1918

1918
	Doprava;
	1918 v loďstvech; 1918 v letectví;
	Kultura;
	1918 v hudbě; 1918 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1917 \| 1919 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1914 • 1915 • 1916 • 1917 • 1918 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 ► ►►

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

Československo

6. ledna – Čeští poslanci říšské rady vyhlásili Tříkrálovou deklaraci, ve které požadovali společnou autonomii Čechů a Slováků v rámci Rakouska-Uherska.
21. května – V Rumburku vypukla vzpoura asi 700 vojáků.
14. října
- Prohlášení Prozatímní česko-slovenské vlády v čele s předsedou Tomášem Garriguem Masarykem.
- Generální stávka v českých zemích na protest proti vývozu potravin z českých zemí do Rakouska.
28. října – Národní výbor československý vyhlásil vznik Československa. Tento den je dnem vzniku samostatného československého státu a uznán státním svátkem.
3. listopadu – Na Staroměstském náměstí v Praze byl stržen mariánský sloup.
14. listopadu – Revoluční národní shromáždění zvolilo v Rudolfinu Tomáše Garrigue Masaryka prvním československým prezidentem.
29. listopadu – Československá armáda začala obsazovat Sudety.
12. prosince – V Brně byla zřízena československá státní Vysoká škola zvěrolékařská, první vysoká škola založená nově vzniklou Československou republikou.
21. prosince – Prezident Tomáš Garrigue Masaryk se vrátil z exilu do Prahy.

