců spojených s univerzitou, například biochemika Jana Konvalinky, Jana Trnky či parazitologa Jaroslava Flegra. Ocenění za UK100 tak doplňuje jeho vítězství v kategorii nejaktivnějšího editora.

Poděkování za účast a za to, že se ke své alma mater přihlásili, patří i wikipedistům KormiSK, Jirka Dl a ZSsen.

Věda před objektivem: Fotografie s mezinárodním dopadem

Součástí letošního ročníku byla také fotografická Mikrosoutěž Věda 2026. Zapojilo se do ní osm účastníků, kteří na Wikimedia Commons nahráli celkem 69 fotografií zachycujících nejrůznější témata spojená s vědou a technikou. Se započtením jednoho videa vzniklo za dobu výzvy 70 nových mediálních souborů. Jejich práce má celosvětový přesah, protože snímky pod svobodnou licencí mohou okamžitě ilustrovat články v jakékoli jazykové verzi Wikipedie.

O vítězi rozhodla porota složená z vítěze soutěže Czech Wiki Photo 2025 Skota, aktivního fotografa a wikipedisty Packy a koordinátora programů pro editory Tadeáše Bednarze. První místo získal Topi Pigula se snímkem surové ropy, který pořídil v Muzeu ropného a plynárenského průmyslu Ignáce Łukasiewicza v Polsku.

O druhé místo se shodným počtem bodů podělily dva snímky: hluboká vodní nádrž hydrodynamické laboratoře Imperial College od Sintaksa a detail žhavicího vlákna historické žárovky opět od Topiho Piguly.

Nejvíce snímků, téměř čtyři desítky, dodal Mojmir Churavy. Zdokumentoval moderní vybavení Fyzikálního ústavu AV ČR, tedy elektronový mikroskop, spektroskopický elipsometr či křemíkové monokrystaly, a přidal i desítky historických portrétů českých akademiků a odborníků z první poloviny 20. století (Vladimír Úlehla, Jaroslav Pantoflíček a další).

Topi Pigula přispěl dalšími působivými muzejními záběry, od fosilie amonita rodu Perisphinctes přes mamutí kel v ostravském muzeu až po kostru tyranosaura Tristana v Berlíně. Sintakso zachytil špičková zahraniční pracoviště, jako je synchrotron Diamond Light Source. ZSsen pak doplnil aktuální portréty současných českých vědců a vědkyň i snímky z výstavby biocentra na pražském Albertově a z výstavy Casanova a chemie na Přírodovědecké fakultě UK.

Věda, která zůstává

Ať už jde o desítky odborných hesel z chemie, portréty opomíjených badatelů nebo fotografie laboratoří a fosilií, za každou úpravou stojí chuť zpřístupnit poznání všem. A právě to je hlavním smyslem Wikipedie i samotného Měsíce vědy. Ověřené informace se díky přispěvatelům dostávají k milionům čtenářů, pro které je Wikipedie prvním místem, kde hledají odpovědi.

Do rozšiřování encyklopedie se přitom můžete zapojit kdykoli. Wikipedie roste každý den a k první úpravě nepotřebujete žádné speciální oprávnění. Stačí si vybrat téma, které vás zajímá, a začít.

Všechny účastníky a účastnice navíc čeká virtuální uživatelské vyznamenání navržené speciálně pro tuto událost a také věcné odměny od partnerů: předplatné podcastu Zjisti víc, populárně-naučné časopisy a dárky od nakladatelství RF Hobby.

Poděkování patří porotě (Míla Moudrá, KormiSK a Barbora Šmídová), spoluorganizátorům z Univerzity Karlovy a Fyzikálního ústavu AV ČR i partnerům za věnované ceny. A v neposlední řadě děkujeme všem 78 účastníkům, bez nichž by Měsíc vědy nemohl vzniknout.

Rok 2025 byl v mnoha ohledech rokem nových začátků. Vstoupili jsme do nového strategického období, přivítali nové vedení spolku a společně hledali odpovědi na otázky, které přináší rychle se měnící svět kolem nás. Když se dnes ohlížím zpět, nejvíce si nevybavuji jednotlivá čísla, ale okamžiky spolupráce, odvahy zkoušet nové věci a důvěry, která nám umožňuje posouvat Wikimedia ČR stále dál. 

