1984

Demografický vývoj v Česku
1984
Střední stav obyvatel	10 330 481
Narození	137 587
Zemřelí	132 188
Přirozený přírůstek	4 753
Přírůstek stěhováním	2 621
Celkový přírůstek	7 374

1984
	Doprava;
	1984 v loďstvech; 1984 v dopravě; 1984 v letectví;
	Kultura;
	1984 ve filmu; 1984 v hudbě; 1984 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1983 \| 1985 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 ► ►►

1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1984

Československo

31. ledna – V pražském IKEMu lékaři provedli první úspěšnou transplantaci srdce ve východní Evropě.^[1]
16. dubna – Liberec dosáhl počtu 100 000 obyvatel, a stal se tak 8. velkoměstem ČSSR.
12. května – V Praze zasedal Československý olympijský výbor. Vzhledem k údajným bezpečnostním hrozbám pro účastníky srpnových XXIII. LOH v Los Angeles ze států Varšavské smlouvy bylo jednomyslně rozhodnuto na ně nevyslat československé olympioniky. Ke shodnému rozhodnutí přistoupila také olympijská družstva ostatních členských států tohoto paktu s výjimkou Rumunska. Skutečným důvodem bojkotu LOH byla zřejmě odplata za americký bojkot předchozí letní olympiády v Moskvě v roce 1980. V médiích byly šířeny informace ohledně štvavých a značně agresivních amerických kampaní proti socialistickým zemím. S emotivním projevem, který však schvaloval postoj čs. olympijského výboru, vystoupila v televizních novinách koulařka Helena Fibingerová.^[2]
28. května – V areálu chemičky Synthesia v Pardubicích došlo k výbuchu skladu střelného prachu, který usmrtil 5 pracovníků závodu a dalších 200 osob zranil. Tlaková vlna způsobila materiální škody v širokém okolí. Nejvíce poškozeny byly budovy v přilehlé obci Rybitví a na přilehlých sídlištích Pardubic (poškozené střechy a praskliny ve zdech), vysklená okna však byla zaznamenána i v Hradci Králové a v Chrudimi.^[3]^[4]
2. června – V Mostě bylo pro veřejnost otevřeno Planetárium Most.
11.–12. června – V pražském Paláci kultury se konala celostátní konference učitelů. Hlavním tématem bylo důraznější prosazování cílů „socialistické školy“. Zároveň byl kladen důraz na vyšší uplatňování praktické výuky, zejm. v technických oborech.^[5]
14. června – Na sídlišti v Třinci–Lyžbicích v okrese Frýdek-Místek došlo k výbuchu plynu, který unikal z porušené přípojky do panelového domu. Exploze dům zcela zdemolovala a vyžádala si 12 mrtvých a 9 zraněných. V roce 2010 se objevilo svědectví bývalého spolupracovníka StB Karla Muroně, podle něhož se jednalo o akci zinscenovanou StB, z jejíž organizace měl být dle plánů rozvědky obviněn Václav Havel. Svědkové událostí však tuto variantu odmítají jako zcela nepravděpodobnou.^[6]
23. června – Do Prahy dorazila poslední dvacítka mužů ze skupiny postupně propouštěných 66 československých občanů, která byla zajata v Angole 12. března 1983 při přepadení komplexu celulózky ve městě Alto Catumbela teroristy z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho^[7]
9. července – Při železniční nehodě v Úvalech u Prahy zemřeli dva lidé a dalších osm bylo těžce zraněno.
5.–14. září – Ve vojenských prostorech ČSSR se konalo spojenecké vojenské cvičení armád států Varšavské smlouvy Štít 84. Zúčastnili se ho příslušníci československé, sovětské, maďarské, polské, rumunské a bulharské armády.
11. října – Ve Stockholmu byla udělena Nobelova cena za literaturu pro rok 1984 národnímu umělci, básníku Jaroslavu Seifertovi. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu si básník ocenění nemohl převzít osobně.^[8]^[9]
12. října – Do užívání byl motoristům odevzdán první úsek dálnice D11 z Prahy do Bříství. V Praze byla dálnice zaústěna u Horních Počernic do budovaného městského okruhu.^[10]
30. října – V pražské zoo se narodil samec hrocha obojživelného Slávek.
1. listopadu – Chovanka Ústavu sociální péče v Měděnci na Chomutovsku Eva Kováčová úmyslně založila v objektu požár, který se velmi rychle rozšířil a zasáhl celý dům, který byl z velké části obložen dřevem. Kvůli z úsporných důvodů zamčeným telefonním přístrojům se podařilo pomoc přivolat až se značným zpožděním, jednotky požárníků navíc neměly potřebné vybavení k uhašení tak rozsáhlého požáru. V objektu uhořelo celkem 26 chovanek, převážně těžce mentálně i fyzicky postižených.^[11] Motivem k založení požáru byla pro pachatelku zoufalost z poměrů v ústavu, kam ji Okresní národní výbor v Chomutově umístil administrativní chybou poté, co byla týrána a znásilněna svým otcem. Dle vyjádření jedné z vychovatelek sama pachatelka pomáhala při zachraňování postižených děvčat z hořícího objektu. Vysvobození zranění byli postupně převáženi do nemocnice ve Vejprtech.^[12] Eva Kováčová byla za žhářství odsouzena na 5 let odnětí svobody nepodmíněně, trest jí byl za napadení dozorců prodloužen, propuštěna byla až na základě amnestie Václava Havla v roce 1993.^[13] Přestože o případu informovaly i zahraniční sdělovací prostředky, Rudé právo vydalo až 6 dní po požáru velmi stručnou zprávu o neštěstí v rubrice černá kronika. Tragický případ získal publicitu až po sametové revoluci – novinář Josef Klíma mu věnoval jednu z kapitol své knihy reportáží Brutalita z roku 1990, režisér Filip Renč natočil v roce 1991 na motivy příběhu oceňovaný film Requiem pro panenku v hlavní roli s Aňou Geislerovou.
3. listopadu – otevření stanic metra C – Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice) a Vltavská
9. listopadu – Šestadvacetiletý recidivista unesl autobus s 30 cestujícími na pravidelné lince ČSAD Dačice – Plzeň a pokusil se pod pohrůžkou použití zbraně a náloží na hraničním přechodu Strážný na Prachaticku o násilný přejezd státní hranice do NSR. Vyjednávání s únoscem probíhalo několik hodin, příslušníkům Pohraniční stráže a Sboru národní bezpečnosti se nakonec podařilo teroristu odzbrojit a zajistit. Nikdo nebyl zraněn.^[14]
20. listopadu – Ve Valašském Meziříčí v okrese Vsetín byl slavnostně zahájen provoz nové tovární haly na výrobu barevných televizních obrazovek. Závod n. p. Tesla Rožnov byl vybudován nákladem 2,5 mld. Kčs.^[15]
23. listopadu – V areálu n. p. Mesit v Uherském Hradišti se na počátku odpolední směny zřítila část výrobní haly. Na místě zahynulo 17 osob, další oběť podlehla svým zraněním v nemocnici. Příčinou zřícení budovy byl havarijní technický stav cementobetonové konstrukce.