Svět

8. ledna – Americký prezident Woodrow Wilson vyhlásil v Kongresu program Čtrnáct bodů, týkající se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje Spojených států.
27. ledna – 15. května – Finská občanská válka
únor – V Římě proběhl Kongres utlačovaných národností.
1.–3. února – Asi 3 000–4 000 námořníků rakousko-uherského námořnictva se účastnilo Vzpoury v boce Kotorské.
5. února – Německá ponorka potopila v Severním průlivu u skotského ostrova Islay loď SS Tuscania, převážející americké vojáky do Evropy. Zahynulo 210 lidí.
6. února – V Spojeném království byl upraven volební systém a volební právo získaly některé ženy starší 30 let. Voleb se tak mohlo účastnit asi 8,4 milionu žen.
14. února – Rusko přijalo Gregoriánský kalendář a z 1. února Juliánského kalendáře přešlo na 14. únor.
16. února – Litva vyhlásila nezávislost.
24. února
- Estonsko vyhlásilo nezávislost.
- Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán vyhlásili nezávislost na Rusku v rámci Zakavkazské demokratické federativní republiky. Ta zanikla 28. května.
1. března – Německá ponorka potopila u severoirského ostrova Rathlin obchodní loď HMS Calgarian, na které zahynulo 49 lidí.
3. března – Ruská vláda uzavřela s ústředními mocnostmi brestlitevský mír.
6. března – V USA byl odzkoušen první bezpilotní letoun Hewitt-Sperry Automatic Airplane.
8.–13. března – Při Bitvě u Bachmače na Ukrajině zahynulo 145 československých legionářů.
12. března – Moskva se stala hlavním městem Ruska.
19. března – Kongres USA zavedl časová pásma a letní čas. Letní čas platil i v následujícím roce a pak byl zrušen.
21. března – Začala neúspěšná Ludendorffova ofenzíva, při níž do začátku dubna na obou stranách zahynuly stovky tisíc vojáků.
23. března – Německá armáda začala ostřelovat Paříž dalekonosným tzv. Pařížským dělem
25. března – Běloruská lidová republika vyhlásila nezávislost.
29. března – Pařížské dělo německé armády zasáhlo Kostel svatého Gervásia a Protásia během velkopáteční mše. Zahynulo 91 lidí a 68 jich bylo zraněno. Událost se stala inspirací Romaina Rollanda pro román Petr a Lucie.
30. března – Při potlačování vzpoury muslimů v Baku bylo zabito okolo 30 000 lidí.
11. května – Na Kavkaze byla vyhlášena Horská republika.
14. května – Čeljabinský incident mezi československými legionáři a bolševiky
27. května – Na západní frontě začala Třetí bitva na Aisně při níž do 6. června zahynulo okolo 257 000 vojáků.
29. května – V Bitvě o Penzu zvítězily Československé legie nad Rudou armádou.
2. června – vzpoura slovenských vojáků v Kragujevaci.
4. června – V Povolží proběhla Bitva u Lipjag mezi Československými legiemi a Rudou armádou.
10. června – Bitevní loď SMS Szent István rakousko-uherského námořnictva byla potopena v Jaderském moři dvěma italskými torpédovými čluny. 89 členů posádky zahynulo.
15. června – Začala druhá osmidenní fáze Bitvy na Piavě v severní Itálii, v níž padlo okolo 140 000 vojáků a skončila vítězstvím Itálie nad Rakouskem-Uherskem. Na italské straně bojovaly i Československé legie.
červenec – V Rusku začala Bitva o Caricyn.
4. července – Mehmed VI. se stal posledním sultánem Osmanské říše.
9. července – Při srážce dvou vlaků v americkém Nashville zahynulo 101 lidí.
15. července – Začala Druhá bitva na Marně při níž do 6. srpna zahynulo okolo 259 000 vojáků.
17. července
- Tajná policie Čeka zavraždila v Jekatěrinburgu cara Mikuláše II. s manželkou a pěti dětmi.
- Monako se stalo smluvním protektorátem Francie. Smlouva byla 28. června 1919 stvrzena Versailleskou smlouvou.
- Německá ponorka potopila v Atlantském oceánu zaoceánský parník RMS Carpathia.
25. července – Max Hussarek von Heinlein byl jmenován předsedou předlitavské vlády.
srpen – začátek sibiřské intervence amerických, japonských, francouzských a britských jednotek v Rusku
8. srpna – Začala Bitva u Amiens, při níž během čtyř dnů padlo okolo 119 000 vojáků.
15. srpna – V Bitvě na Bajkalském jezeře zvítězily Československé legie nad Rudou armádou.
5. září – Pětidenní Bitva o Kazaň během Ruské občanské války. Rudá armáda v ní zvítězila nad bělogvardějci a Československými legiemi.
15. září – V Bitvě u Dobrého Pole na Soluňské frontě porazila srbská a francouzská armáda armády bulharskou a německou. padlo okolo 5 000 vojáků.
21. září – V Bitvě u Doss Alto v Itálii padlo 7 československých legionářů.
2. října – Při útoku na přístav Drač zvítězila rakousko-uherská armáda nad armádami Itálie a Velké Británie.
3. října
- Maxmilián Bádenský byl jmenován německým kancléřem.
- Na bulharský trůn nastoupil car Boris III.
9. října – Princ Fridrich Karel Hesenský se stal finským králem. Abdikoval 14. prosince.
11. října – Při zemětřesení na Portoriku o síle 7,1 stupňů Richterovy stupnice zahynulo 76–116 lidí.
18. října
- V Paříži byla vydána Washingtonská deklarace, ve které členové exilové vlády Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš prohlásili nezávislost československého národa.
- Začala čtyřdenní bitva u Terronu ve Francii, při které českoslovenští legionáři zvítězili nad německou armádou.
21. října – Poprvé zasedalo Provizorní národní shromáždění Německého Rakouska.
25. října – Asi 50 km od Juneau na Aljašce ztroskotal parník SS Princess Sophia. Zahynulo nejméně 343 lidí a jde o největší námořní nehodu v severovýchodní Pacifiku.
26. října – Tomáš Garrigue Masaryk a Grigorij Žatkovič podepsali Filadelfskou dohodu o případném připojení Podkarpatské Rusi k Československu.
27. října
- Heinrich Lammasch byl jmenován posledním předsedou předlitavské vlády.
- Rakousko-uherský ministr zahraničí Gyula Andrássy zaslal tzv. Andrássyho nótu, ve které souhlasí se Čtrnácti body prezidenta Wilsona. Zveřejnění nóty vedlo druhý den ke vzniku Československa.
30. října
- Martinskou deklarací se zástupci Slovenska vyslovili pro vznik Československa.
- Předlitavská vláda fakticky ztratila moc, oficiálně zbaveni úřadu až 11. listopadu spolu s abdikací císaře.
- Jemenské království vyhlásilo nezávislost na Osmanské říši.
31. října – Na východním Slovensku proběhla Prešovská vzpoura, kdy vojáci rabovali vojenské sklady a obchody. Druhý den bylo 40 vojáků a 2 civilisté popraveni.
- Rozpadlo se Rakousko-Uhersko.
1. listopadu
- V bitvě o Lvov zvítězili Poláci nad Ukrajinci.
- Západoukrajinská lidová republika vyhlásila nezávislost. Začala Polsko-ukrajinská válka.
- U italské Padovy byla zahájena jednání mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska o příměří.
- Byla potlačena Prešovská vzpoura a bez soudu popraveno 42 jejích účastníků.
- Srbsko-francouzské jednotky osvobodily Bělehrad.
- Byl založen Związek Harcerstwa Polskiego, největší polská harcerská organizace.
3. listopadu – Bylo podepsáno příměří mezi Dohody a Rakousko-Uherska.
7. listopadu – Poslední bavorský král Ludvík III. odešel ze země
8. listopadu – Moc v Sasku převzaly dělnicko-vojenské rady.
9. listopadu
- Německý císař Vilém II. abdikoval a rozhodl se žít v exilu v Holandsku.
- Philipp Scheidemann vyhlásil v Berlíně Německou republiku.
- Kurt Eisner vyhlásil Bavorskou republiku.
- Německá ponorka potopila u Gibraltaru britskou bitevní loď HMS Britannia. Zahynulo okolo 50 členů posádky.
10. listopadu – vyhlášena Saskou republiku
11. listopadu
- První světová válka byla ukončena příměřím ve francouzském Compiègne
- Císař Karel I. podepsal abdikační listinu, Rakousko-Uhersko se rozpadlo. Vznikla Rakouská republika.
- obnovení samostatnosti Polska (státní svátek Polska)
12. listopadu – Byla vyhlášena Rakouská republika.
13. listopadu – Poslední král z rodu Wettinů Friedrich August III. abdikoval na zámku Guteborn u Ruhlandu v Sasku.
14. listopadu – Náčelníkem nezávislého Polska se stal Józef Piłsudski.
16. listopadu – Byla vyhlášena Maďarská republika.
17. listopadu – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na Rusku.
21. – 23. listopadu – Při pogromu ve Lvově bylo polskými vojáky zabito několik desítek Židů.
22. listopadu – Abdikoval bádenský velkovévoda Fridrich II.
28. listopadu
- Černohorské království bylo sloučeno se Srbskem.
- V Bitvě o Joalu zvítězilo Estonsko s Německem nad Ruskem.
- V Bitvě o Narvu zvítězilo Estonsko s Německem nad Ruskem.
30. listopadu – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost
1. prosince
- Island vyhlásil nezávislost na Dánsku a zůstal s ním v personální unii.
- vyhlášení sjednocení Království Srbska – vznik Jugoslávie
5. prosince – vyhlášena nezávislost Lemků
15. prosince – V Bitvě o Rägavere bylo Estonsko poraženo Ruskou armádou a východní Estonsko bylo obsazeno Ruskem.
27. prosince – Na území Velkopolska začalo Velkopolské povstání proti Německu.
Halič připadla Polsku

Probíhající události

První světová válka (1914–1918)
Ruská občanská válka (1917–1922)
Listopadová revoluce v Německu (1918–1919)
Maďarsko-československá válka (1918–1919)
Polsko-ukrajinská válka (1918–1919)
Španělská chřipka (1918–1920)

Vědy a umění

14. říjen – Spisovatel Franz Kafka se v Praze nakazil španělskou chřipkou. Již tak je jeho tělo oslabeno TBC, nakonec dostal i zápal plic.
19. říjen – založen American National Standards Institute
Ernest Rutherford objevil proton

Sport

22. listopadu – V Americe se rozpadla National Hockey Association, předchůdce dnešní NHL

Knihy

Tomáš Garrigue Masaryk – Nová Evropa: Stanovisko slovanské
Eduard Štorch – Lovci mamutů
James Joyce – Vyhnanci
Karel a Josef Čapkové – Krakonošova zahrada