Cesty ke svobodným znalostem

Když se ohlížím za rokem 2025, vybaví se mi několik lidí, na které jen tak nezapomenu.

Jedním z nich je KarelKam, ročník 1941 a absolvent programu Senioři píší Wikipedii. V roce 2025 se stal nejaktivnějším editorem výzvy Československo, během níž vytvořil nebo upravil 55 článků. 

„Moje přispívání do Wikipedie je (možná) smysluplným naplněním mých volných chvil. Stále nacházím inspiraci pro další příspěvky,“ říká. 

Jeho příběh pro mě dobře vystihuje, o co nám jde: nejen přivádět k Wikipedii nové lidi, ale vytvářet prostředí, ve kterém mohou zůstat a dál ji rozvíjet.

Příběh programu Senioři píší Wikipedii přitom zaujal i daleko za hranicemi Česka. V červnu nás navštívili studující a vyučující z taiwanské National Tainan Junior College of Nursing, kteří se o naší práci dozvěděli díky článku o editující seniorce Jiřině Kádnerové ve francouzském periodiku. Zajímalo je, co české seniorky a seniory motivuje, jak jejich zapojení podporujeme a jakou roli v programu hrají knihovny a další partneři. Jeden osobní příběh tak propojil českou seniorskou komunitu, francouzská média a vzdělávací instituci z Tchaj-wanu.

Stejně mě těší i to, že se otevíraly nové cesty ke dlouhodobému zapojení také studentkám a studentům Univerzity Karlovy. Vedle semináře Píšeme Wikipedii absolvovala jedna studentka odbornou stáž v rozsahu 120 hodin a další čtyři studující navrhli novou podobu wikiportálu Informační věda a knihovnictví.

Wikipedie pro ně nebyla jen zdrojem informací, ale prostředím, ve kterém mohli své znalosti, dovednosti a nápady využít ve prospěch širší komunity.

Právě z podobných cest se skládá práce Wikimedia ČR. Některé začínají kurzem, jiné školním projektem nebo náhodným setkáním s Wikipedií. Naším úkolem je pomoci lidem udělat další krok a vytvořit podmínky, aby jejich první zkušenost mohla přerůst v dlouhodobé zapojení.

Podrobnější přehled aktivit, výsledků a dopadů naší práce lze najít ve výroční zprávě za rok 2025.

Propojený ekosystém

Rok 2025 byl prvním rokem naplňování Strategického plánu pro období 2025–2027. Nový strategický rámec nám pomohl pojmenovat oblasti, na kterých chceme v příštích letech stavět – vzdělávání, komunitu, partnerství, kulturu spolku a mezinárodní zapojení. Zároveň se ukázalo, že největší hodnotu nepřinášejí jednotlivé programy samy o sobě, ale jejich vzájemné propojení. 

Dobrým příkladem takového propojení je pro mě projekt Zaniklé zvony realizovaný ve spolupráci s Českým rozhlasem. Partnerství s veřejnoprávní institucí umožnilo zpřístupnit nahrávky téměř devadesáti historických zvonů, z nichž většina byla zrekvírována během druhé světové války.

Za výsledkem přitom stojí společná práce lidí s různými zkušenostmi a rolemi. Zvukař Archivu Českého rozhlasu Miloslav Turek se postaral o digitalizaci historických nahrávek, archivářka Jana Bartošová o jejich nahrávání, popisy a propojování v Českém rozhlase a Michal Josef Špaček za komunitu a Wikimedia ČR o propojení s položkami na Wikidatech a jednotlivými články na Wikipedii. Z archivních záznamů se tak díky společné práci stal svobodně dostupný a vzájemně propojený obsah.

“Je to ukázkový příklad spolupráce: Český rozhlas sám nahrál historické zvukové záznamy na Wikimedia Commons, my jsme pomohli s procesem, licencemi a propojením dat. Výsledkem je, že si dnes lidé mohou poslechnout zaniklé zvony přímo u hesel kostelů na Wikipedii,”

– Michal Josef Špaček, externí spolupracovník, wikidata specialista

Zaniklé zvony ukazují, jak může Wikimedia ČR propojovat kulturní instituce, dobrovolnickou komunitu a technologické nástroje hnutí Wikimedia a proměňovat historické materiály v živou součást svobodného poznání. Projekt je zároveň ukázkou konkrétního dopadu naší práce – díky otevřeným licencím a spolupráci napříč obory si dnes může kdokoli na světě poslechnout zvuky, které byly po desítky let skryty v archivech.