Nobelova cena

Nobelova cena za fyziku – Max Planck – kvantová teorie
Nobelova cena za fyziologii a lékařství – nebyla v tomto roce udělena
Nobelova cena za chemii – Fritz Haber
Nobelova cena za literaturu – nebyla v tomto roce udělena
Nobelova cena za mír – nebyla v tomto roce udělena

Narození

Česko

08. ledna – Tomáš Sedláček, armádní generál, odbojář, politický vězeň komunistického režimu († 27. srpna 2012)
16. ledna – Robert Matula, voják a příslušník výsadku Wolfram († 12. června 2012)
27. ledna – Antonín Mrkos, astronom († 29. května 1996)
29. ledna – Gustav Schorsch, herec, divadelní režisér a překladatel († leden 1945)
30. ledna – Jaroslav Krombholc, dirigent a hudební skladatel († 16. července 1983)
02. února – Jindřich Čoupek, voják a příslušník výsadku Bivouac († 22. září 1942)
10. února – Imrich Erös, voják a příslušník výsadku Courier-5 († 30. listopadu 1993)
24. února – Svatopluk Beneš, herec († 27. dubna 2007)
26. února – Karel Horák, fotbalista († 5. února 1988)
02. března – Jaromír Šotola, voják, letec († 25. října 1938)
07. března
- Otto Špaček, stíhací pilot († 24. září 2007)
- Miroslav Knoz, herec († 14. února 2010)
08. března – Vladimír Rajnoch, oběť komunistického teroru († 10. září 1951)
16. března
- Jaromír Rubeš, psychoterapeut a psychiatr († 9. února 2000)
- Josef Trousílek, hokejista († 5. října 1990)
17. března – Miroslav Katětov, matematik († 15. prosince 1995)
22. března – Emil Radok, teoretik umění, výtvarník, scenárista, režisér († 7. ledna 1994)
29. března – Anna Siebenscheinová, překladatelka († 13. února 2006)
31. března – Jan Šabršula, romanista († 14. února 2015)
05. dubna – Felix le Breux, herec († 4. února 1974)
13. dubna – Václav Bahník, překladatel († 3. března 2003)
16. dubna – Vladimír Pachman, šachový skladatel a publicista († 8. srpna 1984)
18. dubna – Michael Romberg, malíř, grafik, scénograf a pedagog ruského původu († 15. června 1982)
19. dubna – Bohumil Konečný, malíř a ilustrátor († 14. ledna 1990)
22. dubna – Bohuslav Bubník, člen sokolského druhého odboje († 15. března 2012)
01. května – Marie Motlová, herečka († 26. srpna 1985)
07. května – Jan Novák, kameraman († 1983)
16. května – Zdeněk Bonaventura Bouše, teolog, liturgista a překladatel († 16. dubna 2002)
21. května – Vilém Heckel, fotograf a horolezec († 31. května 1970)
22. června – Ladislav Bilík, letec v RAF († 16. srpna 1949)
26. června – Jiří Krejčík, režisér († 8. srpna 2013)
27. června – Ladislav Sirový, 46. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou († 12. února 1992)
07. července – Hana Mejdrová, historička a levicová intelektuálka († 26. prosince 2011)
11. července
- Miloslav Bělonožník, skokan na lyžích († 12. ledna 2010)
- Václav Vacek, houslista a hudební pedagog († 1992)
25. července
- Jaroslav Paur, malíř († 21. prosince 1987)
- František Geisler, důstojník a kapitán v Britské armádě († 18. září 1944)
06. srpna – Miloslav Pospíšil, oběť komunistického teroru († 4. září 1951)
20. srpna – Přemysl Doberský, hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví († 26. prosince 1983)
24. srpna – Václav Baumann, letec v RAF († 24. dubna 1989)
27. srpna – Jaromír Jech, folklorista († 19. září 1992)
28. srpna – Václav Bedřich, výtvarník, animátor a režisér († 7. března 2009)
29. srpna – Gerta Pospíšilová, historička, překladatelka z angličtiny († 13. června 1994)
30. srpna – Václav Křístek, diplomat a profesor českého jazyka († 9. září 1979)
01. září – Lubomír Koželuha, zpěvák, sbormistr, hudební skladatel († 10. září 2008)
04. září – Ivo Novák, scenárista a režisér († 15. února 2004)
23. září – Martin Růžek, herec († 18. prosince 1995)
24. září – Jaromír Velecký, malíř († 1970)
01. října – Jindřich Vichra, básník († 12. května 1944)
03. října – Zdeněk Jarkovský, hokejista († 8. listopadu 1948)
05. října – Miroslav Štandera, vojenský letec († 19. února 2014)
21. října – Václav Voska, herec († 20. srpna 1982)
31. října – Vlasta Matulová, herečka († 18. dubna 1989)
07. listopadu – Koloman Gajan, historik († 27. prosince 2011)
10. listopadu – Miroslav Horníček, herec a spisovatel († 15. února 2003)
20. listopadu – Jan Zuska, básník a hudebník († 24. dubna 1979)
16. prosince
- Otakar Dadák, herec († 8. dubna 1992)
- Růžena Lysenková, herečka († 6. září 2013)
21. prosince – Josef Bek, herec († 5. května 1995)
22. prosince – Viktor Tegelhoff, fotbalista († 9. září 1991)
29. prosince – Sergej Machonin, literární kritik a teoretik († 24. listopadu 1995)

Svět

1. ledna – Jo'el Palgi, izraelský voják, diplomat a viceprezident letecké společnosti El Al († 21. února 1978
2. ledna – Adam Bahdaj, polský spisovatel († 7. května 1985)
7. ledna – Kevin Lynch, americký urbanista († 25. dubna 1984)
8. ledna – Sepp Bradl, rakouský skokan na lyžích († 3. května 1982)
12. ledna
- Mahariši Maheš Jógi, indický vědec a filosof († 5. února 2008)
- Karol Zachar, slovenský herec a režisér († 17. prosince 2003)
15. ledna
- Edouard Gagnon, kanadský kardinál († 25. srpna 2007)
- Gamál Násir, egyptský prezident († 28. září 1970)
19. ledna
- Joseph Marie Anthony Cordeiro, arcibiskup Karáčí, pákistánský kardinál († 11. února 1994)
- Eric Lambert, australský spisovatel († 16. dubna 1966)
21. ledna
- Robert R. Blake, americký teoretik managementu († 20. června 2004)
- Oliver Rácz, slovenský básník, spisovatel, pedagog, politik († 19. července 1997)
23. ledna – Gertrude Belle Elion, americká biochemička, Nobelova cena 1988 († 21. února 1999)
24. ledna – Gottfried von Einem, rakouský hudební skladatel († 12. června 1996)
25. ledna – Armin Joseph Deutsch, americký astronom a spisovatel († 11. listopadu 1969)
26. ledna – Nicolae Ceaușescu, generální tajemník Komunistické strany Rumunska († 25. prosince 1989)
27. ledna – Elmore James, americký bluesový zpěvák († 24. května 1963)
30. ledna
- Leopold Lahola, slovenský dramatik, prozaik, scenárista a filmový režisér († 12. ledna 1968)
- David Opatoshu, americký herec († 30. dubna 1996)
2. února – Hella S. Haasse, nizozemská spisovatelka († 29. září 2011)
3. února
- Joey Bishop, americký televizní a filmový herec († 17. října 2007)
- Helen Stephensová, americká sprinterka, dvojnásobná olympijská vítězka († 17. ledna 1994)
5. února – Kara Karajev, hudební skladatel a pedagog ázerbájdžánského původu († 13. května 1982)
6. února – Louis Dudek, kanadský básník († 23. března 2001)
7. února – Peter Blau, americký sociolog († 12. března 2002)
12. února – Julian Schwinger, americký teoretický fyzik, Nobelova cena za fyziku 1965 († 16. července 1994)
13. února
- Antolín Abad Pérez, španělský historik, spisovatel a františkánský kněz († 13. září 2007)
- Harold J. Berman, americký právní historik († 13. listopadu 2007)
26. února
- Otis R. Bowen, ministr zdravotnictví USA († 3. května 2013)
- Pjotr Mašerov, první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Běloruska († 4. října 1980)
- Theodore Sturgeon, americký spisovatel science fiction († 8. května 1985)
28. února – Alexandr Vinogradov, sovětský hokejista († 10. prosince 1988)
3. března – Arnold Newman, americký portrétní fotograf († 6. června 2006)
4. března
- Margaret Osborneová duPontová, americká tenistka († 24. října 2012)
- Ondrej Richard Halaga, slovenský historik († 13. února 2011)
5. března
- John Billings, australský lékař – neurolog († 1. dubna 2007)
- Milt Schmidt, kanadský hokejista, trenér a generální manažer († 4. ledna 2017)
- James Tobin, americký ekonom, Nobelova cena za ekonomii 1981 († 11. března 2002)
6. března – Howard McGhee, americký jazzový trumpetista († 17. července 1987)
9. března – Mickey Spillane, americký spisovatel († 17. července 2006)
10. března – Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský, pátý potomek rakouského císaře Karla I. († 11. prosince 2007)
11. března – Louise Broughová, americká tenistka († 3. února 2014)
14. března
- Abba Kovner, izraelský básník, spisovatel a partyzánský vůdce († 25. září 1987)
- John McCallum, australský herec, scenárista a televizní producent († 3. února 2010)
15. března – Richard Ellmann, americký literární kritik a historik († 13. května 1987)
16. března – Frederick Reines, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1995 († 26. září 1998)
17. března – Herb Lubalin, americký grafický designer († 24. května 1981)
20. března
- Marian McPartland, britská jazzová klavíristka († 20. srpna 2013)
- Bernd Alois Zimmermann, západoněmecký skladatel († 10. srpna 1970)
21. března – Charles Thompson, americký jazzový klavírista († 16. června 2016)
22. března – Cheddi Jagan, prezident Guyany († 6. března 1997)
26. března – Andy Hamilton, britský saxofonista a skladatel († 3. června 2012)
29. března – Sam Walton, americký obchodník, zakladatel obchodního řetězce Walmart († 5. dubna 1992)
31. března – Ted Post, americký režisér († 20. srpna 2013)
1. dubna – Ján Kadár, slovenský filmový scenárista a režisér († 1. června 1979)
6. dubna – Big Walter Horton, americký bluesový zpěvák († 8. prosince 1981)
8. dubna – Betty Fordová, manželka 38. prezidenta USA Geralda Forda († 8. července 2011)
9. dubna – Jørn Utzon, dánský architekt († 29. listopadu 2008)
10. dubna – Cornell Capa, americký fotograf († 23. května 2008)
16. dubna – Dick Gibson, britský automobilový závodník († 17. prosince 2010)
17. dubna – William Holden, americký herec († 16. listopadu 1981)
20. dubna – Kai Manne Boerje Siegbahn, švédský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1981 († 20. července 2007)
23. dubna
- Maurice Druon, francouzský spisovatel († 14. dubna 2009)
- James Kirkup, anglický básník a překladatel († 10. května 2009)
26. dubna – Fanny Blankers-Koenová, nizozemská atletka, čtyřnásobná olympijská vítězka († 25. ledna 2004)
1. května – Dimitris Papadimos, řecký fotograf († 3. května 1994)
4. května – Kakuei Tanaka, premiér Japonska († 16. prosince 1993)
7. května – Norman Dyhrenfurth, švýcarský horolezec a režisér († 24. září 2017)
9. května
- Axel Grönberg, švédský zápasník, olympijský vítěz († 23. dubna 1988)
- Mike Wallace, americký žurnalista, herec a moderátor († 7. dubna 2012)
- Kyffin Williams, velšský malíř († 1. září 2006)
10. května
- Peter Poreku Dery, arcibiskup Tamaly, ghanský kardinál († 6. března 2008)
- Alfréd Wetzler, slovenský spisovatel († 8. února 1988)
11. května – Richard Feynman, americký fyzik, Nobelova cena 1965 († 15. února 1988)
17. května – Birgit Nilssonová, švédská operní pěvkyně († 25. prosince 2005)
24. května – Dezider Hoffman, slovenský fotograf († 26. března 1986)
27. května – Jasuhiro Nakasone, japonský premiér († 29. listopadu 2019)
29. května – Robert C. Tucker, americký politolog, historik a diplomat († 29. července 2010)
10. června – Barry Morse, britsko-kanadský herec († 2. února 2008)
12. června – Ahmed Abdallah Abderemane, prezident Islámské federativní republiky Komory († 27. listopadu 1989)
13. června – Rita Schober, německá romanistka († 26. prosince 2012)
17. června – Adžán Čá, buddhistický meditační učitel († 16. ledna 1992)
18. června
- Jerome Karle, americký chemik, Nobelova cena za chemii 1985 († 6. června 2013)
- Franco Modigliani, italský ekonom, Nobelova cena 1985 († 25. září 2003)
22. června – Cicely Saundersová, anglická lékařka, spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí († 14. července 2005)