Klíčové momenty roku

Každý rok přináší okamžiky, které přesahují běžný provoz organizace a ukazují, kam se Wikimedia ČR posouvá. Rok 2025 byl v tomto ohledu výjimečný – potvrdil naši rostoucí roli v mezinárodním hnutí, otevřel nové možnosti podpory svobodných znalostí a znovu připomněl, že Wikipedie je v době umělé inteligence důležitější než kdy dříve. Z velkého množství našich aktivit vybírám čtyři události, které podle mě nejlépe vystihují uplynulý rok.

Wikimedia Youth Conference Prague

V květnu 2025 jsme iniciovali a zorganizovali historicky první globální Wikimedia Youth Conference. Do České republiky přijeli mladí wikimediáni a wikimediánky z celého světa, aby společně diskutovali o budoucnosti hnutí Wikimedia, sdíleli své zkušenosti a hledali cesty, jak dát mladé generaci větší prostor a odpovědnost při jeho dalším směřování.

A že tato generace už budoucnost Wikimedia skutečně utváří, ukázalo i letošní vyhlášení Wikimedian of the Year. Hned dva mladí lidé účastnící se pražské konference se objevili mezi oceněnými. Chlod Alejandro z Filipín se stal vůbec prvním držitelem nového ocenění Community Connector za schopnost propojovat komunity, technickou práci a mladou generaci wikimediánů a wikimediánek. Mari Avetisyan z Arménie získala čestné uznání za svou práci s mladými lidmi ve střední a východní Evropě a za vytváření prostředí, ve kterém mohou najít své místo v komunitě podobně, jako ho kdysi našla ona sama.

Jejich příběhy ukazují, že mladí wikimediáni a wikimediánky nejsou jen budoucností hnutí – už dnes vytvářejí jeho nástroje, vedou komunity a předávají zkušenosti dalším. I proto pro nás bylo důležité vytvořit v Praze prostor, kde se mohou potkávat, učit se od sebe a společně přemýšlet o tom, kam se Wikimedia bude dál ubírat. 

Wikikompas: nový rozcestník do světa Wikimedia

Jak vysvětlit veřejnosti, že Wikimedia není jen Wikipedie? A jak ukázat, že mezi prvním workshopem, editatonem, dobrovolnictvím nebo podporou spolku existuje přirozená cesta?

Právě na tyto otázky odpovídá Wikikompas.cz, nový online rozcestník spuštěný v roce 2025. Pomáhá lidem zorientovat se v možnostech, které svět Wikimedia nabízí, a najít si mezi nimi vlastní cestu – ať už chtějí začít editovat, vzdělávat, fotografovat, spolupracovat nebo naši práci podpořit.

Wikikompas je pro mě zároveň docela přesným symbolem roku 2025. Nejde totiž jen o to dělat stále více aktivit, ale pomáhat lidem najít cestu mezi nimi a vytvářet prostředí, ve kterém mohou od prvního setkání s Wikimedia pokračovat k dlouhodobému zapojení.

Klub podporovatelů Wikipedie

Rok 2025 přinesl také důležitý krok směrem k dlouhodobé udržitelnosti organizace. Spustili jsme Klub podporovatelů Wikipedie, který propojuje lidi věřící v hodnotu svobodných znalostí a nabízí jim možnost podílet se na rozvoji Wikipedie a dalších projektů Wikimedia.

Za vznikem Klubu stojí jednoduchá myšlenka: Wikipedie nevzniká sama od sebe. Stojí za ní tisíce hodin dobrovolnické práce, desítky vzdělávacích aktivit a stovky lidí, kteří věří, že otevřený přístup ke znalostem má své místo i v 21. století. Klub podporovatelů Wikipedie je proto nejen novým fundraisingovým nástrojem, ale také pozvánkou ke spoluvytváření budoucnosti svobodných znalostí, ve které se Wikipedie stává majákem v moři dezinformací, kulturních válek a uměle generovaného obsahu.

„Wikipedii podporuji, protože v době informačního chaosu nabízí něco čím dál vzácnějšího: volně dostupné informace, které ověřuje komunita a čas. Chci pomáhat budovat svět, v němž se můžeme opřít o sdílené lidské znalosti a každý k nim může svobodně přispívat,“

– členka našeho klubu

Wikipedie v době umělé inteligence

A právě téma umělé inteligence provázelo rok 2025  jako žádné jiné. Otázka, jakou roli bude hrát Wikipedie ve světě velkých jazykových modelů, zaznívala na Wikikonferenci, v médiích i v našich advokačních aktivitách.