25. června – Ray Huang, americký historik († 8. ledna 2000)
5. července
- Marija Isakovová, sovětská rychlobruslařka († 25. března 2011)
- Nico Papatakis, řecký filmový režisér († 17. prosince 2010)
7. července – Marc Soriano, francouzský filosof literární kritik a spisovatel († 18. prosince 1994)
8. července – Jakobína Sigurðardóttir, islandská spisovatelka († 29. ledna 1994)
9. července – Nicolaas Govert de Bruijn, holandský matematik († 17. února 2012)
13. července – Alberto Ascari, italský pilot Formule 1 († 26. května 1955)
14. července
- Ingmar Bergman, švédský filmový a divadelní režisér, spisovatel a dramatik († 30. července 2007)
- Jay Wright Forrester, americký vědec v oblasti kybernetiky († 16. listopadu 2016)
15. července – Bertram Brockhouse, kanadský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1994 († 13. října 2003)
18. července – Nelson Mandela, prezident Jihoafrické republiky a bojovník proti apartheidu († 5. prosince 2013)
31. července
- Mia Oremović, chorvatská herečka († 24. července 2010)
- Hank Jones, americký jazzový klavírista a skladatel († 16. května 2010)
- Paul D. Boyer, americký biochemik, Nobelova cena za chemii 1997 († 2. června 2018)
1. srpna – Antonio Abertondo, argentinský dálkový plavec (6. července 1978)
2. srpna
- Lorne Betts, kanadský hudební skladatel († 5. srpna 1985)
- James A. Jensen, americký paleontolog († 14. prosince 1998)
13. srpna – Frederick Sanger, britský biochemik, Nobelova cena 1958 a 1980 († 19. listopadu 2013)
20. srpna
- Daniil Antonovič Avdusin, ruský archeolog († 3. června 1994)
- Hanna Segalová, britská psychoanalytička († 5. července 2011)
23. srpna – Vladimir Racek, sovětský horolezec a geograf českého původu († 10. listopadu 1980)
24. srpna – Avery Dulles, americký teolog, kardinál († 12. prosince 2008)
25. srpna – Leonard Bernstein, americký dirigent, hudební skladatel a klavírista († 14. října 1990)
26. srpna – Katherine Johnson, americká matematička († 24. února 2020)
27. srpna – Jelle Zijlstra, premiér Nizozemska († 23. prosince 2001)
30. srpna – Sergej Alexandrovič Afanasjev, sovětský politik († 13. května 2001)
31. srpna – Alan Jay Lerner, americký skladatel a libretista († 14. června 1986)
4. září – Gerald Wilson, americký jazzový trumpetista a skladatel († 8. září 2014)
8. září – Derek Barton, anglický chemik, Nobelova cena 1969 († 16. března 1998)
9. září
- Boris Vladimirovič Zachoder, ruský spisovatel dětské literatury, básník, scenárista († 7. listopadu 2000)
- Oscar Luigi Scalfaro, prezident Itálie († 29. ledna 2012)
11. září – Brian Vickery, britský informační vědec († 17. října 2009)
17. září – Chajim Herzog, prezident Izraele († 17. dubna 1997)
19. září – Wayne F. Miller, americký fotograf († 22. května 2013)
21. září
- Juan José Arreola, mexický spisovatel († 3. prosince 2001)
- Dmitrij Iljič Garkuša, ruský architekt († 22. června 2004)
22. září
- Henryk Szeryng, polský houslový virtuóz († 8. března 1988)
- Hans Scholl, německý student, antinacista († 22. února 1943)
24. září
- Richard Hoggart, britský literární teoretik († 10. dubna 2014)
- Šraga Weil, izraelský výtvarný umělec († 20. února 2009)
27. září – Martin Ryle, britský radioastronom, Nobelova cena za fyziku 1974 († 14. října 1984)
30. září
- Giovanni Canestri, arcibiskup Janova, kardinál († 23. května 2008)
- René Rémond, francouzský historik a politolog († 14. dubna 2007)
3. října – Jan Smetana, malíř, grafik († 6. dubna 1998)
4. října
- Ken’iči Fukui, japonský chemik, Nobelova cena za chemii 1981 († 9. ledna 1998)
- Giovanni Cheli, vatikánský diplomat, kardinál († 8. února 2013)
8. října
- Jens Christian Skou, dánský chemik, Nobelova cena za chemii 1997 († 28. května 2018)
- Amos Manor, ředitel izraelské bezpečnostní služby Šin bet († 5. srpna 2007)
10. října
- Jigal Alon, prozatímní izraelský premiér († 29. února 1980)
- Michail Trachman, sovětský novinářský fotograf († 1976)
- Ernst Otto Fischer, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1973 († 23. července 2007)
15. října – Jig'al Hurvic, ministr financí Izraele († 10. ledna 1994
16. října – Tony Rolt, britský pilot Formule 1 († 6. února 2008)
17. října – Rita Hayworthová, americká tanečnice a herečka († 14. května 1987)
18. října
- Louis Althusser, francouzský filozof († 23. října 1990)
- Konstantinos Mitsotakis, premiér Řecka († 29. května 2017)
19. října
- Alexandr Galič, ruský básník, scenárista, dramatik, písničkář a disident († 15. prosince 1977)
- Russell Kirk, americký politický filosof a historik († 29. dubna 1994)
24. října – Jim Peters, britský marathonec († 9. září 1999)
25. října – Arthur Leipzig, americký fotograf († 5. prosince 2014)
3. listopadu
- Zajd bin Sultán Ál Nahján, prezident Spojených arabských emirátů († 2. listopadu 2004)
- Raimon Panikkar, španělský katolický kněz a teolog († 26. srpna 2010)
4. listopadu – Art Carney, americký herec († 9. listopadu 2003)
7. listopadu – Billy Graham, americký baptistický kazatel († 21. února 2018)
8. listopadu – Hermann Zapf, německý typograf († 4. června 2015)
9. listopadu
- Spiro Agnew, viceprezident USA († 17. září 1996)
- Čchö Hong-hui, generál jihokorejské armády, otec taekwonda († 15. června 2002)
14. listopadu – Pavlík Morozov, ruský chlapec, který udal své rodiče jako kulaky († 3. září 1932)
20. listopadu – Tibor Frešo, slovenský skladatel a dirigent († 7. června 1987)
26. listopadu – Alexandra Širokovová, ruská bohemistka († 22. dubna 2003)
29. listopadu – Jisra'el Dostrovsky, fyzikální chemik, předseda izraelské Komise pro atomovou energii († 28. září 2010)
8. prosince – Hans Børli, norský básník a spisovatel († 26. srpna 1989)
10. prosince – Anatolij Tarasov, sovětský hokejový trenér († 23. června 1995)
11. prosince – Alexandr Solženicyn, ruský spisovatel († 3. srpna 2008)
12. prosince – Štefan Žáry, slovenský básník, spisovatel, překladatel a novinář († 25. srpna 2007)
19. prosince – Professor Longhair, americký bluesový zpěvák, klavírista a skladatel († 30. ledna 1980)
21. prosince – Kurt Waldheim, prezident Rakouska, generální tajemník OSN († 14. června 2007)
23. prosince – Helmut Schmidt, spolkový kancléř Západního Německa († 10. listopadu 2015)
24. prosince – Alexandr Spirkin, ruský marxistický filosof († 28. června 2004)
25. prosince
- Angelica Garnett, britská spisovatelka a malířka († 4. května 2012)
- Anvar as-Sádát, prezident Sjednocené arabské republiky († 6. října 1981)
26. prosince
- Butch Ballard, americký jazzový bubeník († 1. října 2011)
- Georgios Rallis, premiér Řecka († 15. března 2006)
29. prosince – Mado Robin, francouzská sopranistka († 10. prosince 1960)
30. prosince – William Eugene Smith, americký novinářský fotograf († 15. října 1978)

Úmrtí

Česko

10. ledna – Konstantin Jireček, politik, diplomat a historik (* 24. června 1854)
11. ledna – Karel Adámek, spisovatel (* 13. nebo 23. března 1840)
9. února – Karel Anderle, fotograf (* 3. července 1875)
11. února
- František Rasch, námořník, revolucionář (* 9. prosince 1889)
- František Ehrmann, římskokatolický kněz a spisovatel (* 5. května 1866)
7. března – Václav Kliment, operní pěvec (bas) (* 12. srpna 1863)
10. března – František Němec, sochař (* 5. ledna 1882)
12. března – Georg Habermann, poslanec Českého zemského sněmu (* 3. dubna 1842)
1. dubna – Richard Mandl, rakouský skladatel narozený v Čechách (* 9. května 1859)
5. dubna – František Brusák, pomocný biskup pražské arcidiecéze (* 1. listopadu 1840)
17. dubna – Konstantin Grünwald, starosta Moravské Ostravy (* 19. února 1831)
25. dubna – Karel Eichler, kněz, hudebník a spisovatel (* 13. ledna 1845)
27. dubna – Jan Preisler, malíř (* 17. února 1872)
31. května – Tomáš Krýza, tvůrce betlému v Jindřichově Hradci (* 13. prosince 1838)
1. června – Jaroslav Novotný, hudební skladatel (* 28, března 1886)
10. června – Josef Vincenc Novák, průmyslník a sběratel umění (* 17. března 1842)
17. června – Jan Čapek, legionář (* 17. června 1876)
21. června – Bedřich Havlena, italský legionář (* 18. května 1888)
30. června – Antonín Čeloud, třebíčský betlémář (* 25. května 1839)
27. července – František Novotný, rektor Českého vysokého učení technického (* 20. září 1864)
9. srpna – František Plesnivý, rakousko-uherským architektem (* 4. dubna 1845)
říjen – Bohuš Lauda, sochař (* 31. května 1883)
6. října – Theodor Altschul, pražský německý lékař-hygienik (* 13. října 1850)
7. října – Kleméňa Hanušová, učitelka tělocviku (* 19. března 1845)
11. října – Emanuel Zeis, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Tábora (* 1. ledna 1847)
12. října – Vojtěch Frič právník a politik (* 8. prosince 1844)
15. října
- Bedřich Frida, spisovatel, překladatel, dramaturg a divadelní kritik (* 1. července 1855)
- Alois Ladislav Vymetal, hudební skladatel (* 9. listopadu 1865)
17. října – Ludvík Lošťák, básník, hudební skladatel a publicista (* 21. března 1862)
18. října – František Picka, dirigent, sbormistr a hudební skladatel (* 12. května 1873)
24. října – Karel Bastl, hudební skladatel (* 13. března 1873)
25. října
- Josef Jiří Švec, plukovník legií v Rusku (* 19. července 1883)
- Alois Epstein, pediatr (* 1. ledna 1849)
27. listopadu – Bohumil Kubišta, malíř, grafik a výtvarný teoretik (* 21. srpna 1884)
28. listopadu – Josef Pospíšil, architekt (* 12. února 1868)
30. listopadu – Richard Jahn, technik a průmyslník (* 8. července 1840)
1. prosince – Josef Köferl, spisovatel, básník a regionální historik (* 20. září 1845)
17. prosince – Ervín Špindler, novinář, spisovatel a politik (* 29. srpna 1843)

Svět

1. ledna – Bidar Kadınefendi, hlavní manželka a konkubína osmanského sultána Abdulhamida II. (* 5. května 1858)
3. ledna – Alexandre-Jacques Chantron, francouzský malíř a fotograf (* 28. ledna 1842)