Silným momentem se stala debata Josefa Šlerky a Josefa Holého na Wikikonferenci 2025. Jejich vystoupení i následná diskuse potvrdily význam Wikipedie jako důvěryhodného zdroje i klíčové infrastruktury současného digitálního světa:

„Vztah Wikipedie a AI, tak jak jev současnosti nastaven, je pro Wikipedii parazitický. Přitom Wikipedie je pro velké jazykové modely v tuto chvíli v zásadě kritickou infrastrukturou a pravděpodobně jí i nadále zůstane.”

– Josef Holý, technologický publicista

Wikimedia ČR se proto v roce 2025 intenzivně věnovala tématům veřejnoprávního obsahu, otevřených licencí a důvěryhodnosti informací. 

Jestliže nám Wikikompas pomáhá hledat cestu uvnitř světa Wikimedia, kampaň Maják v moři dezinformací  připomíná druhou stránku naší mise: pomáhat lidem orientovat se ve světě informací.

Závěrem

Když se ohlížím za rokem 2025, mám radost především z toho, že jsme do nového strategického období vstoupili bez ztráty tempa. Znovu se ukázalo, že největší síla Wikimedia ČR je v lidech – v jejich ochotě spolupracovat, sdílet své znalosti a věnovat svůj čas něčemu, co má smysl i pro ostatní.

Rok 2026 před nás staví další výzvy. Chceme lépe pracovat s dlouhodobým zapojením nových editorek a editorů, posílit Wikidata/Tech a dál propojovat naše programy i komunitu. V době rychlého rozvoje umělé inteligence navíc roste význam otevřených, ověřitelných a volně dostupných znalostí – a s ním i odpovědnost, kterou jako Wikimedia neseme.

Děkuji Martinovi Urbancovi, novému předsedovi spolku, za skvělou spolupráci, stejně jako členkám a členům, dobrovolníkům a dobrovolnicím, zaměstnankyním a zaměstnancům, partnerům, dárkyním a dárcům a všem, kdo Wikimedia ČR věnují svůj čas, energii a znalosti.

Wikipedie není jen internetovou encyklopedií. Pro mě je především důkazem toho, čeho mohou lidé dosáhnout, když své znalosti sdílejí. Děkuji, že ji tvoříte s námi. 

Klára Joklová
Výkonná ředitelka Wikimedia ČR

Letos v květnu posílila tým Wikimedia Česká republika Lujza Bederka Kotočová jako nová koordinátorka programu GLAM. Jako vystudovaná historička umění se již několik let pohybuje na pomezí akademického výzkumu, kurátorské praxe a digitálního archivnictví. Díky těmto zkušenostem se opakovaně setkává s otázkou, jak zpřístupňovat institucionální sbírky a výsledky výzkumu nejen badatelské komunitě, ale i širší veřejnosti.

Právě v tom Lujza vidí největší potenciál programu GLAM. V době, kdy paměťové instituce stále intenzivněji řeší otevřený přístup ke svým sbírkám, kvalitu metadat i jejich využití v digitálním prostředí, nabývá spolupráce s projekty Wikimedia na významu. Ve Wikimedia ČR proto naváže na dosavadní úspěšná partnerství a rozvíjet nová – a to jak v oblasti sdílení digitalizovaných sbírek a rozšiřování obsahu Wikipedie, tak v systematické práci s Wikimedia Commons a Wikidaty.

Součástí Lujziny vize je také posilování spolupráce mezi zapojenými institucemi a komunitou Wikimedia. 

“Obě prostředí spojuje společný zájem o kvalitní informace a jejich dlouhodobou dostupnost, přesto často vycházejí z odlišných zkušeností a potřeb. Věřím, že vzájemná komunikace a hledání praktických řešení mohou vést k novým formám spolupráce , které budou přínosné pro obě strany a zároveň pomohou zpřístupňovat sbírky a související poznatky novými způsoby,” říká Lujza.