6. ledna
- Engelbert Pernerstorfer, rakouský politik (* 27. dubna 1850)
- Georg Cantor, německý matematik a filosof (* 3. března 1845)
7. ledna – Julius Wellhausen, německý protestantský teolog (* 17. května 1844)
8. ledna – Johannes Pääsuke, estonský fotograf a filmař (* 30. března 1892)
13. ledna – Jules Alfred Pierrot Deseilligny, francouzský astronom (* 8. března 1867)
19. ledna – Arthur Batut, francouzský fotograf (* 9. února 1846)
26. ledna – Ewald Hering, německý fyziolog (* 5. srpna 1834)
27. ledna – Nikolaj Konstantinovič Romanov, ruský velkokníže (* 14. února 1850)
28. ledna – John McCrae, chirurg kanadské armády (* 30. listopadu 1872)
29. ledna
- Édouard Chavannes, francouzský sinolog (* 5. října 1865)
- Alexej Kaledin, ruský carský generál (* 24. října 1861)
2. února – John Sullivan, americký boxer (* 15. října 1858)
4. února – Max Wickenburg, ministr veřejných prací Předlitavska (* 21. března 1857)
6. února – Gustav Klimt, rakouský secesní malíř (* 14. července 1862)
8. února – Louis Renault, francouzský právník, nositel Nobelovy ceny míru (* 21. května 1843)
10. února
- Ernesto Teodoro Moneta, italský novinář, pacifista, držitel Nobelovy ceny za mír (* 20. září 1833)
- Abdulhamid II., turecký sultán (* 21. září 1842)
15. února – Pere Miquel Marquès, španělský hudební skladatel a houslista (* 20. května 1843)
16. února – Károly Khuen-Héderváry, premiér Uherska (* 23. května 1849)
23. února
- Adolf Fridrich VI. Meklenburský, poslední meklenbursko-střelický velkovévoda (* 17. června 1882)
- Leopold von Auersperg, předlitavský státní úředník a politik (* 16. května 1855)
25. února – Heinrich Kadich vom Pferd, genealog a heraldik (* 5. června 1865)
únor – Tadeusz Miciński, polský spisovatel (* 9. listopadu 1873)
2. března – Mirko Dmitrij Petrović-Njegoš, černohorský princ (* 17. dubna 1879)
9. března – Frank Wedekind, německý dramatik a spisovatel (* 24. července 1864)
13. března – César Antonovič Kjui, ruský skladatel (* 18. ledna 1835)
14. března
- Gennaro Rubino, pachatel atentátu na belgického krále Leopolda II. (* 23. listopadu 1859)
- Lucretia Garfieldová, manželka 20. prezidenta USA Jamese A. Garfielda (* 19. dubna 1832)
25. března – Claude Debussy, francouzský skladatel (* 22. srpna 1862)
27. března
- Martin Sheridan, americký trojnásobný olympijský vítěz v hodu diskem (* 28. března 1881)
- Henry Adams, americký spisovatel a historik (* 16. února 1838)
1. dubna
- Paul von Rennenkampf, ruský generál (* 17. dubna 1854)
- Richard Mandl, rakouský skladatel (* 9. května 1859)
3. dubna – Rudolf Dührkoop, německý fotograf (* 1. srpna 1848)
4. dubna – Hermann Cohen, německý židovský filosof (* 4. července 1842)
5. dubna – Paul Vidal de la Blache, francouzský geograf (* 22. ledna 1845)
7. dubna – Albert Hauck, německý luteránský teolog a církevní historik (* 9. prosince 1845)
11. dubna – Otto Wagner, rakouský architekt (* 13. července 1841)
13. dubna – Lavr Georgijevič Kornilov, carský a bělogvardějský generál (* 30. srpna 1870)
20. dubna
- Paul Gautsch, rakouský politik (* 26. února 1851)
- Karl Ferdinand Braun, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 6. června 1850)
21. dubna – Manfred von Richthofen, německý pilot (* 2. května 1892)
24. dubna – Jevno Azef, ruský revolucionář (* 1869)
27. dubna – Oskar Troplowitz, vynálezce krému Nivea (* 18. ledna 1863)
28. dubna – Gavrilo Princip, pachatel atentátu na Františka Ferdinanda d’Este (* 25. července 1894)
1. května – Grove Karl Gilbert, americký geolog (* 6. května 1843)
5. května – Niko Pirosmani, gruzínský malíř (* 1862)
9. května – George Coșbuc, rumunský básník (* 20. září 1866)
17. května
- Elimar Klebs, německý historik (* 15. října 1852)
- Zeynab Ilhamy, osmanská a egyptská princezna (* 29. prosince 1859)
19. května – Ferdinand Hodler, švýcarský malíř (* 14. března 1853)
30. května – Georgij Plechanov, ruský politik a filozof (* 11prosince 1857)
3. června – Richard von Bienerth-Schmerling, předseda vlády Předlitavska (* 2. března 1863)
4. června – Charles W. Fairbanks, viceprezident USA (* 11. května 1852)
10. června
- Albert Clerc, francouzský šachový mistr (* 25. června 1830)
- Arrigo Boito, italský spisovatel, básník, novinář a hudební skladatel (* 24. února 1842)
13. června – Michail Alexandrovič Romanov, čtvrtý syn cara Alexandra III. (* 4. prosince 1878)
19. června – Francesco Baracca, nejlepší italský stíhací pilot (* 9. května 1888)
21. června – Edward Abramowski, polský filozof, anarchista, psycholog (* 17. srpna 1868)
27. června – Joséphin Péladan, francouzský dekadentní spisovatel a básník (* 28. března 1859)
3. července – Mehmed V., osmanský sultán a chalífa (* 2. listopadu 1844)
6. července – Wilhelm von Mirbach-Harff, německý diplomat (* 2. července 1871)
11. července – Abbas Səhhət, ázerbájdžánský básník, (* 1874)
11. července – Hugo Henneberg, rakouský fotograf (* 27. července 1863)
12. července – Robert von Holzknecht, předlitavský státní úředník a politik (* 2. dubna 1838)
17. července – Mikuláš II. a jeho rodina
18. července – Alžběta Ruská, světice pravoslavné církve, ruská velkokněžna (* 1. listopadu 1864)
26. července – Peter Rosegger, rakouský spisovatel (* 31. července 1843)