Přejeme Lujze v nové roli mnoho úspěchů a těšíme se na spolupráci. Věříme, že její zkušenosti i nadšení pro otevřený přístup ke kulturnímu dědictví přinesou programu GLAM nové příležitosti a inspirativní partnerství, z nichž budou těžit jak paměťové instituce, tak komunita projektů Wikimedia.

Od července 2026 posiluje tým Wikimedia Česká republika nový koordinátor programu Wikidata/Tech – Václav Zouzalík. Do spolku přichází po několika letech práce jako Ruby vývojář, zároveň je ale dlouholetým členem komunity a aktivním přispěvatelem do projektů Wikimedia.

Václav se zajímá o jazyky a je aktivním esperantistou. V Brně založil pravidelné setkávání pro lidi učící se česky, které funguje nepřetržitě už od roku 2017. Pravidelně se účastní mezinárodních esperantských akcí i setkání polyglotů a několikrát se věnoval také dobrovolnické práci s mládeží.

S projekty Wikimedia je spojen téměř dvě desetiletí. Na Wikipedii začal přispívat už v roce 2007 a postupně si vyzkoušel téměř všechny Wikimedia projekty. Nejaktivnější je na české a esperantské Wikipedii a na Wikidatech, přispívá ale také na anglickou, německou a slovenskou Wikipedii nebo do českých Wikizdrojů.

„Od mládí tíhnu k hnutí svobodného softwaru a hodnoty Wikimedia s ním podle mě přirozeně souzní. Otevřené sdílení znalostí dává lidem možnost stavět na práci ostatních a společně vytvářet něco, co má dlouhodobý přínos pro celou společnost,“ říká Václav.

Jako koordinátor programu Wikidata/Tech se bude věnovat podpoře komunity kolem Wikidat, rozvoji technických aktivit spolku a spolupráci s partnery, kteří chtějí využívat strukturovaná otevřená data. Wikidata jsou přitom jedním z nejrychleji se rozvíjejících projektů Wikimedia a tvoří důležitou infrastrukturu nejen pro Wikipedii, ale i pro řadu dalších otevřených databází a aplikací.

Věříme, že Václavovy zkušenosti z vývoje softwaru, dlouholeté působení v hnutí i nadšení pro otevřené technologie pomohou dále rozvíjet program Wikidata/Tech i celou českou komunitu.

Těšíme se, že ho můžeme přivítat v našem týmu.

Ve středu 1. července 2026 začíná mezinárodní výzva Wiki Loves Film, která spojuje filmové fanoušky z wiki komunity s filmovými tvůrci, festivaly a kiny. Cílem výzvy je rozšířit obsah Wikipedie zkvalitněním článků nebo jejich vytvářením.

Wiki Loves Film potrvá v Česku od 1. července do 31. srpna 2026, v jednotlivých zemích se může délka soutěže lišit. Od roku 2025 je výzva mezinárodní a zahrnuje všechny země střední a východní Evropy . Účastníci tak mohou články psát ve své jazykové verzi Wikipedie nebo na Wikipedii anglické. „Wikipedie může být smělou konkurencí filmových databází, mimo jiné pro svůj globální charakter. Jakmile existuje článek v jednom jazyce, lze jej poměrně snadno převést i do dalších jazyků,“ říká Pavel Bednařík, iniciátor výzvy ze spolku Wikimedia ČR.

„Je skvělé, že jsme jako Wikimedia Česká republika spustili výzvu a soutěž, která přesahuje hranice naší země. Loňský ročník ukázal, že zájemců o zapojení i filmových fanoušků je napříč zeměmi střední a východní Evropy mnoho. Těší nás, že je jejich práce na Wikipedii i Wikimedia Commons vidět,“ dodává Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.

Součástí výzvy jsou také tematické akce. Mezi ty patří například přednáška a workshop na Letní filmové škole, online editaton (editační maraton) věnovaný uzbecké kinematografii nebo editaton na festivalu Tauron Nowe Horyzonty v polské Vratislavi. V loňském roce účastníci v rámci výzvy napsali 404 nových článků v 7 jazykových verzích Wikipedie a nahráli 448 obrázků pod svobodnou licencí Creative Commons.

Zájemci o zapojení se mohou registrovat v tomto formuláři, případně se zúčastnit některé z akcí, které jsou připraveny na Letní filmové škole nebo festivalu Taurus Nowe Horyzonty ve Vratislavi, případně online. Veškeré informace jsou k dispozici na stránce film.wikimedia.cz. 

Kontakty pro média

Hynek Kaplan – PR, média
+420 605 039 405
hynek.kaplan@wikimedia.cz

Pavel Bednařík – odborný garant
+420 605 844 090
pavel.bednarik@wikimedia.cz

 

Od 1. května do 15. června 2026 probíhal druhý ročník Měsíce vědy na Wikipedii, který společně připravily Wikimedia Česká republika, Univerzita Karlova a Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Do výzvy se zapojilo 78 účastnic a účastníků, kteří upravili nebo rozšířili 584 hesel, z nichž 365 vzniklo zcela nově, a nahráli 70 fotografií. Společně tak pomohli zpřístupnit ověřené informace o vědě a výzkumu milionům lidí, kteří Wikipedii využívají jako první zastávku při hledání informací. 

Věda mění svět. Wikipedie ji zpřístupňuje lidem 

Věda ovlivňuje náš každodenní život, ale mnoho důležitých poznatků zůstává ukrytých v odborných publikacích a akademických databázích. Právě proto Wikimedia Česká republika pořádá Měsíc vědy na Wikipedii. Jeho cílem je zpřístupňovat ověřené informace široké veřejnosti a převádět odborné poznatky do podoby, která je srozumitelná a dostupná všem.

“Výzva zároveň pomáhá doplňovat chybějící obsah na české Wikipedii. Účastnice a účastníci vytvářejí nové články o vědeckých tématech, výzkumu, vědkyních a vědcích, rozšiřují stávající hesla a doplňují kvalitní zdroje. Měsíc vědy tak propojuje svět výzkumu s veřejností a pomáhá dostávat kvalitní informace k milionům lidí, kteří Wikipedii využívají při studiu, práci i každodenním hledání informací,” říká Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika. 

584 nových nebo rozšířených hesel, 78 zapojených lidí

Letos se do výzvy zapojilo 78 účastnic a účastníků.

Společně:

• upravili nebo rozšířili 584 hesel,
• vytvořili 365 nových článků,
• nahráli 70 fotografií a videí.

Za těmito čísly jsou desítky hodin práce s odbornými zdroji, vědeckými publikacemi i archivními materiály. Účastníci a účastnice vyhledávali informace, ověřovali fakta, doplňovali reference a převáděli odborné poznatky do encyklopedické podoby, která je srozumitelná široké veřejnosti. Každý nový nebo rozšířený článek tak pomáhá zpřístupňovat vědecké poznání tisícům lidí, kteří na Wikipedii hledají první informace o vědě, výzkumu a jejich dopadech na společnost.

O významu Wikipedie pro zpřístupňování vědeckých poznatků debatovaly během Měsíce vědy také Klára Joklová a Milada Moudrá v podcastu Dobro skladem. Věnovaly se mimo jiné tomu, jakou roli hraje Wikipedie v době rozmachu umělé inteligence a proč je důležité, aby kvalitní a ověřené informace zůstávaly veřejně dostupné. Jako příklad zazněl i nově vzniklý článek o fyzikovi Allanu Línkovi, konstruktérovi prvního samočinného počítače v Československu. Právě podobné příběhy ukazují, jak může Wikipedie pomáhat uchovávat a zpřístupňovat znalosti pro další generace. 

Den, kdy se na Wikipedii psala věda

Vrcholem letošního Měsíce vědy na Wikipedii byl hlavní editaton, který se uskutečnil 14. května v historické knihovně Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR na pracovišti Cukrovarnická. Akce ukázala, jak může spolupráce mezi Wikimedia Česká republika a vědeckými institucemi přispívat k lepší dostupnosti ověřených informací. Právě propojení odborného prostředí s komunitou dobrovolných editorů a editorek pomáhá dostávat vědecké poznatky, fotografie i další obsah k široké veřejnosti prostřednictvím Wikipedie.