29. července – Ibrahim Hakki Paša, osmanský velkovezír (* 1862)
2. srpna – Martin Krause, německý klavírní virtuos, hudební pedagog a spisovatel (* 17. července 1853)
3. srpna – Hugo II. Logothetti, rakousko-uherský diplomat (* 2. října 1852)
5. srpna – Peter Strasser, organizátor bojové činnosti německé námořní vzduchoplavby (* 1. dubna 1876)
8. srpna
- Michel Zévaco, francouzský spisovatel (* 1. února 1860)
- Eusebi Güell, katalánský průmyslník a politik (* 15. prosince 1846)
9. srpna
- Blahoslavená Marianne Cope, americká řeholnice, ošetřovatelka malomocných (* 23. ledna 1838)
- Viktor von Hochenburger, předlitavský ministr spravedlnosti (* 24. června 1857)
10. srpna – Erich Loewenhardt, německé letecké eso (* 7. dubna 1897)
30. srpna – Mojsej Urickij, ruský politik (* 14. ledna 1873)
3. září – Fanny Kaplanová, ruská politická revolucionářka (* 10. února 1890)
7. září
- Morfydd Llwyn Owen, velšská hudební skladatelka, klavíristka a zpěvačka (* 1. října 1891)
- Peter Ludwig Mejdell Sylow, norský matematik (* 12. prosince 1832)
8. září – bl. František Maria od Kříže, německý katol. kněz a zakladatel salvatoriánů (* 16. června 1848)
10. září – Carl Peters, německý cestovatel a koloniální podnikatel (* 27. září 1856)
16. září
- Maurice Boyau, francouzský stíhací pilot (* 8. května 1888)
- Alexandra Kimová, korejská komunistická revolucionářka (* 22. února 1885)
20. září – Mešadi Azizbekov, bolševický revolucionář (* 6. ledna 1876)
25. září – Michail Vasiljevič Alexejev, ruský generál (* 3. listopadu 1857)
27. září – Fritz Rumey, německý stíhací pilot v první světové válce (* 3. března 1891)
28. září – Georg Simmel, německý filosof a sociolog (* 1. března 1858)
2. října – Christian Otto Mohr, německý stavební inženýr a geolog (* 8. října 1835)
5. října – Roland Garros, francouzský letec (* 6. října 1888)
9. října – Raymond Duchamp-Villon, francouzský sochař (* 5. listopadu 1876)
10. října – María Catalina Irigoyen Echegaray, španělská řeholnice, blahoslavená (* 25. listopadu 1848)
17. října – Luigi Nono, italský malíř (* 8. prosince 1850)
18. října – Koloman Moser, rakouský designér a malíř (* 30. března 1868)
21. října – George Fiske, americký krajinářský fotograf (* 22. října 1835)
25. října – Georg Albrecht Klebs, německý botanik (* 23. října 1857)
27. října – Alexandr Protopopov, poslední ministr vnitra Ruského impéria (* 18. prosince 1866)
29. října – Rudolf Tobias, estonský skladatel a varhaník (* 29. května 1873)
31. října – Egon Schiele, rakouský malíř (* 12. června 1890)
3. listopadu – Alexandr Ljapunov, ruský matematik a fyzik (* 6. června 1857)
4. listopadu
- Joaquín Valverde Sanjuán, španělský hudební skladatel (* 2. ledna 1875)
- Wilfred Owen, anglický básník (* 18. března 1893)
5. listopadu
- Roman Malinovskij, ruský revolucionář (* 18. března 1876)
- Victor Anestin, rumunský novinář a spisovatel science fiction (* 17. září 1875)
9. listopadu – Guillaume Apollinaire, francouzský básník (* 26. srpna 1880)
11. listopadu – Victor Adler, rakouský sociálně demokratický politik (* 24. června 1852)
20. listopadu
- John Bauer, švédský malíř (* 4. června 1882)
- Johann Brotan, rakouský stavitel lokomotiv (* 24. června 1843)
22. listopadu – Rose Clevelandová, sestra 22. prezidenta USA Grovera Clevelanda, první dáma USA (* 13. června 1846)
23. listopadu
- Harald Kidde, dánský prozaik (* 14. srpna 1878)
- Alexandr Stolypin, ruský novinář a básník (* 1863)
24. listopadu – Severin Nilsson, švédský malíř a fotograf (* 14. ledna 1846)
25. listopadu – Josef Pommer, rakouský pedagog, sběratel lidových písní a politik (* 7. února 1845)
2. prosince – Edmond Rostand, francouzský dramatik a básník (* 1. dubna 1868)
8. prosince – Jindřich Larisch-Mönnich II., slezský šlechtic, průmyslník a uhlobaron (* 13. února 1850)
10. prosince – František Karel Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a princ toskánský (* 17. února 1893)
11. prosince – Ivan Cankar, slovinský spisovatel (* 10. května 1876)
21. prosince – Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst, rakouský politik (* 16. prosince 1863)
23. prosince – Thérèse Schwartze, nizozemská malířka (* 20. prosince 1851)
27. prosince – Karl Schlechter, rakouský šachový mistr (* 2. března 1874)
? – Franz Albert Seyn, ruský generál a politik (* 27. července 1862)
? – Vjačeslav Platonovič Trojanov, ruský generál (* 18. října 1875)

Hlava státu

Karel I. – císař rakousko-uherské monarchie, jejíž součástí byly i české země
Tomáš Garrigue Masaryk – československý prezident

Japonsko – Císař Taišó

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1918 na Wikimedia Commons
Galerie 1918 na Wikimedia Commons
Český památník z velikého roku 1918. Praha: B. Kočí, 1918. 54 s. Dostupné online.

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1918:

Lidové noviny – ročník 26 rok 1918
Národní listy – ročník 58 rok 1918
Národní politika – ročník 36 rok 1918
Moravská orlice – ročník 56 rok 1918
Lumír — ročník 46 rok 1917–1918 (archiv ÚČL AV ČR)
Lumír — ročník 47 rok 1918–1920 (archiv ÚČL AV ČR)
Zlatá Praha — ročník 35 rok 1917–1918
Humoristické listy — ročník 61 rok 1918
Říšský zákoník (česká verze) — rok 1918