„Spolupráce s Wikimedia Česká republika představuje pro výzkumné instituce příležitost, jak s relativně malým úsilím oslovit velmi široké publikum. Když se podaří kvalitní fotografie nebo odborný obsah dostat do správných článků na Wikipedii, jejich dopad může být překvapivě velký. Jen fotografie z Fyzikálního ústavu použité ve wikipedických článcích si během jediného měsíce zobrazily desetitisíce čtenářů a čtenářek. Nejde přitom primárně o propagaci instituce, ale o to, aby články o vědeckých tématech byly kvalitnější, srozumitelnější a lépe ilustrovaly to, o čem pojednávají,“ říká Míla Moudrá z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Po úvodním slovu a krátkém představení principů Wikipedie se účastníci a účastnice pustili do psaní a rozšiřování článků. V jedné místnosti se potkali zkušení wikipedisté a wikipedistky, studenti a studentky, lidé z akademického prostředí i úplní nováčci, kteří si editaci vyzkoušeli vůbec poprvé. Po celou dobu jim byli k dispozici lektoři a lektorky, kteří pomáhali s prací se zdroji, citacemi, autorskými právy i technickými aspekty editování.

Editaton ale nebyl jen o samotném psaní článků. Ještě před zahájením editační části si účastníci mohli vybrat ze dvou doprovodných programů. První skupina se vydala na komentovanou prohlídku památkově chráněného areálu Fyzikálního ústavu, jehož budovy vznikly ve stylu art deco. Druhá skupina nahlédla přímo do laboratoří, kde se dozvěděla více o vývoji fotovoltaických panelů, jejich výrobě i budoucnosti solární energetiky. Díky ukázkám křemíkových krystalů i hotových článků mohli účastníci propojit témata, o nichž následně psali, s reálným vědeckým výzkumem.

Měsíc vědy nebyl jen o jednom editatonu

Měsíc vědy na Wikipedii se letos neomezil pouze na hlavní editaton ve Fyzikálním ústavu. Program nabídl řadu dalších akcí, které propojovaly Wikimedia projekty s akademickým prostředím, otevřenou vědou i vzděláváním.

Důležitou součástí programu byl webinář Open Science a projekty Wikimedia – kde začít?, který představil možnosti zapojení univerzit a výzkumných institucí do otevřeného sdílení znalostí. Účastníci a účastnice se seznámili s příklady dobré praxe z českého i zahraničního prostředí a diskutovali o tom, jak mohou Wikimedia projekty pomáhat naplňovat principy otevřené vědy.

Na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR proběhl také interní seminář pro zaměstnance a zaměstnankyně zaměřený na využívání Wikipedie a dalších projektů Wikimedia ve vědecké komunikaci. Ukázal, že spolupráce mezi výzkumnými institucemi a Wikimedia komunitou nemusí končit jednorázovou akcí, ale může se stát součástí dlouhodobého zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti.

Do Měsíce vědy se zapojili také studenti a studentky Fakulty architektury ČVUT, kteří v rámci editatonu Historické stavby jdou na Wiki převáděli své seminární práce do podoby encyklopedických článků. Vznikly tak nové texty propojující architekturu, historii i technické obory a zároveň si účastníci a účastnice osvojili práci se zdroji, citacemi a principy otevřeného sdílení informací.

Wikimedia Česká republika se navíc vůbec poprvé představila na Veletrhu vědy v Letňanech jako součást expozice Fyzikálního ústavu AV ČR. Návštěvníci a návštěvnice si mohli vyzkoušet znalostní kvízy, dozvědět se více o fungování Wikipedie a zjistit, jak se mohou sami zapojit do tvorby svobodných znalostí. Závěr výzvy pak patřil online editatonu Dopiš svůj vědecký článek, který pomohl účastníkům a účastnicím dokončit rozpracované texty a připravit je k publikaci.

Měsíc vědy končí, věda na Wikipedii pokračuje

Součástí letošního ročníku byla také soutěž pro editorky a editory, kteří během výzvy vytvářeli nebo rozšiřovali články a nahrávali fotografie s vědeckou tematikou. O ceny do soutěže se postarali partneři projektu – Fyzikální ústav Akademie věd ČR, populárně-naučný podcast Zjisti víc a vydavatelství RF Hobby. V těchto dnech porota vyhodnocuje jednotlivé příspěvky a vybírá nejzajímavější články i fotografie. Výsledky budou zveřejněny v následujících týdnech.

Letošní ročník ukázal, že když se propojí vědecké instituce, univerzity a komunita dobrovolných editorů a editorek, mohou během několika týdnů vzniknout stovky nových zdrojů poznání dostupných zdarma pro každého. Každá editace přitom pomáhá zpřístupňovat vědecké poznání dalším lidem. A právě to je smyslem Wikipedie i Měsíce vědy na Wikipedii. 

Plný text zde.

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)